Za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit stát až o dva roky déle než dosud. Novelu zákona schválili poslanci společně se zákonem o nové dávce státní sociální pomoci. Teď by měli o nových pravidlech u náhradního výživného hlasovat senátoři, očekává se jejich schválení.
Náhradní výživné vyplácí úřad práce ve výši až 3000 korun měsíčně, a to samoživitelkám či samoživitelům, kteří marně vymáhají peníze od bývalých partnerů. Původně se mělo náhradní výživné vyplácet maximálně dva roky. V roce 2023 se prodloužilo na čtyři roky, od července 2025 se bude nově vyplácet až šest let.
Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí pobíralo ke konci roku 2024 každý měsíc náhradní výživné přibližně 12 tisíc dětí. Nejčastěji je vypláceno pro děti ve věku povinné školní docházky, tedy od sedmi do patnácti let – jde o tři pětiny příjemců. Zbytek se rozděluje mezi děti předškolního věku a děti starší 16 let.
Náhradní výživné se vždy stanoví na čtyři měsíce dopředu z průměru skutečně zaplacených částek za předcházející čtyři kalendářní měsíce.
„Průměrná výše náhradního výživného se pohybuje mezi 1800 a 1900 korunami měsíčně. Stát doplácí částku do soudem určené výše výživného, maximálně však do hranice 3000 korun. Pomoc je tedy cílená, adresná a reaguje na konkrétní výpadek příjmů,“ říká tiskový mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Loni stát na náhradním výživném vyplatil celkem 269 milionů korun. „Prodloužení výplaty náhradního výživného z dosavadních čtyř let, respektive po 48 výplatách, na šest let, tedy až 72 výplat, reflektuje realitu, že v mnoha případech se situace s neplacením alimentů ani po několika letech nelepší,“ doplňuje mluvčí.
Cílem prodloužení výplaty dávky je podle ministerstva to, aby děti nebyly po čtyřech letech podpory ponechány bez prostředků jen proto, že povinný rodič nadále neplní svou zákonnou povinnost. Nárok na prodloužení výplaty budou mít zpětně i nezaopatřené děti, na které stát poskytl dosud možných 48 dávek do letošního července.
Podle Ivety Novotné, ředitelky projektu VašeVýživné.cz, je prodloužení výplaty náhradního výživného správným krokem. „Pro mnoho rodičů tato dávka představuje klíčovou pomoc a představa, že by byla po čtyřech letech zastavena, přestože dítě je stále malé, je pro ně nepředstavitelná,“ říká.
Připomíná, že podmínkou pro vyplácení náhradního výživného je probíhající exekuce nebo soudní výkon rozhodnutí, kdy se nedaří výživné vymáhat. To znamená, že rodič udělal maximum a skutečně nemá jinou možnost, jak výživné získat.
„Pokud by nebylo vyplácení prodlouženo, mnoho rodin by se již v tomto roce mohlo ocitnout ve vážné finanční tísni. Rodiče malých dětí nemají možnost se na takovou situaci finančně připravit a pro samoživitele je téměř nemožné vytvářet jakékoli finanční rezervy. Náhradní výživné pomáhá zajistit základní životní potřeby dětí,“ dodává Iveta Novotná.
Podle dat, které má Asociace neúplných rodin k dispozici, činí průměrné výživné u rodičů, kteří řeší vymáhání exekuční cestou, v průměru 3200 korun. Maximální výše náhradního výživného 3000 korun je tedy podle Novotné nastavena dobře.
„Je však klíčové, aby se tato částka pravidelně sledovala a valorizovala, aby nezůstala dlouhodobě na stejné úrovni a reflektovala reálné náklady na výchovu dítěte,“ zdůrazňuje expertka.
Novotná doufá, že se bude postupně zvyšovat i doba podpory, aby rodiče a děti nezůstávali bez potřebných financí v klíčových obdobích svého života. „Ani prodloužení pomoci na šest let totiž nestačí,“ dodává.
Kdo může o náhradní výživné žádat a kde? Jak už bylo řečeno, žádat může rodič, pěstoun či opatrovník, který má v péči nezaopatřené dítě, na které druhý rodič neplatí řádné výživné. Na neplatícího rodiče byl podán návrh na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí.
Žádost se podává na úřadu práce. Je potřeba si s sebou vzít doklady ke stanovené vyživovací povinnosti a k podané exekuci (či soudnímu rozhodnutí). Každé čtyři měsíce je potřeba dokládat aktuální informace k neplacení výživného.
Vymáhání náhradního výživného přebírá úřad práce, který spolupracuje s exekutory. V současnosti je ale úspěšnost vymáhání nízká – daří se získat zpět pouze jednotky procent z vyplacených částek.
„Hlavním důvodem je, že dlužní rodiče často nemají oficiální příjmy, majetek, nebo se vyhýbají exekučnímu řízení. Novela proto počítá s tím, že stát by mohl začít vymáhat dluh již po dvou letech výplaty dávky, respektive po 48 výplatách. Nyní se vymáhá až po ukončení výplaty náhradního výživného,“ vysvětluje Augusta. Právě možností zahájit vymáhání už po dvou letech se podle něj zvýší šance na úspěšné vymožení alespoň části dlužných částek.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem