Zdroj: Shutterstock
Zvyšovaly se přídavky na dítě, ale zvýšení rodičovského příspěvku na seznamu změn, které přinesl rok 2023, nakonec není, přestože o něm vláda loni uvažovala. A zatím na něj nepřibude. Vládní většina dnes zamítla návrh hnutí ANO na zvýšení příspěvku o sto tisíc korun.
Výše rodičovského příspěvku tedy zůstává stejná jako dosud: 300 tisíc na jedno dítě, případně 450 tisíc při narození dvou a víc dětí současně. Neměnila se ani maximální délka čerpání rodičáku: do čtyř let věku dítěte. (Zajímají vás podrobnosti? Tady najdete pravidla, kalkulačku a návod pro rok 2023.)
Reálná hodnota příspěvku přitom od začátku roku 2020, kdy se zvyšoval naposledy, kvůli vysoké inflaci výrazně klesla. Podle naší kalkulačky inflace, která počítá s roční inflací podle ČSÚ, byste na to, na co na začátku roku 2020 stačilo 300 tisíc korun, potřebovali na konci roku 2022 beze stovky 370 tisíc.
Ke zvyšování rodičovského příspěvku se teď hlásí několik parlamentních stran. Vládní piráti a lidovci i opoziční SPD a ANO. Posledně jmenované hnutí k tomu na dnešek svolalo mimořádnou schůzi Sněmovny. Návrh zákona, kterým poslanci ANO chtěli rodičovský příspěvek zvýšit o rovných sto tisíc a zavést jeho pravidelnou valorizaci (i mimořádné navyšování, pokud by inflace přesáhla pět procent), ale poslanci odmítli projednat.
SPD mluví o přidání 90 tisíc, piráti chtěli loni na podzim zvyšování o 75 tisíc korun a vládní lidovci, kteří mimo jiné drží i ministerstvo práce a sociálních věcí, zatím zmiňovali zvýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun. Komentář čtěte na Finmagu: Bitvu o důchody střídá boj o rodičovský příspěvek. Tipněte, kdo přihazuje nejvíc.
O možném zvýšení rodičovského příspěvku mluvila vláda už loni v březnu. Nejštědřejší varianta podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) počítala s růstem o 15 procent, tedy o 45 tisíc na celkových 345 tisíc korun. Pokud se koalice dohodne, mohl by příspěvek stoupnout od ledna 2023, řekl tehdy předseda vlády Petr Fiala (ODS). Nedohodla se.
Piráti, nejmenší část pětičlenné vládní koalice, přišli v září s návrhem na zvýšení o 75 tisíc na celkových 375 tisíc korun. Cílem podle nich bylo dorovnat inflaci. Na konci října ale Jurečka potvrdil, že vláda o novoročním zvýšení neuvažuje. „Momentálně to není rozpočtově únosné,“ oznámil.
Částečnou náhradou bylo zvýšení přídavku na dítě, od ledna ve všech kategoriích stoupl o 200 korun měsíčně. Navíc na něj po zvýšení životního minima dosáhne víc lidí.
Spočítejte si, jak inflace znehodnocuje úspory. Co udělá s hodnotou vašich peněz a jak klesá kupní síla? Ukážeme, kolik vám zůstane v následujících letech, když meziroční inflace dosáhne určité hodnoty. A umíme to i naopak: Kolik vám zůstalo z vašich úspor v předchozích letech?
Dalším loňským vládním příspěvkem do rozpočtů rodin byl jednorázový příspěvek 5000 korun na každé dítě do 18. narozenin pro rodiny s hrubým příjmem do jednoho milionu korun za rok.
Celková výše rodičovského příspěvku se naposledy zvyšovala od ledna 2020, a to z 220 na 300 tisíc korun.
V červenci 2021 pak politici schválili další vylepšení: Komu se narodí další dítě ještě před dočerpáním předchozího rodičovského příspěvku, nepřijde už o zbytek peněz.
A od července 2022 stoupl maximální měsíční limit – na 13 tisíc z předchozích 10 tisíc. V praxi se týká lidí, kteří předtím nedosáhli na peněžitou pomoc v mateřství nebo měli malé příjmy (typicky podnikatelky, studentky či nezaměstnané). U vícerčat se měsíční maximum zvýšilo na 19,5 tisíce korun. Na celkovou částku k čerpání – 300 tisíc – to ale nemělo vliv.
Šéf lidovců Marian Jurečka – ministr sociálních věcí – by se během roku 2023 k jednání o zvýšení rodičovského příspěvku rád vrátil. Zásadní téma to zůstává i pro piráty, kteří dlouhodobě prosazují také pravidelnou valorizaci.
Zatímco důchody se pravidelně zvyšují podle vzorečku v zákoně (o inflaci a polovinu růstu mezd), rodičovský příspěvek zůstává na stejné úrovni a postupně ztrácí svou reálnou hodnotu – dokud se politici znovu neshodnou na zvýšení.
„Pokud skončíme pouze u jednorázového zvýšení, za pár let se budeme znovu dohadovat o té samé věci. Na místě je proto zavedení automatické valorizace rodičovského příspěvku, jako je tomu například u důchodů. Reálná hodnota rodičovského příspěvku by tak zůstala zachována, rodičům by v čase nezůstávalo stále méně a méně,“ vysvětlovala už v létě 2019 pirátská poslankyně Olga Richterová. Její návrh na pravidelnou valorizaci počínaje rokem 2021 však tehdy neprošel.
Automatickou valorizaci prosazovala v roce 2019 i dnešní předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, ve vládní koalici už ale na růst – natož automatický – podle dostupných informací netlačí.
Ve hře je ale také snížení rodičovského příspěvku. Zatím jde jenom o předběžné úvahy, k nimž má nejblíž ODS. Prosadila sice „zrušení superhrubé mzdy“ a zrušení elektronické evidence tržeb, přesto teď apeluje na rozpočtovou odpovědnost.
Jejího ministra financí Zbyňka Stanjuru na podzim zaujal jeden z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV): zkrátit maximální dobu poskytování rodičovského příspěvku ze čtyř na tři roky a úměrně tomu i celkovou částku příspěvku.
„Česká republika patří v Evropské unii k zemím s nejdelším rozsahem jak mateřské/rodičovské dovolené, tak v poskytování rodičovského příspěvku, navíc v situaci dlouhodobě extrémně nízké nezaměstnanosti a nedostatku pracovních sil v téměř všech odvětvích ekonomiky,“ píše NERV.
Mimochodem: NERV navrhuje zrušit také daňovou slevu na nepracující manželku – 24 840 korun ročně. S podobným nápadem přišla už před třemi lety tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Promo
Gabriel Pleska
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
