Mateřská i pro studentky. Zásadní změnu pravidel čeká schvalování
23. 9. 2024 | Kateřina Hovorková
Na peněžitou pomoc v mateřství, takzvanou mateřskou, by mohly mít nárok také studentky. Jak by to po chystané změně zákona mohlo fungovat?
Zdroj: Shutterstock
Na začátku roku 2023 se rodičovský příspěvek nezvýší, přestože o tom vláda původně uvažovala.
Jeho celková výše tedy zůstane stejná jako dosud: 300 tisíc korun na jedno dítě, případně 450 tisíc při narození dvou a více dětí současně. Nemění se ani maximální délka čerpání: do čtyř let věku dítěte. (Zajímají vás podrobnosti? Tady najdete pravidla, kalkulačku a návod pro rok 2023.)
Reálná hodnota příspěvku přitom od začátku roku 2020, kdy se zvyšoval naposledy, kvůli vysoké inflaci výrazně klesla.
O možném zvýšení rodičovského příspěvku mluvila vláda už na konci letošního března. Nejštědřejší varianta podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) počítala s růstem o 15 procent, tedy o 45 tisíc na celkových 345 tisíc korun. Pokud se koalice dohodne, mohl by příspěvek stoupnout od ledna 2023, řekl tehdy předseda vlády Petr Fiala (ODS). Nedohodla se.
Piráti, nejmenší část pětičlenné vládní koalice, přišli v září s návrhem na zvýšení o 75 tisíc na celkových 375 tisíc korun. Cílem je podle nich dorovnat inflaci. Opoziční ANO prosazovalo dokonce růst o 100 tisíc.
Na konci října však Jurečka potvrdil, že vláda o novoročním zvýšení neuvažuje. „Momentálně to není rozpočtově únosné,“ oznámil.
Částečnou náhradou má být zvýšení přídavku na dítě: vláda schválila, že ve všech kategoriích stoupne o 200 korun měsíčně. Díky tomu, že od ledna plánuje vláda zvýšit také životní minimum zhruba o inflaci, dosáhne na přídavky teoreticky více lidí. V praxi má zvýšení minima předejít hlavně tomu, aby někteří z dosavadních příjemců o dávky přišli nebo aby reálně dostávali méně než dosud.
Spočítejte si, jak inflace znehodnocuje úspory. Co udělá s hodnotou vašich peněz a jak klesá kupní síla? Ukážeme, kolik vám zůstane v následujících letech, když meziroční inflace dosáhne určité hodnoty. A umíme to i naopak: Kolik vám zůstalo z vašich úspor v předchozích letech?
Vládní koalice mluví o adresnější podpoře, než by bylo zvýšení rodičovského příspěvku všem. Přesto letos prosadila jednorázový příspěvek 5000 korun na každé dítě do 18. narozenin pro rodiny s hrubým příjmem do jednoho milionu korun za rok, což je prakticky plošná dávka. Stejně jako třeba příspěvek na energie (takzvaný úsporný tarif) a cenový strop.
Na začátku roku 2023 se nezvýší ani porodné. Nárok na porodné mají jenom rodiny, jejichž příjem nepřesahuje 2,7násobek životního minima. Na první narozené dítě stát dál věnuje 13 tisíc korun, na druhé 10 tisíc.
Celková výše rodičovského příspěvku se naposledy zvyšovala od ledna 2020, a to z 220 na 300 tisíc korun.
V červenci 2021 pak politici schválili další vylepšení: Komu se narodí další dítě ještě před dočerpáním předchozího rodičovského příspěvku, nepřijde už o zbytek peněz.
A od července 2022 stoupl maximální měsíční limit – na 13 tisíc z předchozích 10 tisíc. V praxi se týká lidí, kteří předtím nedosáhli na peněžitou pomoc v mateřství nebo měli malé příjmy (typicky podnikatelky, studentky či nezaměstnané). U vícerčat se měsíční maximum zvýšilo na 19,5 tisíce korun. Na celkovou částku k čerpání – 300 tisíc – to ale nemělo vliv.
Šéf lidovců Marian Jurečka – ministr sociálních věcí – by se během roku 2023 k jednání o zvýšení rodičovského příspěvku rád vrátil. Zásadní téma to zůstává i pro piráty, kteří dlouhodobě prosazují také pravidelnou valorizaci.
Zatímco důchody se pravidelně zvyšují podle vzorečku v zákoně (o inflaci a polovinu růstu mezd), rodičovský příspěvek zůstává na stejné úrovni a postupně ztrácí svou reálnou hodnotu – dokud se politici znovu neshodnou na zvýšení.
„Pokud skončíme pouze u jednorázového zvýšení, za pár let se budeme znovu dohadovat o té samé věci. Na místě je proto zavedení automatické valorizace rodičovského příspěvku, jako je tomu například u důchodů. Reálná hodnota rodičovského příspěvku by tak zůstala zachována, rodičům by v čase nezůstávalo stále méně a méně,“ vysvětlovala už v létě 2019 pirátská poslankyně Olga Richterová. Její návrh na pravidelnou valorizaci počínaje rokem 2021 však tehdy neprošel. Teď ho připomíná i šéf pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Automatickou valorizaci prosazovala v roce 2019 i dnešní předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, ve vládní koalici už ale na růst – natož automatický – podle dostupných informací netlačí.
Ve hře je však také snížení rodičovského příspěvku. Zatím jde jenom o předběžné úvahy, k nimž má nejblíž ODS. Prosadila sice „zrušení superhrubé mzdy“ a zrušení elektronické evidence tržeb, přesto teď apeluje na rozpočtovou odpovědnost.
Jejího ministra financí Zbyňka Stanjuru na podzim zaujal jeden z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV): zkrátit maximální dobu poskytování rodičovského příspěvku ze čtyř na tři roky a úměrně tomu i celkovou částku příspěvku.
„Česká republika patří v Evropské unii k zemím s nejdelším rozsahem jak mateřské/rodičovské dovolené, tak v poskytování rodičovského příspěvku, navíc v situaci dlouhodobě extrémně nízké nezaměstnanosti a nedostatku pracovních sil v téměř všech odvětvích ekonomiky,“ píše NERV.
Mimochodem: NERV navrhuje zrušit také daňovou slevu na nepracující manželku – 24 840 korun ročně. S podobným nápadem přišla už před třemi lety tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem