Jeden tvrdí, že je koncept povinné sKarty mrtvý. Podle druhého jde naopak o první krok k úspěšné elektronizaci kontaktu státu s občany. Třetí se pak musí snažit, aby byli první dva spokojení. Problém je v tom, že první osobou je premiér České republiky, druhou generální ředitel České spořitelny a třetí zase ministryně práce a sociálních věcí. Ta má ze všech zainteresovaných jednoznačně nejhorší pozici. Naskočit do vlaku s názvem sKarta, který rozjel exministr Jaromír Drábek se svým náměstkem Šiškou a který možná vůbec nemá brzdy, není vůbec žádná legrace. Na každé výhybce hrozí vykolejení a škody po následném karambolu by mohly být řádné.
Šéf banky to premiérovi vysvětlí
Když na začátku minulého týdne prohlásil premiér Petr Nečas po schůzce s generálním ředitelem České spořitelny, která tendr na vydávání sKaret vysoutěžila, Pavlem Kyslikou, že „je možné označit koncept povinné sKarty za již mrtvý“, vše nasvědčovalo tomu, že problém s kartou sociálních systémů je konečně vyřešen. Jestli jste si ale mysleli, že si teď budou moci příjemci dávek vybrat, zda si sKartu chtějí vůbec „zakládat“, nebo jim mají dávky chodit přímo na účet či složenkou, jak tomu bylo až do letošního léta, byli jste na omylu. Hned druhý den totiž v Českém rozhlase vystoupil Pavel Kysilka a výrok Petra Nečase uvedl „na pravou míru“. Podle něj chtěl premiér pouze říct, že se počítá s tím, že příjemci sociálních dávek budou mít povinně sociální kartu, nebudou s ní ale muset povinně platit.
Pokud se však kvůli této „převratné“ informaci, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí hlásá od samého začátku projektu, musel scházet předseda vlády s ředitelem banky, je to opravdu velmi smutné. Situace zároveň naznačuje, že se zájmy státu a zájmy komerčního bankovního domu začínají poměrně rozcházet. Bohužel si to Petr Nečas uvědomuje až dávno po podepsání smluv, které za náš stát hbitě podškrábl Drábkův náměstek Vladimír Šiška, a dávno po odhlasování příslušného zákona, pro který hned několikrát zvedla ruku celá vládní koalice. Včetně premiéra samého.
O tom, jestli je v tuto chvíli sKarta pro příjemce dávek povinná, nebo ne, nemá tedy cenu diskutovat. Ve smlouvě i v zákoně je to jasně napsané. A toho si je vědoma i Česká spořitelna, od které jsme dostali následující vyjádření: „Nadále vycházíme z platných zákonů a smlouvy, kterou jsme uzavřeli s ministerstvem práce a sociálních věcí, že všechny sociální dávky – kromě důchodů a nemocenské – se budou vyplácet prostřednictvím sKaret.“
Čtyři pětiny lidí si nechají peníze okamžitě přeposlat
Projekt sociálních karet tedy v nejbližší době rozhodně jen tak neskončí. Pojďme si ukázat, kdo a jakým způsobem podle nejnovějších údajů sociální karty skutečně využívá. Česká spořitelna zatím vyrobila 218 tisíc sKaret a příjemcům dávek jich bylo fyzicky předáno 144 tisíc. Celkový počet sKaret, které by měly být podle ministerstva rozdány, se pohybuje kolem 1,2 milionu kusů. Z toho polovina by měla najít svého majitele ještě do konce roku. Podle statistik České spořitelny byly prostřednictvím sKaret vyplaceny dávky v hodnotě jedné miliardy korun. Osmdesát procent příjemců dávek si nechalo peníze poslat na svůj soukromý účet. Z bankomatů pak bylo přes sKartu vybráno 82 milionů korun, zatímco u obchodníků se přes ní uskutečnily nákupy v hodnotě pouhých tří milionů korun. Z čísel je patrné, že moc lidí sKartu reálně nevyužívá. To rozhodně nedělá radost Česká spořitelně, které deklarovala, že zisky z projektu sKaret jí mají plynout především z poplatků z nákupů v obchodech. Podle Pavla Kysilky ale banka připravuje řadu novinek, kterými bude klienty k aktivnímu využívání sKaret motivovat. Představeny prý budou v nejbližších dnech.
Jak to bude se složenkami?
Čtyřicet procent dávek se do léta vyplácelo hotovostně nebo prostřednictvím složenek. Od chvíle, kdy se ukázalo, že s podobným způsobem výplaty peněz se nadále nepočítá, vyvolávalo toto téma mocné emoce. Ty se nyní snaží Česká spořitelna mírnit a oznamuje, že hledá partnera, který tuto službu bude příští rok zajišťovat. „Minulý týden jsme jednali o novém partnerovi, který se stane naším subdodavatelem a doplní naše standardní bankovní služby o to, co neumíme, tedy o poukázky. Také o tom jednáme s vládou a s ministerstvem práce a sociálních věcí,“ řekla serveru Peníze.cz Helena Matuszná z tiskového centra České spořitelny. Je přirozené uvažovat, že tímto subdodavatelem by se mohla stát Česká pošta. Její zástupci se k tomu však zatím nechtějí vyjadřovat. „Pokud jde o blízkou budoucnost, dozná systém výplaty sociálních dávek dílčích změn, zatím to však nebudeme komentovat. Je pravděpodobné, že informace dostane veřejnost v nejbližších dnech,“ řekl nám Ivo Mravinac, ředitel odboru komunikace České pošty.
