Investice do dluhopisů: moc šancí nemáte

Investice do dluhopisů: moc šancí nemáte
Obligace, především státní jsou ve finanční teorii považovány za bezpečnou konzervativní investici. Mnoho odborníků je doporučuje jako vhodný doplněk snižující riziko akciového portfolia. Nákup českého státního dluhopisu je však pro běžného drobného investora skoro nemožný.

Dluhopisy
Dluhopisy vydávají vlády zemí světa a velké výrobní podniky, aby získaly peníze na financování svého rozvoje či jiných aktivit. Obligace ve své nejjednodušší podobě jsou závazkem vydavatele vyplácet ve stanovených termínech dohodnutý úrok a na konci splatnosti vrátit investorovi vloženou částku. Nákupem dluhopisu se stáváte věřitelem podniku (či státu) a v případě neúspěchu podnikání společnosti máte lepší šanci získat své peníze zpět než akcionáři firmy. Z majetku likvidovaného podniku jsou totiž nejdříve uspokojování všichni věřitelé, zatímco akcionáři jsou až poslední. Pokud je emitentem (vydavatelem) stát, nemůže sice dojít k jeho likvidaci, většina zemí však udělá pro splacení svých dluhopisů maximum, protože v opačném případě by si v budoucnu musely půjčovat za výrazně horších podmínek. Výnosy jsou však díky jejich předem dané pravidelnosti a vyšší jistotě především oproti akciím nižší.
Pokud se rozhodnete umístit do dluhopisů část svých úspor, nastane problém. Český dluhopisový trh je sice narozdíl od akciového považován za jeden z nejvyspělejších ve střední Evropě, přístupný je však bohužel pouze pro velké investory. Téměř všechny dluhopisy na českém trhu se obchodují v tzv. lotech, které představuje tisíc kusů v celkové hodnotě okolo deseti miliónů korun. Důvodů této nepříznivé situace je několik. Poptávka drobných střadatelů po dluhopisech je velice malá. A navíc kvůli nízkým výnosům dluhopisů si obchodníci s cennými papíry nemohou dovolit u těchto transakcí účtovat příliš veliké poplatky, a proto o malé transakce s dluhopisy nemají zájem. Několik menších obchodníků tyto transakce nabízí, jejich hlavním důvodem však bývá i možnost oslovit tímto způsobem nové potenciální klienty. Některé emise státních dluhopisů lze v malém množství zakoupit prostřednictvím průběžné aukce RM-Systému. Nikdy však nemáte zaručeno, že se vám tímto způsobem podaří vaše dluhopisy prodat, čímž se ztrácí jedna z výhod dluhopisů - jejich snadná přeměna na hotové peníze.

Vysoká likvidita je hlavní výhodou velkých a kvalitních emisí. Zatímco u termínovaných či spořících vkladů musíte čekat na uplynutí výpovědní lhůty, peníze uložené v dluhopisech můžete získat kdykoliv jejich prodejem na burze. Kvalita obligací se hodnotí podle ratingu emitenta (rizikovosti nedodržení závazků). Přední agentury (Moody´s, Fitch IBCA a další) se věnující hodnocení bonity různých zemí a podniků. Rating má veliký význam pro stanovení tržní ceny dluhopisu a řídí se jím i samotní vydavatelé nových emisí: musí nabídnout investorům úrok odpovídající rizikovosti listu.

Tři procenta nad inflací

Kromě kvalitních dluhopisů vynášejících ročně v průměru o 3,5 procenta více, než spolkne inflace, lze najít i obligace vyloženě spekulativní. Jejich emitenty jsou vlády rozvojových zemí nebo mladé začínající firmy. Výnosy mohou dosahovat až několikanásobku těch, které vyplácejí důvěryhodnější státy a podniky, jsou však také patřičně vyváženy vyšším rizikem.

Zvláštní variantou dluhopisů jsou hypotéční zástavní listy (HZL) vydávané hypotéčními bankami. Z výnosů hypotéčních listů financují banky poskytované úvěry na bydlení (hypotéční). Listy jsou "zaručené" nemovitostmi zastavenými ve prospěch banky. Vzhledem k této konstrukci jsou považovány za bezpečnější než dluhopisy samotných bank. V českých podmínkám mají ještě další výhodu - úrokové výnosy totiž nejsou zdaňovány.

Nákup HZL může být oproti klasickým dluhopisům jednoduší. Emise Českomoravské hypoteční banky, která má největší podíl na trhu hypotečních úvěrů, lze nakupovat na přepážkách velkých poboček IPB (profil, názory). Nekoupíte si ale samotný cenný papír, listy jsou totiž zaknihované, vedené na elektronickém účtu ve Středisku cenných papírů.

Při nákupu zaplatíte pouze aktuální tržní cenu (stanovenou bankou) a úroky od doby výplaty posledního kupónu. Za převod ve Středisku cenných papírů SCP se platí sto korun bez ohledu na počet nakupovaných HZL. Při prodeji dostanete zpět aktuální tržní cenu a naběhlý výnos, za každý prodaný list se však platí stokorunový poplatek. Ceny nabízené bankou jsou o několik desetin procenta horší než na velkoobchodním trhu.

Kromě přímého nákupu obligací se zájemcům o ně nabízí ještě další možnost - investice do dluhopisového podílového fondu. Výhodou této varianty je možnost investovat velmi malé částky (od tisíc korun) a možnost získat své peníze kdykoliv zpět prodejem podílového listu. Nemilou součástí je však nutnost zaplatit vstupní poplatky pohybující se v průměru okolo dvou procent z objemu investice. Některé fondy, například Sporobond (OFSISSPB) Spořitelní investiční nebo ČSOB dluhopisový (profil, názory), lákají investory na nulové poplatky.

Nákup dluhopisů lze doporučit především konzervativním investorům. Možnosti takto přímo investovat jsou však v ČR o spíše omezené. V malých množstvích jsou k dispozici pouze některé velké emise státních dluhopisů a HZL. Vzhledem k tomu, že není zaručena dostatečná likvidita na trhu, lze jejich pořízení doporučit spíše těm, kteří je chtějí držet až do splatnosti. Pokud chcete mít zaručenu možnost prodeje v libovolnou dobu, bude vhodnější raději investovat prostřednictvím dluhopisového podílového fondu.

Co si myslíte o dluhopisech? Stojí za to do nich investovat? Vyplatí se více dluhopisy tuzemské, nebo zahraniční? Jaký je váš názor na obligace "asijských tygrů"? Podělte se o své zkušenosti!

psáno pro časopis Redhot

Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.