Za peníze zdraví nekoupíš
Ať už hrajeme šachy, nebo lezeme po skalách, ať už hlídáme zdravý životní styl, nebo si jednoduše dopřáváme, co nám chutná, ať děláme cokoliv a jsme kýmkoliv, nejsme hrdinové. Nemoc nebo úraz přicházejí, když to člověk nejmíň čeká. Ale víc než o sebe, máme strach o své děti.
Každý si jistě dokáže představit, co znamená, když dítě vážněji onemocní nebo se mu stane úraz. Odmysleme si teď to, s čím se každý musí poprat sám, emoce a stresy. Čistě prakticky: někdo se musí postarat. Je možné, že jeden z rodičů nebude vydělávat nebo bude nosit domů peněz míň. Je možné, že celá rodina bude muset změnit svůj zaběhnutý rytmus a životní styl. Možná bude potřeba do ledasčeho zainvestovat v bytě či domě, možná budete potřebovat peníze na takovou péči, kterou stát nezaplatí.
Člověku se na to nechce ani pomyslet. Osud ale často nepěkně zamíchá kartami. Ne všichni pak mají dostatek síly a především prostředků na řešení takové situace. Pro některé rodiny to může mít i fatální následky, rozchody, půjčky, exekuce. Pak i sebevětší odpůrci pojišťoven děkují za každou pojistku, ze které mohou získat peníze pro dorovnání příjmů rodiny, pro léčbu, pro změnu jídelníčku, léčebné zařízení, pomůcky a nadstandardní péči. Takové náklady mohou růst až do výše několika set tisíc korun, které dokáže bez mrknutí poplatit jen málokterá rodina. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak bude postaráno o vaše děti, pokud se nedejbože něco stane vám rodičům? Co když nebudete kvůli závažné chorobě nebo vážnému úrazu schopni dále pracovat, kdo se postará o rodinu?
Za pár set korun měsíčně si přitom můžete zajistit nejen pár set tisíc korun na pojistném plnění, ale taky míň starostí a víc jistot do budoucna.
Chraňte v první řadě sebe
Každý rodič touží své dítě co nejlíp ochránit. Poskytnout mu bezpečný domov, pomoci mu, pokud onemocní nebo ho postihne jiná nepřízeň osudu.
Ani ta nejdražší pojistka pro dítě ale nemusí stačit, nejlepším zabezpečením dítěte jsou totiž dobře pojištění rodiče. Pokud se vám, živitelům rodiny, něco stane a nemáte dostatečné pojištění, i špičkově pojištěné dítě utrpí víc, než když si řekněme na hřišti zlomí ruku. Jak tedy na to?
Vysoký nájem, vlastní bydlení v nedohlednu
Když ratolesti vylétají z hnízda, na jednu stranu se z toho těšíme, na tu druhou se nám po nich stýská a máme zas další starosti. Budou mít dostat peněz? Zvládnou to i bez naší pomoci? Neměli jsme pro ně udělat víc?
Mladý člověk se sice musí stejně v životě otrkat sám, dneska má navíc nekonečně možností, jakým směrem se po škole vydá. Může budovat kariéru, podnikat, cestovat kolem světa, založit rodinu… Všechno ale něco stojí – a je dobré mít pro začátek nějaký základ.
Začněme od toho, že pro začátek by bylo dobré, kdyby měl potomek, kde složit hlavu. Jenže nájmy ve větších městech, kde se nabízí větší šance najít si práci, se stále zvyšují. A hypotéky? Ty už mají „dny otevřených dveří“ za sebou. Úroky pomalu stoupají, stoprocentní hypotéka je minulostí, každý musí mít aspoň část kupní ceny. Když připočtete daň z nabytí, kterou platí kupující, je potřeba mít našetřeno minimálně 14, ale spíš 24 procent z hodnoty nemovitosti, zatím.
O zpřísňování podmínek pro hypotéky čtěte zde:
Co bude za pár měsíců i let, to nikdo předvídat nemůže. Když si dnes mladý člověk chce pořídit byt řekněme za dva miliony, musí mít našetřeno minimálně 280 tisíc, spíš ale 480 tisíc korun. Plus nějakou tu korunu na základní vybavení.
Jak můžou pomoct rodiče? V zásadě mají tři možnosti. Ta první je nechat mladé, ať si pomůžou sami. Druhá – vytáhnout ze štrozoku pár set tisíc. Pravděpodobně tam ale nebudou, takže zpět k bodu jedna. Anebo je možnost myslet dopředu a každý měsíc obětovat pár stovek, které se pravděpodobně vždycky někde dají vyškrábnout.
Sdílejte článek, než ho smažem