Daňové slevy. Tohle všechno vám může ušetřit peníze
19. 2. 2024 | Petr Kučera
Jaké slevy můžete využít v daňovém přiznání za rok 2023? Kolik dělá základní sleva na poplatníka nebo na dítě? Tady je aktuální návod.
Zdroj: Shutterstock
Na rozdíl od sousedních zemí není v Česku zákonem stanovena minimální ani maximální částka výživného. Existují sice doporučující tabulky pro soudy, vycházející z příjmu „povinného rodiče“ a věku dítěte, nicméně soud musí v každém konkrétním případě posuzovat i související okolnosti.
V praxi se průměrné výživné v Česku dlouhodobě pohybuje okolo 3000 korun. Z toho vychází i maximální částka náhradního výživného od státu, o kterou lze žádat od letošního července. „To nepokrývá reálné náklady dítěte,“ říká Dagmar Vogtová za neziskovou organizaci Asociace neúplných rodin, která provozuje web VašeVýživné.cz.
Některým dětem přitom soudy přiznají výrazně nižší výživné. „Z našich dat za rok 2020 vychází, že každé osmnácté dítě má stanoveno nižší výživné než 1000 korun, což je opravdu málo. Nezřídka se setkáváme i s rozsudky, kde je výše výživného stanovena ve výši 500 korun,“ upřesňuje Vogtová.
Domácnost, kterou tvoří jeden dospělý a dítě, má měsíční výdaje přibližně 12 tisíc korun, vyplývá z dat Českého statistického úřadu za roky 2018 a 2019. A ekonom Lukáš Kovanda letos v květnu spočítal, že měsíční náklady na výchovu dítěte se podle věku potomka pohybují mezi 3300 Kč u těch nejmenších až po 15 050 Kč u dětí mezi 15. a 26. rokem věku. Celkem tak rodiče dají za výživu a výchovu jednoho dítěte v průměru 1,6 milionu korun.
O výši výživného rozhodne soud vždy před rozvodem manželství. Může buď schválit dohodu rodičů, nebo o výši alimentů rozhodne sám. Dohodou rodičů není vázán. Vždy přitom musí brát v úvahu, jaký mají majetek, příjmy a životní úroveň, a jaké jsou potřeby dítěte. Povinnost platit alimenty pak soud uloží tomu rodiči (říká se mu povinný rodič), který nemá dítě ve výhradní péči.
Podle návrhu, který zatím čeká v Poslanecké sněmovně na projednání, by mohli rodiče v rozvodovém řízení uzavřít dohodu nově bez schválení soudu. Dítě by se tak nemuselo účastnit opatrovnického soudního řízení (jako dosud), pokud se rodiče na otázkách výživného shodnou. Novela preferuje dohodu rodičů, kterou nebude nutné projednávat před soudem – v krajním případě nicméně soud může stále zasáhnout. Poslanci se však zatím k návrhu nedostali a není tedy jisté, že ho stihnout schválit do podzimních voleb.
Stejná novela má zároveň výrazně zvýšit soudní poplatky u sporných rozvodů: ze stávajících 2000 korun na 7000 korun. Organizace ProFem, která pomáhá obětem domácího a sexuálního násilí, upozorňuje na související problémy: „Zvýšení poplatků za sporný rozvod považuji za velice nešťastné, právě s ohledem na cílovou skupinu, o niž pečujeme,“ říká Veronika Ježková, vedoucí právnička ProFemu. „S ohledem na skutečnost, že pravidla pro osvobození od soudního poplatku jsou poměrně vágní, a mnohé naše klientky na osvobození nedosáhnou, znamená zvýšení poplatku pro naše klientky velikou materiální zátěž. Ta pak může hrát roli v jejich ochotě, respektive neochotě, násilnou domácnost opustit,“ vysvětluje Ježková.
Ministerstvo spravedlnosti poslalo v roce 2010 soudům doporučující tabulky pro určení výše výživného (alimentů). Cílem je sjednotit rozhodovací praxi.
Věkové hranice ministerstvo určilo podle toho, kdy u dítěte dochází ke změně, která může přinést zvýšení nákladů. Typicky když začne chodit do první třídy nebo studovat střední školu.
