Se změnami, které přinesl rok 2011, došlo také k úpravě dávek státní sociální podpory. Mimo jiné byl bez náhrady zrušen sociální příplatek, který do konce roku 2010 pobíraly rodiny s nezaopatřenými dětmi, jejichž příjmy nepřesahovaly dvojnásobek životního minima. Od ledna 2011 však mohou tuto dávku pobírat pouze „rodiny, kde rodiče pečují alespoň o jedno nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo je-li alespoň jeden z rodičů dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné“. Do jednotlivých kategorií děti se zdravotním handicapem rozdělují posudkoví lékaři.
Nezaopatřené dítě
Tímto pojmem se rozumí dítě nejdéle do věku 26 let, které si z důvodu věku (plní povinnou školní docházku), přípravy na budoucí povolání (studuje na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole), zdravotních důvodů, popř. kvůli nezaměstnanosti (nejdéle do 18 let věku) nemůže samo zajistit prostředky na zajištění svých životních potřeb.
Zdroj: Sagit
Kde a jak žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi
Co mohou dělat rodiny, kterým sociální příplatek opravdu skončil? Poslední dávku rodiny obdržely v měsíci lednu, protože dávky se vyplácejí zpětně. Od února tedy nepochybně zaznamenají pokles příjmů. U některých rodin totiž dosahovala výše sociálního příplatku tisícových částek.
Názorně si to můžeme ukázat na následujícím případu:
V rodině Novotných vychovávají dvě děti – starší Maruška chodí do školy, s mladším Pepíčkem je maminka na rodičovském příspěvku. Jediný tatínek má stále zaměstnání. Pracuje jako skladník a vydělává přibližně deset tisíc korun čistého. Tato rodina pobírala do konce roku 2010 sociální příplatek 850 korun, od února 2011 se však musela s touto dávkou rozloučit. A to je znát!
Protože dávka se ničím nenahrazuje, nezbývá rodinám, kterým může zrušení této dávky přinést i značné finanční obtíže, než obrátit se na sociální odbory městských úřadů podle místa trvalého bydliště a nechat si zde posoudit nároky na dávky pomoci v hmotné nouzi – především příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení (více ve speciálních boxech).
Příspěvek na živobytí
- Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu.
- Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.
- Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima.
- Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky nebo která nepředloží na výzvu individuální akční plán vypracovaný úřadem práce, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
- Částka živobytí u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než šest měsíců, činí částku existenčního minima případně ještě zvýšenou kvůli dietnímu stravování. Neplatí to u osoby, u níž se nezkoumá možnost zvýšit si příjem vlastní prací, pokud pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osoby, která má příjem z výdělečné činnosti, nebo která je invalidní v prvním nebo ve druhém stupni a těch, kteří vykonávají veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci.
- Je specifikována a rozšířena forma vyplácení příspěvku na živobytí, a to prostřednictvím poukázky a elektronického platebního prostředku.
- Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od něhož se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Jde o náklady na bydlení, maximálně do 30% výše, v Praze do 35 %, příjmu osoby či rodiny). Zdroj: MPSV
Doplatek na bydlení
- Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatek příjmu k úhradě nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.
- Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníkovi bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení.
- Zákon umožňuje poskytnout výjimečně doplatek na bydlení i případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože využívá jinou než nájemní formu bydlení.
- Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.
Zdroj: MPSV
Stáněte si potřebné tiskopisy
Základem jsou příjmy za poslední tři kalendářní měsíce
Při posuzování nároku na tyto dávky se zpravidla vychází z příjmů za poslední tři kalendářní měsíce. V případě podání žádosti o dávku v měsíci únoru se tedy vychází z příjmů rodiny v listopadu, prosinci a v lednu. V případě „podstatného poklesu příjmů“ rodiny, v tomto případě způsobeného zrušením státní dávky, je ovšem také možné vycházet z aktuálního příjmu rodiny v měsíci, kdy podala žádost o dávku.
Rozhodně však nepůjde o prosté nahrazení zrušené dávky. Kolik rodina místo nich dostane peněz, záleží na její celkové sociální situaci, tedy jaké jsou její příjmy, majetek, zda má přiměřené bydlení, jaké jsou její náklady na bydlení, na uplatnění zákonných nároků apod.
Současně platí, že o dávky pomoci v hmotné nouzi není možno žádat zpětně. Jejich vyřízení je kvůli množství potřebných dokladů poměrně časově náročné a proto není dobré cestu na úřad příliš odkládat.
Podrobnější údaje k dávkám pomoci v hmotné nouzi je možno nalézt v článcích „Peníze, které vám dá stát: Příspěvek na živobytí. Spočítejte si ho“ a „Peníze, které vám dá stát: Doplatek na bydlení“.
Máte další problémy v sociální oblasti, s nimiž si nevíte rady? Využijte naši poradnu pro sociální zabezpečení a nezapomeňte, že na našich stránkách najdete i další zajímavé poradny pro vaše problémy.