Otázkou zůstává, kdo bude donášku hotovosti či poštovní poukázky v systému sKaret platit. Ministerstvo práce a sociálních věcí slibovalo, že do konce letošního roku bude tato služba pro všechny zdarma, od Nového roku by však měla být zpoplatněna, s tím, že zdravotně handicapovaní a další osoby, kteří „z objektivních důvodů“ nebudou moci sKartu používat, budou mít tuto službu i nadále zadarmo. „Služba dodání peněžní částky poštovním poukazem patří mezi základní služby, je tedy regulovaná. Cenu hradí podavatel – podle současné praxe tedy cenu za podání hradí ministerstvo práce a sociálních věcí,“ vysvětluje Ivo Mravinac z České pošty. Podavatelem se ale nyní zřejmě stane Česká spořitelna, která bude klientům, již budou mít o tuto službu zájem, strhávat peníze z jejich „sKartového účtu“. Jak ale bude stát tento poplatek hradit za handicapované příjemce dávek, zatím nebylo zcela jasně řečeno.
Sociální občanka
Kritici systému sKaret vyzývají občany, kterým bude přiznána karta sociálních systémů, aby ji na úřadě nepřebírali. Ti se tak ale podle všeho vystaví riziku, že jim nebude dávka vyplacena. „Příjemci dávek, kteří obdrží výzvu k převzetí sKarty na příslušném úřadu práce, by si ji měli rozhodně vyzvednout. Zachování identifikační funkce sKarty nebylo nikým zpochybněno. U odmítnutých karet zatím nebyla pozastavena výplata žádné dávky, snažíme se maximálně vyjít vstříc každému klientovi, proto také každý případ řešíme individuálně. Jak bude úřad v takových situacích postupovat dále, bude zřejmé během několika dní,“ řekla tisková mluvčí ministerstva práce a sociální věcí Viktorie Plívová. Dostáváme se tak k identifikační funkci sKarty, kterou zmiňoval také premiér Nečas. Jaký je ale její skutečný přínos? „Identifikační funkce sKarty bude naplněna prostřednictvím čipu, kterým je každá karta opatřena a který bude obsahovat informace o klientovi. Jinými slovy: občan, který přijde na přepážku úřadu práce, se bude identifikovat načtením své sKarty. Obsluhující úředník tak bude mít okamžitě k dispozici potřebné informace, zobrazí se mu dosavadní historie v obsluze klienta. Jedná se o zjednodušení, a tím pádem i zrychlení procesu obsluhy,“ dodává Viktorie Plívová. Těžko ale říct, proč by k témuž nemohl stačit jiný ověřitelný jedinečný údaj – číslo občanky nebo rodné číslo.
Zruší sKarty Ústavní soud?
Se zavedením systému sKaret se stále nechce smířit opoziční ČSSD. Senátoři této strany hrozí i tím, že podají ústavní stížnost. Velké výhrady má k sociálním kartám i ombudsman a Národní rada osob se zdravotním postižením. Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu a novopečená senátorka Eliška Wagnerová dokonce tvrdí, že smlouva s Českou spořitelnou o sKartách je z ústavního hlediska chybná. Ministerstvo se v současné době snaží najít společnou řeč s Českou spořitelnou a problematickou smlouvu i legislativní ukotvení sKaret upravit. „V souvislosti s výtkami pana ombudsmana mohu uvést, že na základě revize stávajících zákonů bude ministerstvo práce a sociálních věcí informovat, k jakému řešení přistoupí a zda je nutné provést legislativní změny. Jsme si vědomi nutnosti o těchto závěrech informovat v co nejkratším možném čase,“ říká Viktorie Plívová z ministerstva sociálních věcí. Výhoda je teď na straně České spořitelny, která by v případě většího omezení sKaret mohla zřejmě soudní cestou požadovat po státu finanční odškodnění. Zatím ale o něčem takovém prý neuvažuje. „Smlouvu není potřeba měnit, kdyby ale ministerstvo novinky, které nyní společně připravujeme, do ní zanést chtělo, jsme připraveni je doplnit,“ říká Helena Matuszná z České spořitelny. O tom, zde jsou představy ministerstva a spořitelny o změnách v celém systému opravdu tak blízké, se jistě brzy dozvíme.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 11. 2012 9:07, Roman
Ať si myslíme o sKartě cokoliv, jedna věc mě velice irituje. Moje manželka pobírá rodičovský příspěvěk a sKartu si pod pohrůžkou zastavení plateb vyzvedla. Musela navštívit asi 4 úřady včetně ČS. Zařídila si přeposílání částky IHNED po připsání na konto sKarty na svůj bankovní účet. Slovo ihned však v jejím případě znamená cca 4 dny. Myslím, že ČS letos vykáže skvělé hospodářské výsledky. Pokud použije celkový objem peněz, který ji od státu každý měsíc přijde a 4 dny ho někde točí, tak je to určitě pěkný výnos. Gratuluji ČS k uzavření takového kontraktu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
29. 11. 2012 17:15, kritiraktor
nonono, schovají si tu ironii, není potřeba být hned kousavý. mně se jen nelíbí, když někdo za vším hned vidí podfuk a levou. pokud je to podložené – jasně, není o čem. ale to teda zřetelný nebylo.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.