Odcházející vláda určila, jak přesně se zvýší úrok z prodlení při neplacení výživného na nezletilé děti. S vyšším úrokem od roku 2026 počítá novela občanského zákoníku, která mění pravidla rozvodů manželství. Konkrétní výši má stanovit právě vláda formou nařízení.
Pokud rodič nebude výživné platit včas, připočte se mu k dluhu po prvních šest měsíců prodlení zvýšený úrok 2,5 promile denně. Poté se úrok vrátí na běžnou zákonnou sazbu.
Standardní výše úroku z prodlení podle zákona je pro druhé pololetí letošního roku 11,5 % ročně. Počítá se tak, že k výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, přidáme osm procentních bodů.
„Cílem je motivovat rodiče k včasnému placení a posílit ochranu dětí, které se samy nemají jak bránit a pro které je výživné často hlavním příjmem,“ upřesňuje ministryně spravedlnosti Eva Decroix.
Podle schváleného nařízení vlády se u pohledávek výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti:
- po dobu prvních šesti měsíců prodlení uplatní zvýšená sazba úroku z prodlení ve výši 2,5 ‰ denně,
- po uplynutí této doby se uplatní běžná sazba úroku z prodlení podle obecné úpravy.
Zvýšená sazba se týká výhradně výživného na nezletilé děti. Je časově omezená, aby nedocházelo k nepřiměřeně tvrdým dopadům v případech dlouhodobého prodlení.
Nové opatření podle Decroix zapadá do celkové změny systému: od 1. ledna totiž začne platit i novela trestního zákoníku, která podle ministerstva „mírně upravuje“ trestnost neplacení výživného, ale zachovává postih tam, kde se dítě ocitá v ohrožení nouze.
Do konce letošního roku je trestné neplacení výživného po dobu delší než čtyři měsíce. Při úmyslném neplnění vyživovací povinnosti hrozí vězení až na dva roky, při neplacení „z nedbalosti“ maximálně na rok. Pokud dlužník „vydá nezletilé dítě nebezpečí nouze“, může jít do vězení až na tři roky.
Od roku 2026 zůstane trestná jen poslední situace, maximální délka trestu odnětí svobody se navíc zkrátí na dva roky. Když dítěti kvůli neplacení výživného nehrozí „nebezpečí nouze“, nebude už neplacené trestné.
„Stát nemá jen trestat, když už je pozdě. Má taky vytvářet chytrá pravidla, která motivují k odpovědnému chování. Tímto krokem posilujeme civilní cestu vymáhání výživného a zároveň chráníme trestní právo pro skutečně nejzávažnější případy,“ argumentuje Decroix.
Radim Zelený
Studoval žurnalistiku v Praze. Pro Peníze.cz a Finmag píše články o korporacích, ale i malých a středních firmách. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem