Kdo si letos nestihl vybrat větší část dovolené, nebo komu zůstala nevyčerpaná dovolená ještě z minulého roku, měl by se mít na pozoru. Pokud si včas nezjistíte, jaká pravidla váš zaměstnavatel používá pro převádění dovolené do dalšího roku, můžete o část dovolené bez náhrady přijít. A nic s tím nenaděláte.
Podle zákoníku práce lze převést celou dovolenou z jednoho roku do roku následujícího. V něm ji ovšem musíte vyčerpat. Jen ve výjimečných případech, kdy jste nemohli starou dovolenou celou využít, se můžete se zaměstnavatelem písemně dohodnout na jejím převedení ještě do dalšího roku. V praxi to vypadá takto: letošní dovolenou si můžete převést do roku 2008. Pokud vám zaměstnavatel nenařídí její vyčerpání do 31. října 2008, považuje se automaticky za den nástupu na tuto nevyčerpanou dovolenou pracovní den, který následuje po tomto datu. Jedině pokud zaměstnanci bránily v čerpání dovolené naléhavé provozní důvody či překážky v práci, může se s firmou dohodnout o přesunutí nevyčerpané části letošní dovolené na rok 2009.
Pokud ovšem taková písemná dohoda neexistuje, letošní dovolená nevyčerpaná ani v příštím roce bez náhrady propadne. To platí i pro ty, komu dovolená zbyla z loňska. Když si ji do konce letošního roku nevezmou, nebo se nedohodnou o jejím převedení, přijdou o ni.
Jenže tato ustanovení zákoníku práce nemusí platit u všech zaměstnavatelů. Firmy si mohou ve vlastním vnitřním předpisu určit, kolik dní dovolené si mohou pracovníci do dalšího roku převést. Pokud takový předpis stanoví, že lze převést nejvýše pět dní a vám na konci roku zbude deset dní, o pět dní bez finanční náhrady přijdete. Argumentace zákoníkem práce bude v takovém případě marná. "Vnitřní předpisy nejsou v rozporu se zákoníkem práce, jak se někteří zaměstnanci domnívají, protože určení dovolené a všeho, co s ní souvisí, je výhradním právem zaměstnavatele, " upozorňuje Denisa Heppnerová, z právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
Zaměstnanci se často mýlí i v dalších představách, jak čerpání dovolené funguje. Dovolenou ze zákona nařizuje zaměstnavatel. Vedle dovolené naplánované dopředu v rozvrhu jejího čerpání, ovšem může zaměstnanec kdykoliv zaměstnavatele o poskytnutí dovolené požádat. S takovým čerpáním dovolené musí zaměstnavatel vždy vyslovit souhlas. "Pokud pouze oznámíte, že nastupujete na dovolenou, a nadřízený vám potřebný souhlas nedá, případně udělení výslovně odmítne, nemůže být vaše nepřítomnost na pracovišti považována za čerpání dovolené. Za tuto dobu nepřítomnosti v práci nedostanete mzdu a navíc můžete být postiženi dalšími sankcemi kvůli porušení pracovní kázně," vysvětluje Heppnerová. Podle ní si dosud mnozí lidé vykládají svá práva tak, že nástup na polovinu dovolené určuje zaměstnavatel a další polovinu zaměstnanec. Je to omyl a řada zaměstnanců na tuto neznalost už doplatila. Práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně dovolených jsou následující:
- Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo.
- Určenou dobu čerpání dovolené je povinen vám písemně oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se s vámi nedohodne na kratší době.
- Je povinen sledovat, zda jste splnili podmínky pro vznik nároku na dovolenou, zda nejsou dány podmínky pro krácení dovolené
- Plán dovolených zaměstnavatel stanoví po projednání s příslušným odborovým orgánem nebo zaměstnaneckou radou.
- Při plánování dovolených má přihlížet nejen k potřebám firmy, ale i k oprávněným zájmům zaměstnanců, například rodičů dětí školního věku, zaměstnanců, kteří mají nastoupit lázeňské léčení a podobně.
- Zaměstnavatel může po dohodě s příslušným odborovým orgánem určit hromadné čerpání dovolené, jestliže je to nutné z provozních důvodů. Nesmí však jít o dobu delší než dva týdny
- Zaměstnavatel nesmí nařídit čerpání dovolené po dobu pracovní neschopnosti pracovníka a po dobu, kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené
- Je povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně, která požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené
Nad rámec zákoníku práce si zaměstnavatel může některá ustanovení vnitřními předpisy upravit. Například může dovolit zaměstnancům pečujícím o dítě ve věku do 15 let na jejich žádost čerpat řádnou dovolenou v rozsahu nejméně tří týdnů v období školních prázdnin, z toho nejméně dvou týdnů v období letních prázdnin.
Pokud o takových vnitřních předpisech nevíte, je nejvyšší čas se začít zajímat, zda je vaše firma má. Můžete tím předejít zklamání, kdy vám na konci roku oznámí, že jste o část dovolené přišli.
Jaké máte zkušenosti s převáděním dovolené do dalšího roku?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
31. 10. 2007 10:55, Eric
Vy, příteli, se vraťte do devatenáctého století, kam patříte. Po roce smíte poprosit o návrat do století jednadvacátého. Pak budete jistě mluvit jinak, tedy pokud pobyt v pracovně právním pravěku přežijete.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 11. 2007 16:56, G.
Jasně, i sociální a zdravotní pojištění byste si platil sám :-).
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.