Z petice Dvouleté děti do školky nepatří jsem měl nejdřív radost – ve velkých třídách dvouletí nedostanou takovou péči jako v dětských skupinách a podnikových mikroškolkách. Pak jsem zjistil, že o ničem takovém v petici řeč není. A pak jsem si přečetl rozhovor s jedním z autorů, podle kterého matky až na nepočetné skutečně potřebné výjimky děti do školek zahazují, aby doma lenošily, nebo se věnovaly kariéře.
„Pořád si myslím, že jim v profesním životě nic neuteče a mateřství je důležitější než kariéra. Copak by to rok nepočkalo?“ ptá se Jiří Halda sugestivně – a zaslouží si odpověď.
Nabízíme vychucený talíř duševní stravy. Chtěli byste každý pátek dostávat do e-mailu přehled nejlepšího inspirativního čtení, které z hlubin českého i světového čtení vyšťoural šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek?
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.
Slovo kariéra má zvláštní konotace: je od K stejně jako kokain, kaviár a Kanárské ostrovy. Kdo dělá kariéru, nebuduje si materiální základnu nutnou k přežití, to by prostě chodil do práce. Kariéra je v Haldově světě nadstavbou, postradatelnou v zájmu dítěte. Proto je dobré připomenout, že většina matek dvouletých dětí v tomto smyslu nedělá kariéru, ale prostě potřebuje chodit do práce.
Vezměme do úvahy pár Mediánových, kteří berou střední mzdu. Pán má 27 486 hrubého, paní 22 584. Před narozením dítěte tedy hospodaří s 38 621 korunami čistého. Rodičák od půl roku do tří let činí 7333 korun měsíčně, a i když pánovi čistá mzda trochu vzroste dík slevám, jsou od půl roku dítěte na 31 667 korunách na měsíc, tedy 6954 korun v minusu – a to jim narostly náklady o několik tisíc.
Vzhledem k tomu, že je jim kolem třiceti, vlastní bydlení ještě s největší pravděpodobností zaplatit nezvládli. Rozpočet na útraty se jim proto na rodičovské nesmrskl na 82, ale rovnou na 77 procent, pokud na hypotéce či nájmu platí osm tisíc, a na 71 procent, pokud čtrnáct. To je brutální sešup z už tak nijak slavné výchozí úrovně. S dopadem nejen na materiální podmínky, ve kterých dítě vyrůstá, ale i na psychiku jeho rodičů. A opakuji: bavíme se tu o páru přesně ze středu platového žebříčku – což je pár let po škole pěkný výkon. Ne o těch neustále vytahovaných nezodpovědných vyžírkách, co umějí jen natahovat ruce.
Mediánovi mají tři možnosti, jak dorovnat příjmy do úrovně před dítětem. Buď se muž může tzv. pochlapit a vydělávat víc – přesně o deset tisíc, 37 570 korun hrubého. Nebo si můžou z mediánových platů dopředu našetřit 208 tisíc korun, aby dva a půl roku mezi koncem mateřské a koncem rodičovské vykryli. Nebo může paní začít chodit aspoň na částečný úvazek do práce a případně si zkrátit (a tedy navýšit) rodičák. Reálná bývá ve většině případů jen třetí možnost.
Výběr z kalkulaček na Peníze.cz:
spočítejte si, jestli máte nárok na porodné, jaká vám náleží mateřská, jak vysoký měsíčně může být váš rodičovský příspěvek, kolik dostanete na přídavcích na děti (nebo že nedostanete nic), případně kolik vám dají na ošetřovném, pokud budete muset zůstat doma s nemocným dítkem.
Když ale pana Haldu ubíjíme čísly, trochu mu dáváme za pravdu v tom, že je kariéra v tom nadstavbovém smyslu cosi zbytného. Připomeňme si tedy, že dnešní prvorodičky prožily celý svůj život v kultu osobní zodpovědnosti. Nemají čekat, že se jim stát postará o důchod, o bydlení, v divočejších představách ani o lékařskou péči nebo o vzdělání jejich dětí. Na vysokou se nechodí zmoudřet, ale připravit se na kariéru, a místo v Rychlých šípech si mládež hledá vzory ve Forbesu.
