Zdroj: Pleska / Midjourney
Poslanci schválili rozvodovou reformu, podle níž budou rozvody rychlejší, levnější a také přátelštější. A zároveň bude více chránit děti. Teď novela zamíří do Senátu.
„Schválení novely je důležitým krokem k modernizaci rodinného práva. Rozvodové řízení bude jednodušší, rychlejší a přívětivější pro všechny zúčastněné, zejména pro děti,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
S novelou skončí mnohdy nepříjemné vysvětlování, proč k rozvratu manželství došlo. „S tím souvisí také možnost upustit od výslechu manželů, pokud jejich souhlas s rozvodem a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývají z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti,“ píše ministerstvo spravedlnosti.
Zruší se také podmínka, kdy spolu manželé před rozvodem nesmí půl roku žít. Naopak zůstává pravidlo, že rozvést lze pouze manželství, které trvá alespoň rok.
Reforma chce nově zavést takzvaný smluvený rozvod. Manželé, kteří jsou už na rozvodu domluveni a uzavřou dohodu o dětech, o majetku a o bydlení, budou rozvedeni po jediném soudním stání u opatrovnického soudu. Dosud musí nejdřív k opatrovnickému a potom ještě k rozvodovému soudu. Řízení u toho druhého nově odpadne.
Délka rozvodového řízení dosahovala v roce 2022 průměrně 148 dní, připomíná ministerstvo. Pokud řízení o rozvod předcházelo opatrovnické řízení, činila délka sporného rozvodu v průměru 228 dní. „V případech, kdy se manželé na všem dohodnou, přitom rozvodové řízení představuje už jen formalitu, a tedy je třeba učinit závěr, že vedením samostatného rozvodového řízení dochází ke zbytečnému prodlužování celého procesu,“ vysvětlilo již v minulosti ministerstvo, proč spojuje dvě soudní stání do jednoho.
U smluveného rozvodu bude také nižší soudní poplatek. „V případě podání společného návrhu by měli manželé platit soudní poplatek ve výši 2000 korun již současně s podáním návrhu. Tyto případy v současnosti tvoří necelou polovinu všech návrhů,“ doplňuje úřad.
Časté jsou ale i případy, kdy se druhý z manželů k návrhu prvního připojí až v průběhu řízení. „Navrhovaná úprava by měla působit na to, aby bylo konsenzu dosaženo již v předsoudním stadiu. V případech, kdy to tak nebude, by měl navrhovatel zaplatit zvýšený poplatek ve výši 5000 korun,“ říká poslankyně Eva Decroix (ODS), která na návrhu novely občanského zákoníku spolupracovala.
Pokud se nakonec manželé dohodnou na smluveném rozvodu, vrátí soud navrhovateli rozdíl mezi zaplaceným poplatkem a poplatkem za smluvený rozvod manželství. Lidem s nízkými příjmy bude možné zvýšený poplatek při klasických rozvodech případně odpustit, když o to požádají.
Zvýší se však další poplatky. Odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně má nově stát 5000 korun. Poplatek za prodlužování rodičovského konfliktu o péči o nezletilé děti vyjde na 3000 korun.
„Cílem je pomocí daného poplatku redukovat tendence ke zbytečnému prodlužování vedení řízení, v němž se může odrážet rodičovský konflikt. Poplatek by pak měl být určitým psychologickým blokem proti dalším obstrukcím,“ míní poslankyně Decroix.
I nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, musí o poměrech dítěte pro dobu po rozvodu nejprve rozhodnout soud, to i v případě smluveného rozvodu.
Už ovšem nemá být nutné, aby dítě zastupoval kolizní opatrovník z orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Nově by tento opatrovník nemusel být aktivní u rozvodů, kde existuje rodičovská dohoda o úpravě poměrů nezletilého. V těchto řízeních by mělo být dítě zastoupeno rodiči.
Zruší se také rozlišování forem péče o dítě na společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Nebude už tedy jeden rodič, který má dítě v péči (rezidentní rodič), a rodič, který má pouze právo styku s dítětem (nerezidentní rodič).
„Řízení o úpravě poměrů dítěte by nemělo být redukováno na boj o název modelu péče o dítě, respektive o zachování péče jednoho rodiče i v případech, kdy je zároveň stanoven velmi široký rozsah styku druhého rodiče odpovídající již spíše asymetrické střídavé péči. Jelikož rozvod manželství nemá žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče,“ argumentuje ministerstvo v návrhu reformy.
Dodává, že pokud je dítě svěřeno do výlučné péče jednoho z nich, odebírá se druhému rodiči právo a povinnost o dítě pečovat.
„Takové řešení nelze považovat za vhodné, ledaže by byly dány závažné důvody, které by například odůvodňovaly rozhodnutí soudu o omezení či zbavení rodičovské odpovědnosti. V takovém případě by však měl soud rozhodnout právě o omezení či zbavení rodičovské odpovědnosti, nemělo by docházet pouze k její faktické modifikaci,“ míní ministerstvo. Zájmem dítěte podle návrhu je, aby bylo především v péči obou rodičů.
Novela rovněž výslovně zakotvuje nepřijatelnost tělesného i psychického trestání dětí do občanského zákoníku. Reaguje tak na výtky Evropského výboru pro sociální práva, podle něhož český právní řád dosud neposkytoval dětem dostatečnou ochranu.
„Tělesné tresty jsou v rozporu s lidskou důstojností. Česká republika tímto krokem dohání zbytek Evropy a jasně deklaruje, že násilí na dětech je nepřijatelné,“ říká ministr Blažek.
Zásadní novinky se chystají u výživného, respektive u těch případů, kdy rodič alimenty neplatí.
Zavádí se možnosti postoupení pohledávky na výživné. To by mělo zejména rodiče, kteří jsou sice dostatečně solventní, avšak odmítají výživné platit ze subjektivních důvodů, přimět k placení.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Podle poslankyně Decroix nejde o obchodování s výživným, jak někteří novinku označují, ale o další pokus, jak neplatiče výživného přimět k povinnosti, kterou mají. „Nepředpokládám, že by nově výživné vymáhaly babičky či sestry, ale věřím, že na to budou organizace, kterým se to vyplatí,“ říká. Reforma zavede i zvýšenou sazbu úroku z prodlení při neplacení výživného.
Iveta Novotná, expertka z projektu VašeVýživné.cz, sice vítá posun v oblasti vymáhání výživného, ale podle ní by postoupení pohledávky třetí straně mělo být využito v případech, kdy nelze vymoci výživné jinými způsoby, tedy například dohodou, exekucí či soudním výkonem rozhodnutí.
„Pokud je možné vymoci dlužné výživné přímo od rodiče, je to výhodné, protože hrozba vymáhání může motivovat k pravidelným platbám a povinní rodiče se často rozhodnou splatit dluh a běžné výživné hradí i v budoucnu,“ říká Novotná.
Obává se ale, že třetí osoba, která dluh odkoupí, má větší zkušenosti s vymáháním pohledávek než rodiče, a může tak být při vymáhání tvrdší. To může vést k situaci, kdy povinný rodič bude upřednostňovat splácení postoupené pohledávky před platbami běžného výživného.
„Postoupení pohledávky může krátkodobě pomoci, ale neřeší dlouhodobé potřeby dítěte, a to zejména v případě, kdy nebude postoupena celá jistina. V těchto případech by měl dle novely o částce rozhodnout soud. Obáváme se však, že tento proces může být pro rodiče složitý a časově náročný. Rodiče i dnes potřebují podporu a provázení, aby se orientovali v dostupných možnostech pro získání výživného, a tento nový proces nebude jednodušší,“ dodává Novotná.
Podle ní navíc nemusí být o tyto pohledávky na trhu zájem. „Vzhledem k administrativní náročnosti a malému zájmu o jednotlivé pohledávky, které nejsou zajištěny, může docházet k jejich podhodnocování. V takovém případě by odkupující strana mohla tlačit na rodiče, aby souhlasil s nízkými částkami. Tedy doporučujeme pokud pohledávka není naceněna na 100 procent jistiny, měli by rodiče nejprve využít exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí,“ dodává expertka.
Pozměňovací návrh chtěl do českého právního řádu zavést naprostou novinku - rozvody u notářů, tedy mimosoudně. Manželé, kteří by byli na rozvodu domluveni, neměli nezletilé děti a jejich manželství trvalo déle než jeden rok, tak by se mohli rozvést jednoduše u notáře. „Notářský rozvod by se týkal případů, kde manželé jsou schopni se domluvit na tom, že již nechtějí setrvávat v manželství, a na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu," uvádí materiál.
Došlo by tak k odbřemenění soudní soustavy o některé nesporné rozvody a tím k uvolnění kapacity soudců pro rozhodování o sporném ukončení manželství, ať již jde o spory vzešlé z majetkových záležitostí, či záležitostí o úpravu poměrů nezletilých dětí rozvádějících se manželů. „Soud by měl nastoupit jen tam, kde takováto dohoda není možná, to je kde existuje spor,“ píše se návrhu. Cena notářského rozvodu bude 3 tisíce korun.
Nakonec ale tento návrh nebyl přijat. A podle Notářské komory je to škoda. Upozorňuje, že takových rozvádějících se párů, které se na všem dokážou dohodnout, je každý měsíc více než tisícovka.
„Naše připomínky v návrhu bohužel nebyly reflektovány. Situace se tak zlepší jen pro takzvané dětné páry, které už v případě nesporného rozvodu nebudou muset ke dvěma soudům, pro bezdětné páry a páry s dospělými dětmi se ale vůbec nic nezmění. Takže i když se sami na rozvodu dohodnou a spor nevznikne, budou muset zbytečně k soudu,“ komentuje Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR.
Poslankyně Decroix podle něj v souvislosti s návrhem uvedla, že možnost rozvodu bezdětných párů u notáře do budoucna připouští, ale nyní v úpravě tak daleko nejde, protože by to systém rozkolísalo. „A tak bude i nadále návštěva soudu nutná, i když se tito lidé vůbec o nic nesoudí,“ dodává Neubauer.
Nová pravidla, pokud je schválí Senát a podepíše prezident republiky, by měly začít platit od ledna 2026.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
