Sociální stipendia: účinná pomoc, nebo jen pěkný předvolební špek?

Sociální stipendia: účinná pomoc, nebo jen pěkný předvolební špek?
Na hranici chudoby žije z celkového počtu 270 000 vysokoškoláků 63 000 z nich, stát však podle návrhu podpoří jen "nejchudších" 13 000. Je 1 600 Kč měsíčně pouhé pětině potřebných studentů skutečně účinná pomoc, nebo jen bezcenná vějička na voliče? Vláda stipendia hájí, ale odborníci, vedení vysokých škol ani studenti s jejich současnou podobou spokojeni nejsou.

S myšlenkou zavést sociální stipendia pro studenty ze sociálně slabších rodin přišlo v loňském roce Ministerstvo školství. Ministerstvo k tomuto kroku přiměly studie, které poukazují na to, že pro méně majetné rodiny je skutečnost, že dítě pokračuje ve studiu na vysoké škole, tzn. nenastoupí do práce a nevydělává, obtížně finančně zvládnutelná. Většina studentů vysokých škol pochází z rodin, kde mají rodiče středoškolské či vysokoškolské vzdělání.
 
Podle statistik  mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří Česká republika k zemím s nejslabším systémem sociální podpory cílené přímo na studenty vysokých škol a s nejvyššími sociálními nerovnostmi v šancích na dosažení vysokoškolského studia. Ve vyspělých zemích jsou systémy sociální pomoci studentům vysokých škol běžné, nabízí se sociální stipendia (granty), odložené školné, až po systém státních půjček na studium. V České republice je sociální stipendium zatím první a jedinou zákonnou formou podpory "chudých nadaných" vysokoškoláků. Je otázkou, zda stipendijní systém ve schválené podobě pomůže dostatečně a skutečně všem potřebným. Výtky k němu mají odborníci, rektoři vysokých škol i studenti.

Komu a kolik peněz

Na hranici chudoby, kterou zmiňujeme v úvodu článku, žijí rodiny, jejichž příjmy nedosahují 1,8 násobku životního minima.

Ačkoli sociální stipendia studenti měli podle zákona pobírat už od 1. ledna 2006, výši příspěvku však vláda stanovila svým nařízením až 1. března tohoto roku. A na výplatu peněz vysokoškoláci zatím stále čekají. Proč? Školy totiž musí stipendia zapracovat do svých stipendijních řádů a přestože se snaží toto provést co nejrychleji, předpokládají, že první peníze studenti dostanou nejdřív v dubnu. Podle zákona musí vysokoškoláci pro získání stipendia splnit pouze dvě podmínky: musí prokázat, že příjem jejich rodiny je nižší než 1,1 životního minima a musí být mladší 27 let (tzn. ve věku do 26 let včetně). Tyto podmínky navrhlo ministerstvo, vysoké školy si je ale mohou ve svých stipendijních řádech dále upravit.

Minimální výše stipendia odpovídá dolní hranici dvojnásobku zvýšeného přídavku na dítě, tzn. činí 1 620 korun měsíčně. Vysoké školy budou stipendia vyplácet 10 měsíců v každém kalendářním roce (dva měsíce jsou počítány jako prázdninové), letos zpětně od 1. ledna 2006. Příspěvek by se měl v současnosti týkat necelých 13 000 studentů a rozpočet vysokých škol byl letos pro potřeby stipendií navýšen o 220 miliónů korun. Pozitivem je, že se stipendium nezahrnuje do příjmů rodiny, ze kterých se vypočítávají jiné sociální dávky, tzn. nemůže dojít k situaci, kdy by rodina kvůli stipendiu přišla o stávající sociální dávky. Stipendia jsou současně osvobozena od daně z příjmu.

Co musí student udělat, aby stipendium dostal

Studenti budou o sociální stipendium žádat přímo ve své domovské škole. K písemné žádosti o stipendium musí doložit písemné oznámení o přídavku na dítě vydané úřadem státní sociální podpory, kterým prokážou špatnou sociální situaci svojí rodiny. Konkrétní postup, komu studenti budou žádost o stipendium podávat, v jakém termínu, kdo o žádosti rozhodne, jak často a jakým způsobem bude sociální stipendium vypláceno přesně stanoví až stipendijní řády jednotlivých škol.

První stipendijní řád, ve kterém jsou zahrnuta sociální stipendia, schválil Akademický senát Vysoké školy polytechnické Jihlava. Ministerstvo školství jej zaregistrovalo 3. února 2006 a s cílem pomoci ostatním školám na základě "jihlavského řádu" vydalo tiskovou zprávu, ve které shrnuje jeho klady a rezervy. Celé znění "manuálu na sociální stipendia" je k dispozici zde.

Co na stipendia říkají školy a studenti

Skutečnost, že stát na vysoké školy delegoval povinnost složitě organizovat výplatu stipendií, která jsou vlastně sociální dávkou, kritizovala Česká konference rektorů (ČKR je orgánem, který sdružuje rektory českých vysokých škol). Podle ČKR by stipendia, stejně jako jiné sociální dávky mělo vyplácet ministerstvo práce a sociálních věcí nebo jím pověřená instituce.

Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) sdružuje zástupce studentů všech vysokých škol v České republice (přes 200 000 vysokoškoláků). Zákon o sociálních stipendiích SK RVŠ kritizovala již ve fázi jeho přípravy, ale připomínky studentů nebyly vyslyšeny. Kritika studentů se týká především tří oblastí: věkové diskriminace, administrativní složitosti a možného zostuzení studentů, kteří o stipendium budou ve školách žádat. Téma sociálních stipendií je u vysokoškoláků velmi živé, v rámci Komory byla dokonce ustanovena pracovní skupina, která se analýzou systému stipendií bude zabývat.

Názor odborníka: stipendia jsou jen laciný předvolební tah

Sociolog a předseda Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) Petr Matějů nešetří kritikou. Sociální stipendium označil za "pěkný, předvolební špek". Podle Matějů je zavedení stipendií pouze pro zhruba 13 000 z 270 000 studentů vysokých škol alibistickým pokusem na poslední chvíli před volbami zalepit díru v systému sociální pomoci určené studentům vysokých škol. "Z porovnání těchto dvou čísel je zjevné, že z nejchudších vrstev se děti na vysoké školy prakticky nedostávají. Proto považuji návrh za podhodnocený, vlastně je to podfuk," míní Matějů. "Velké problémy mají i rodiny, které dosáhnou na 1,8 násobek životního minima. Pokud mají dvě děti na vysoké škole, jen těžko to utáhnou. Na ty se ale zapomíná." Tato situace se týká přibližně 50 000 vysokoškoláků.

Jak to bude s financováním vysokoškolského studia dál?

"Neumím si představit, že by ČR nezavedla systém půjček na náklady spojené se studiem a rozhodně propracovanější systém stipendií než ten, který vláda navrhla teď těsně před volbami," dodává Petr Matějů. Spolu se systémem odloženého školného ISEA navrhuje tři základní pilíře financování vysokoškolského studia: sociální stipendia (podpora vyplácená nezávisle na přídavcích studentům, kteří žijí v rodinách s příjmy do 1,8 životního minima na osobu), spoření na vzdělání (spoření se státní podporou – podobné stavebnímu spoření, ze kterého by bylo možné platit výdaje spojené se studiem), a půjčky na krytí nákladů spojených se studiem (státní půjčky s úrokem mírně převyšujícím diskontní sazbu). Tzn. ČR by měla následovat ověřené systémy vyspělých evropských zemí.

Co si o stipendiích myslíte vy? Pomůže 1 600 Kč měsíčně chudým studentům se na školách udržet nebo bude případné "talenty" motivovat k podání přihlášky? Nebo souhlasíte s názorem, že s jedná o pouhý "předvolební špek"?

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 23 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

5. 4. 2006 14:30

Jak vysoke teda musim mit pridavky abych dostal tohle socialni stipendium?

+37
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 4. 2006 15:59, pokus2

Je studium investice? Ano. Čí - studenta. Společnost ale vzdělané občany také potřebuje. Nechť se tedy zavede systém studijních půjček a student je začne splácet až např. dosáhne na průměrný plat, nebo průměrný plat v oboru. Pokud nedostuduje, což si myslím je hlavním důvodem odporu proti školnému, no tak investice nevyšla - co se dá dělat, společnost to unese. Každý kdo chce investovat se musí nejdříve uskromnit, aby na to měl. A zde by byl bonus od státu s tím odložením splácení.
Nezávidím sice předním manažérům jejich astronomické platy, ale na druhou stranu by bylo poctivé to nějak společnosti vrátit. A že by to vracel zrovna ekonomický poradce, ředitel banky a řada dalších neproduktivních pracovníků....?

Zobrazit celé vlákno

-18
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Kdo už konečně řekne pravdu o platech učitelů?

17. 2. 2006 | Dana Chytilová | 34 komentářů

Kdo už konečně řekne pravdu o platech učitelů?

Mají učitelé dost? Peněz i práce? Víte, kolik doopravdy berou a že řeči o nadprůměrné mzdě jsou jen gestem pro voliče? Patříte-li k těm, kteří se práci učitele vysmívají, pak právě... celý článek

Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?

2. 12. 2005 | Radim Valenčík | 1 komentář

Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?

Školné na vysokých školách je nezbytnost. Jak ale systém nastavit tak, aby na něm vydělali všichni, tedy schopní studenti bez ohledu na bohatství jejich rodin, kvalitní vysoké školy... celý článek

Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?

15. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková

Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?

Základním principem financování vzdělávání dětí i jejich mimoškolních činností by měla být zásada financování konečného uživatele, tedy žáka. Co a jakým způsobem by měl hradit stát,... celý článek

Chcete ještě na vysokou?

4. 8. 2004 | Vendula Hilkovičová

Chcete ještě na vysokou?

V polovině prázdnin už má většina budoucích studentů vysokých škol jasno. Byli přijati na vytouženou školu, a tak si mohou užívat zbytku zaslouženého volna. Ale ani ti, kterým v dopisech... celý článek

Chudší přispívají na vzdělání bohatších

30. 6. 2004 | Jiří Šedivý

Chudší přispívají na vzdělání bohatších

Vzdělání je považováno, napříč politickým spektrem i ekonomickou teorií, za hlavní faktor "úspěšnosti" jedince i celé společnosti. Česká republika se s otázkou vzdělávání a jeho financováním... celý článek

Zjistěte zdarma cenu fotovoltaiky pro váš dům

Nezávislý srovnavač fotovoltaik Řešímto.cz

Partners Financial Services