Nic proti. Jen je podivné ze hry „kdo jenom chvíli stál, ten už stojí opodál“ vyřadit tu zhruba desetinu populace, kterou matky a potenciální matky malých dětí představují – a nechat je přitom nést všechny následky, které to vyřazení obnáší. Nižší příjmy. Menší jistoty. Nižší status. Společenská izolace. Stání opodál.
Halda a jemu podobní se ohánějí tradičním rodinným modelem. Kecy. Kde všichni ti obhájci tradičního rodinného modelu jsou, když Česko jako jediná evropská země strká malé děti do kojeňáků? Když stát odebírá rodičům děti kvůli špatné sociální situaci, Nejvyššímu soudu navzdory? Jsou schovaní. Tisíce dětí trávících všechen svůj čas mimo rodinu je netankuje tolik jako několik stovek, jejichž rodiče by naznali, že pár hodin denně ve školce bude pro všechny nejlepší.
Boj za tradiční rodinné hodnoty je totiž jen takový politicky korektní newspeak sociálních inženýrů Haldova střihu. Ve skutečnosti jim nejde o nic jiného než o omezení životních možností žen.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 2. 2018 7:26, Tarzan
Asi bude nejlepší odebrat rodičkám děti hned aby mohli budovat vlast at je co krást.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 2. 2018 14:26, SpookY
Víte, jaký je rozdíl mezi obilím a politiky?
Žádný - musíme je vymlátit, jinak umřeme hlady.
Uvědomme si konečně, že stát, jeho instituce a jeho zaměstnanci (vč. politiků) stejně jako celá ekonomika jsou zde pro lidi a pro rodiny, NIKOLIV NAOPAK!
Tenhle zrůdný systém, co zde nastolili sametoví vlastizrádci, privatizační zloději a otrokáři trhlého kapitalizmu zavede český a moravský národ k vymření. Lepší antikoncepci než tenhle pravdoláskový marast nešlo vymyslet.
A jestli si nějaký pošahaný psychopat a sluníčkový úchyl myslí, že nás zachrání "doktoři a inženýři ze zahraničí", tak mu to vřele doporučuji s nimi zkusit na vlastní kůži (ale ne v téhle zemi!).
Pokud má mít tahle země budoucnost, tak ochranu a podporu potřebují dostat úplné spořádané funkční rodiny, kde mladí toužící založit rodinu dosáhnou na bydlení, kde matky budou moci zůstat s dětmi dostatečně dlouho doma, kde otcové živící rodinu s dítětem a ženou na rodičovské dostanou výrazné úlevy na daních, kde půjde děti umístit do kvalitních školek a škol, kde vzdělání bude na základě schopností dětí bezplatné a kvalitní.
Moji rodiče dostali do začátku obecní byt. Rodiče partnerky dokonce byt do osobního vlastnictví za to, že tchán podepsal práci v národním podniku na 5 let. A to měli naši rodiče jistotu práce, bez extrémních stresů a strachu z budoucnosti, se zajištěným návratem našich matek do zaměstnání, po skončení mateřské/rodičovské a s jistotou podnikových školek.
Co máme my? Ač s lehce nadprůměrnými příjmy (na které 2/3 populace nedosáhnou), s partnerkou na rodičovské a malým dítětem, s hypotékou na krev minimálně do 60ti let je to všechno jen ne optimizmus... jen neveselý výhled do budoucna bez jakékoliv pozitivní jistoty.
Vůbec se nedivím lidem, kteří se rozhodnou zůstat bez dětí... protože tenhle systém je k tomu přímo přesvědčuje.
Je zajímavé, že ožrala Havel a jemu podobní úchylové z pražských kaváren žádné děti neměli ani nevychovávali. Podle toho ten jejich vesklácký režim taky vypadá.
A všimněte si, že žádný "renomovaný" ekonom nikdy neřeší otázku dětí. Pavěda jménem "ekonomie", na hony vzdálená skutečnému fyzickému hospodářství, prostě s dětmi nepočítá. Lidé a rodiny jsou pro ni jen "lidské zdroje", otroci pro prebendy pár vyvolených.
Bohužel Husák a Jakeš už neměli odvahu poslat na vlastizrádné šmejdy tanky a Lidové milice :-(
V diskuzi je celkem (22 komentářů) příspěvků.