Měla ušetřit státní kase a lidem usnadnit život. Výsledek? Náklady na sKartu za rok provozu přesáhly osmdesát dva milionů korun. Úspora, které stát dosáhl na poštovném, podle Ministerstva práce a sociálních věcí dělá třicet osm milionů. Minimálně na dalších pět milionů přijde zrušení projektu.
Víc než hry s čísly ovšem lidi, kteří pobírají sociální dávky prostřednictvím sKaret, zajímá, co bude dál.
Ministerstvo práce a sociálních věcí i Úřad práce svorně tvrdí, že se budou snažit občanům všechno maximálně usnadnit. A v první fázi nemusíte dělat opravdu nic. Fakt, že zákon, který sKarty ruší, už podepsal prezident, neznamená, že se dávky včetně třeba rodičovské přes sKarty okamžitě přestanou vyplácet. „Ti, kteří prostřednictvím sKarty dostávají dávky, nemusí nyní nic dělat, o dalším postupu je bude písemně informovat Úřad práce ČR,“ uvádí mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. A generální ředitelka Úřadu práce Marie Bílková dodává, že úředníci udělají maximum pro to, aby zrušení sKarty mělo na klienty minimální dopad a výplatu dávek neohrozilo.
Do měsíce by mělo všech dvě stě osmdesát tisíc držitelů sKaret dostat z úřadu práce psaní s dalšími instrukcemi. Pak už byste se ale měli začít starat. Do šedesáti dní od obdržení dopisu musíte místnímu úřadu práce oznámit, jak si přejete dávky dál vyplácet. V praxi to znamená, že se vypravíte na příslušnou pobočku úřadu práce nebo ho vyrozumíte písemně.
Možnosti jsou k dispozici dvě: buď si necháte dávky vyplácet složenkou, nebo bankovním převodem na účet. V obou případech bezplatně. Vracíme se tak vlastně v čase o rok zpátky, zpět k původním pravidlům. „Úřad práce pak bude mít dva měsíce na to, aby změny zapracoval. Do té doby bude peníze vyplácet prostřednictvím sKarty,“ dodává mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. V případě, že se klient úřadu práce ve zmiňované lhůtě neozve a neoznámí mu, jaký způsob výplaty dávek upřednostňuje, zařídí se podle Štěpánky Filipové úřad sám. Ve hře budou opět dvě možnosti. „Pokud daný člověk nemá založený účet, bude dávky dostávat složenkou na adresu, ze které s úřadem práce nejčastěji komunikuje – obvykle jde o adresu trvalého nebo hlášeného pobytu. Dostává-li už nyní klient peníze přes sKartu na bankovní účet, bude mu je tam úřad práce posílat i po jejím zrušení,“ vysvětluje mluvčí ministerstva.
Pokud se tedy například rozhodnete, že chcete peníze nechat vyplácet dál na stejný účet, teoreticky nemusíte dělat nic. Peníze by vám tam měly dál normálně chodit, i když na dopis z úřadu práce nijak nezareagujete. Pokud ovšem chcete, aby vám peníze chodily na jiný účet, dejte to úřadu včas (tedy do dvou měsíců od obdržení dopisu) vědět. Totéž platí, jestli se chcete vrátit ke složenkám – a nezapomeňte úřadu také sdělit, na jakou adresu si je chcete nechat zasílat.
Lidé, kteří sKartu nemají nebo ji neaktivovali (nevyužívali), budou dávky nadále pobírat jako dosud. Vracet plastové kartičky muset nebudete.
Trochu komplikovanější bude situace u osob se zdravotním postižením, ti totiž sKartu využívají také jako průkaz handicapovaného. sKarta jim bude vyměněna za průkazku ZP, ZTP nebo ZTP/P. Jinak pro ně bude platit stejný postup jako pro ostatní držitele sKaret. Čili podobně jako ostatní mohou očekávat dopis z úřadu práce. Z něj se dozví, kdy k výměně sKarty za nové (vlastně původní) průkazky dojde a jak bude probíhat následná výplata peněz, které mu náleží.
Právě výměna průkazek pro zdravotně postižené bude podle Ministerstva práce a sociálních věcí tvořit největší položku v nákladech na zrušení projektu sKarty – na nové průkazky padnou podle předběžných odhadů tři miliony korun. Na další dva miliony by pak mělo vyjít poštovné a příprava informačních dopisů.
Velkou neznámou zatím zůstává postoj České spořitelny. Na to, jaký přesně bude osud technických účtů, které byly lidem kvůli sKartám u České spořitelny zřízeny, a zda banka zvažuje, že po krachu celého projektu bude od státu požadovat odškodnění, jsme se ptali jejího tiskového oddělení. Česká spořitelna však prozatím žádné jasné slovo říct nechce. Dosud odpovídala – počkáme si na konec legislativního procesu. A ani teď není sdílnější. „Legislativní proces byl ukončen, nyní budeme s Ministerstvem práce a sociálních věcí jednat o hladkém průběhu migrace a také o celkovém ukončení projektu sKaret. Naší prioritou je, aby se změny co nejméně dotkly klientů. To je vše, co k tomu můžeme v současné chvíli říci,“ sdělil nám mluvčí České spořitelny Marek Pšeničný.
Podle Úřadu práce budou technické účty, které lidé nebudou dál využívat, zrušeny. Bude ale banka žádat po státu za zmařený projekt odškodné? Rakouský majitel banky by se ho mohl domáhat dokonce mezinárodní arbitráží.
Česká spořitelna investovala do projektu přes tři sta milionů korun. A smlouva jí údajně zaručuje blíže nespecifikované „povinování“ ze strany státu, pokud investice překročí sto milionů.
Pravděpodobnější se však zdá, že na arbitráže nedojde. Problematická totiž může být i samotná smlouva státu s Českou spořitelnou. Začátkem roku podala skupina senátorů v čele s Milanem Štěchem (ČSSD) návrh na zrušení sKarty k Ústavnímu soudu. Argumentovali tím, že projekt nemá oporu v zákonech. A protiprávní podle nich měla být i smlouva s Českou spořitelnou. Zasahuje totiž prý do soukromí příjemců dávek. Za poskytování osobních údajů bez zákonného oprávnění dostalo již dříve v souvislosti s sKartou Ministerstvo práce a sociálních věcí pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Zásadním kritériem ve zvažování toho, zda radši zmiňovaných tři sta milionů neodepsat, bude jistě pro Českou spořitelnu i to, jak by boj o odškodné za sKarty pošramotil její značku a postavení na trhu.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