Tabulka pro určení výše výživného(doporučení ministerstva spravedlnosti a účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů z roku 2010) | |
Věk dítěte | Podíl z čistého čistého příjmu povinného rodiče |
0 – 5 let | 11 – 15 % |
6 – 9 let | 13 – 17 % |
10 – 14 let | 15 – 19 % |
15 – 17 let | 16 – 22 % |
18 a více let | 19 – 26 % |
Čistý příjem = hrubý měsíční příjem po odpočtu povinných plateb daní (záloh) a pojistného. Zpravidla se zjišťuje jako průměr za posledních 6 až 12 měsíců. |
Tabulky slouží spíše pro veřejnost, aby rodiče měli orientační představu o budoucích alimentech. Je potřeba brát je s rezervou a na vypočítanou finanční částku se moc neupínat. Navíc nepočítají s méně častými situacemi: třeba když „povinný rodič“ má vyživovací povinnost k víc než třem dětem, když má extrémně vysoké příjmy nebo když je péče o dítě mimořádně nákladná kvůli jeho zdravotnímu znevýhodnění.
Proč nejsou tabulky závazné? Při určení výživného musí soud zohlednit další faktory – jak na straně dítěte, tak na straně povinného rodiče. U dítěte má zohlednit hlavně věk, zdravotní stav, záliby a jejich nákladnost nebo případný vlastní příjem. U povinného rodiče bere soud v úvahu to, zda se podílí na péči o dítě, výši jeho majetku a příjmů, náklady na bydlení, další závazky a vyživovací povinnosti, náklady na bydlení a další.
Ministerstvo spravedlnosti teď přichází s návrhy, jak určování výživného vylepšit. Materiál k veřejné diskuzi je rozsáhlý, konkrétní změny doporučujících tabulek najdete především v tomto dokumentu od strany 74. Připomínky může posílat kdokoliv, a to do 31. srpna na e-mail ol@msp.justice.cz.
Jako téma k úvaze zmiňuje ministerstvo zavedení minimálního výživného. Pracuje jednak s částkou 1000 korun pro všechny, připouští i částku podle životního minima dítěte.
„Pokud by měla být stanovena minimální částka výživného, pak by neměla klesnout pod životní minimum dítěte,“ myslí si Dagmar Vogtová z Asociace neúplných rodin. Životní minimum nezaopatřených dětí je pro letošní rok stanoveno na 1970 Kč u dítěte do šesti let věku, 2420 Kč u dítěte od šesti do patnácti let a 2770 Kč u dítěte od 15 do 26 let věku.
„Na druhou stranu si musíme uvědomit, že povinný rodič musí být schopen takové výživné platit. Současně se musí posílit vymahatelnost práva, která by oprávněným zajistila, že minimální výživné skutečně dostanou,“ dodává Vogtová.
Ministerstvo píše také o dalších možných úpravách:
Naopak nenavrhuje snížení podílu výživného na příjmu povinného ve vyšších příjmových kategoriích.
Řeč je však stále o doporučující tabulce, ne o něčem, co by pro soudy mělo být závazné.
S návrhem na vylepšení přišel i předseda lidovců Marian Jurečka. Výživné by se podle něj mělo pravidelně zvyšovat o inflaci – tak, aby částka pro děti nebyla každý rok nižší kvůli růstu cen. Automatická valorizace je Jurečky uzákoněna třeba v Německu, Francii, Španělsku, Švédsku nebo Finsku.
Vládní koalice ANO a ČSSD však tento návrh nepodpořila. Namítá, že s růstem inflace nedochází automaticky k navýšení příjmů povinného rodiče. Valorizace by se tak mohla negativně projevit na jeho schopnosti platit. S vyššími výdaji by koneckonců musel počítat i stát, protože pravidelné zvyšování by se pak týkalo i náhradního výživného.
Dalším problémem podle vlády může být to, že si valorizované výživné má přepočítat sám povinný rodič. „Někteří by mohli mít problémy se zjištěním správné výše výživného. V návaznosti na to by mohlo dojít k zahlcení soudů žádostmi o přezkum aktuální výše výživného,“ upozorňuje vláda ve svém stanovisku k opozičnímu návrhu.
Jednou z klíčových otázek zůstává, jak si poradit s určováním výše příjmu, pokud povinný rodič příjmy skrývá nebo tají.
Ministerstvo konstatuje, že je velmi obtížné zjišťovat příjmy podnikatelů, a to v závislosti na tom, zda vedou účetnictví, daňovou evidenci, anebo uplatňují výdaje procentem z příjmů (výdajovým paušálem). U výdajového paušálu by pak měl rodič doložit své výdaje – výpisy z účtů, fakturami nebo výpověďmi svědků.
Jestliže je povinný rodič nezaměstnaný a úmyslně se vyhýbá nabízené práci, vychází soud z výše příjmů, jakých by dosahoval, kdyby podle svých schopností a možností řádně pracoval. Zohledňují se i příjmy nového partnera povinného rodiče.
Když povinný své výdělky dostatečně nedoloží, soud má výši výživného vypočítávat tak, jako by průměrný měsíční příjem rodiče dosáhl výše pětadvacetinásobku životního minima – v roce 2021 tedy jde o částku 96 500 Kč.
Ani sankce za nedostatečně doložené příjmy však od skrývání příjmů neodrazuje, se zjišťováním jsou v praxi dál problémy.
„Například rodič, který byl zavázán k úhradě výživného doloží soudu extrémně nízké příjmy, avšak z jiných jeho aktivit – například prezentace dovolených na sociálních sítích – je zřejmé, že disponuje zcela jinými prostředky, než jak soudu dokládá,“ připomíná Veronika Ježková z ProFemu. „Řízení se tak mění téměř ve vyšetřování a detektivní činnost soudu, aby měl ke svému rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě skutečně reálné podklady, na jejich základě může rozhodnout,“ dodává.
Přesto jsou doporučující tabulky podle právničky stále relevantní. Jiná vodítka pro stanovení objektivní výše výživného totiž prozatím nemáme. „Žádoucí by bylo, aby iniciativa vzešla například z pera Nejvyššího soudu,“ míní Ježková.
Nejvyšší soud sice nemůže rozhodovat o dovolání ve věcech výživného (dovolání zde totiž není přípustné), nicméně může vydávat sjednocující stanoviska. Ohledně určování výživného jich však bohužel zatím mnoho nevydal – a to přesto, že je rozhodování soudů v těchto otázkách nejednotné.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 8. 2021 8:30, JJ91
Současně se musí posílit vymahatelnost práva, která by oprávněným zajistila, že minimální výživné skutečně dostanou,“ dodává Vogtová
Přitom pár měsíců zpátky, se řešila exekuční amnestie a jeden z hlavních argumentů byly matky samoživetelky (které se do exekuce dostaly samozřejmě jinak, než vlastní vinnou). Teď kvůli matkám samoživitelkám bychom mohli exekuce naopak zpřísnit, protože jinak nedostanou peníze z otců. To mi přijde jako začarovaný kruh. Protože exekuce platí pro všechny stejně a musíte si uvědomit, že když chcete rozvolnění pokud jste dlužník, tak tím zároveň snižujete vymahatelnost pokud jste věřitel.
Výsledkem, nejsou lepší zákony jak bychom jako občané očekávali, není tím ani demokratické rozhodnutí podporující většinu. Výsledkem je pouze kočkopes, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. = Takže matky samoživetelky skutečně dostali rozvolnění v exekucích, samozřejmě ale tím pádem i otcové. Takže stát vymyslel zálohové výživné a zaplatí se to z daní. Tedy z kapes nás všech. Pouze proto, že se stát chce zavděčit všem. K tomu si přidejte navýšení důchodů a správu státního dluhu. A výsledek je, že cca rok po volbách se začne mluvit o zvýšení daní. Až se zvýší daně, pak část lidí skončí v exekuci a část se přesune do šedé ekonomiky (Lafferova křivka). Tím se znovu objeví potřeba zvýšit daně. A roztáčíme tím spirálu, kterou zataví pouze razantní krok (jako je například: přestat dělat populistická rozhodnutí, ale dělat taková rozhodnutí, která boudou mít prospěšný efekt pro společnost)
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 8. 2021 17:37, HonzaV
Nebudu tě zahanbovat svou odpovědí :)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.