Se změnami, které přinesl rok 2011, došlo také k úpravě dávek státní sociální podpory. Mimo jiné byl bez náhrady zrušen sociální příplatek, který do konce roku 2010 pobíraly rodiny s nezaopatřenými dětmi, jejichž příjmy nepřesahovaly dvojnásobek životního minima. Od ledna 2011 však mohou tuto dávku pobírat pouze „rodiny, kde rodiče pečují alespoň o jedno nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo je-li alespoň jeden z rodičů dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné“. Do jednotlivých kategorií děti se zdravotním handicapem rozdělují posudkoví lékaři.
Tímto pojmem se rozumí dítě nejdéle do věku 26 let, které si z důvodu věku (plní povinnou školní docházku), přípravy na budoucí povolání (studuje na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole), zdravotních důvodů, popř. kvůli nezaměstnanosti (nejdéle do 18 let věku) nemůže samo zajistit prostředky na zajištění svých životních potřeb.
Zdroj: Sagit
Co mohou dělat rodiny, kterým sociální příplatek opravdu skončil? Poslední dávku rodiny obdržely v měsíci lednu, protože dávky se vyplácejí zpětně. Od února tedy nepochybně zaznamenají pokles příjmů. U některých rodin totiž dosahovala výše sociálního příplatku tisícových částek.
Názorně si to můžeme ukázat na následujícím případu:
V rodině Novotných vychovávají dvě děti – starší Maruška chodí do školy, s mladším Pepíčkem je maminka na rodičovském příspěvku. Jediný tatínek má stále zaměstnání. Pracuje jako skladník a vydělává přibližně deset tisíc korun čistého. Tato rodina pobírala do konce roku 2010 sociální příplatek 850 korun, od února 2011 se však musela s touto dávkou rozloučit. A to je znát!
Protože dávka se ničím nenahrazuje, nezbývá rodinám, kterým může zrušení této dávky přinést i značné finanční obtíže, než obrátit se na sociální odbory městských úřadů podle místa trvalého bydliště a nechat si zde posoudit nároky na dávky pomoci v hmotné nouzi – především příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení (více ve speciálních boxech).
Při posuzování nároku na tyto dávky se zpravidla vychází z příjmů za poslední tři kalendářní měsíce. V případě podání žádosti o dávku v měsíci únoru se tedy vychází z příjmů rodiny v listopadu, prosinci a v lednu. V případě „podstatného poklesu příjmů“ rodiny, v tomto případě způsobeného zrušením státní dávky, je ovšem také možné vycházet z aktuálního příjmu rodiny v měsíci, kdy podala žádost o dávku.
Rozhodně však nepůjde o prosté nahrazení zrušené dávky. Kolik rodina místo nich dostane peněz, záleží na její celkové sociální situaci, tedy jaké jsou její příjmy, majetek, zda má přiměřené bydlení, jaké jsou její náklady na bydlení, na uplatnění zákonných nároků apod.
Současně platí, že o dávky pomoci v hmotné nouzi není možno žádat zpětně. Jejich vyřízení je kvůli množství potřebných dokladů poměrně časově náročné a proto není dobré cestu na úřad příliš odkládat.
Podrobnější údaje k dávkám pomoci v hmotné nouzi je možno nalézt v článcích „Peníze, které vám dá stát: Příspěvek na živobytí. Spočítejte si ho“ a „Peníze, které vám dá stát: Doplatek na bydlení“.
Máte další problémy v sociální oblasti, s nimiž si nevíte rady? Využijte naši poradnu pro sociální zabezpečení a nezapomeňte, že na našich stránkách najdete i další zajímavé poradny pro vaše problémy.
Sdílejte článek, než ho smažem
