Občanský zákoník říká, že dítě má právo na stejnou životní úroveň jako jeho rodiče. Pokud žijou všichni spolu, nebývá v tom asi problém. Něco jiného to ale je, když se cesty rodičů rozejdou a každý si žije po svém.
Oba mají k dětem vyživovací povinnost a bere se za jasnou věc, že ten, u kterého děti nevyrůstají, přispívá tomu druhému na uspokojování životních potřeb potomka. Platí výživné neboli alimenty.
Jenže jak stanovit jejich výši výživného na dítě, aby byla ke všem fér? Oporu a pomoc má poskytnout doporučující tabulka výše výživného a orientační kalkulačka výše výživného, které připravilo ministerstvo spravedlnosti. A které najdete taky níž.
Jestli na ně chcete skočit rovnou, samozřejmě můžete:
Přesto si možná nejdřív rychle projděte základní pojmy a pravidla. A taky varování – že jak tabulka, tak kalkulačka nejsou závazné.
Dohoda, nebo určení výživného soudem?
První a důležitá věc. Trochu jinak to mají manželé a trochu jinak rodiče, kteří spolu žijou bez úředního papíru – „na psí knížku“. U těch druhých stačí, když se na výživném dohodnou. Určitě je dobré si tu dohodu udělat písemně, klidně si ji nechat i potvrdit. Ale stát se do věci už nemontuje.
Jiná věc je, když k dohodě nedojde nebo ji jedna strana neplní. Pak zpravidla nespokojený rodič podává k soudu podnět na určení výživného. Soudní poplatek se neplatí.
Pokud jde o rozvod manželství, tam to bez soudu nejde nikdy. Rodiče se na výživném můžou dohodnout, ale dohodu musí soud schválit. Dokud není o výživném rozhodnuto, manželství se nerozvede. I soud by měl, než rozhodne, vždycky nejdřív zkusit rodiče dovést k domluvě, třeba i za přispění „vyjednavače“, mediátora.
Jakmile má jednou výživné soudní razítko, soud rozhoduje i o jeho pozdějších úpravách – zvýšení i snížení. K tomu může dojít, pokud se nějak významně promění okolnosti proti těm, za jakých bylo výživné původně určeno. Například když dítě nastoupí na jinou školu, pokud rodič přijde o práci a podobně.
Jen orientačně!
Ministerstvo spravedlnosti nedávno spustilo web vyzivne.justice.cz, který má poskytnout základní servis rodičům, kteří se rozcházejí nebo si i v jakékoli jiné situaci potřebují nastavit pravidla péče o dítě. Pomůže s orientací v tom, jak probíhá soudní řízení o výživném a dává i tipy na advokáty nebo mediátory, kteří partnerům pomůžou dohadováním projít.
Součástí webu je i tabulka s výší výživného na děti. Je to ale jen doporučení, kterým se nemusí řídit ani rodiče, ani soudy při rozhodování o výši alimentů. „Je zamýšlena především jako nástroj pro veřejnost, aby si sama mohla určit orientační výši výživného. Měla by napomáhat, aby rodiče mohli sami dospět k dohodě v různých situacích, ať už při rozpadu neformálního svazku či při úpravě poměrů nezletilého při rozvodu. Aby lidé nevstupovali do jednání s druhým rodičem se zkreslenou představou,“ řekl agentuře ČTK Jakub Sosna z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti.
Tabulka stanovuje orientační výživné pro děti ve čtyřech věkových kategoriích: do pěti let, od šesti do deseti let, od 11 do 15 let a nad 16 let. Výše výživného je v nich v závislosti na věku dítěte a na počtu celkem vyživovaných dětí navržena v rozmezí od osmi do dvaceti procent čistého příjmu vyživující osoby.
Soudci při rozhodování o alimentech přihlížejí také k tomu, jaké jsou celkové majetkové poměry, jak se bydlí nebo třeba i to, kolik kdo platí za energie. Ohled by měly brát i na to, jak se který z rodičů do péče o dítě zapojuje, kolik s ním tráví času a podobně. Novinkou je podle Sosny také stanovení kontrolní částky, aby při placení alimentů rodiči určitá část peněz zůstala. Vychází se z nezabavitelného minima či podílu příjmu.
Doporučená výše výživného na dítějako procenta z čistého příjmu |
Věk dítěte | jedna vyživovací povinnost | dvě vyživovací povinnosti | tři vyživovací povinnosti | čtyři vyživovací povinnosti |
předškolní do 5 let | 14 % | 12 % | 10 % | 8 % |
1. stupeň ZŠ od 6 do 10 let | 16 % | 14 % | 12 % | 10 % |
2. stupeň ZŠ od 11 do 15 let | 18 % | 16 % | 14 % | 12 % |
SŠ a vyšší vzdělání nad 16 let | 20 % | 18 % | 16 % | 14 % |
kontrolní částka | pevná spodní hranice | 66 procent z příjmu nebo pevná spodní hranice | 55 procent z příjmu nebo pevná spodní hranice | 50 procent z příjmu nebo pevná spodní hranice |
Pod kontrolní částku by po stanovení výživného neměl klesnout čistý příjem platícího rodiče. Pevná spodní hranice se dá spočítat pomocí kalkulačky nezabavitelné částky. zadejte do ní čistý příjem a ostatní nechte nastavené, jak to je. Při porovnání částky stanovené procentem z příjmu a pevné hranice by se měla použít ta, při které platícímu zbude víc peněz. Manuál k použití tabulky a vysvětlení pojmů se dají spolu s mnoha dalšími užitečnými informacemi najít na speciálním webu ministerstva spravedlnosti, věnovanému výživnému. |
Kalkulačka výše alimentů
Kalkulačka výživného spočítá, na jak vysoké alimenty by mohlo mít vaše dítě nárok. Na rozdíl od tabulky se snaží postihnout víc věcí. Zejména to, jak se posunula doba – zatímco dřív většinou dítě po rozchodu rodičů zůstávalo jen s jedním, dneska není nijak výjimečná střídavá péče, kdy některé dny tráví dítě s jedním a ostatní s druhým rodičem. Nebo obecněji: je mnohem víc zvykem, že se oba rodiče o péči o dítě víc dělí.
Při stanovování výše výživného se zvažují především majetkové poměry povinného, tedy toho rodiče, který má alimenty platit. Zásada je, že životní úroveň dítěte by měla být shodná s životní úrovní rodičů. V úvahu se bere i to, jestli má vyživovací povinnost k dalším dětem. Bez ohledu na výsledky, které kalkulačka ukazuje, je rozhodující vždycky to, na čem se rodiče dohodnou nebo jak výši alimentů určí soud.
Gabriel Pleska
Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem