Objem půjček obyvatel Česka dělal ke konci třetího čtvrtletí letošního roku 2,27 bilionu korun. Něco přes šestatřicet miliard korun přitom představuje dluh, kteří klienti tuzemských bank a půjčkových společností řádně nesplácejí. Se splácením krátkodobého úvěru – spotřebitelské půjčky, kontokorentu nebo úvěru na kreditce, mělo ve sledovaném období problém 270 tisíc lidí. Úvěr na bydlení se nedaří splácet zhruba dvaadvaceti tisícům lidí.
Dlužit ovšem člověk nemusí jen bance. Do problémů se lze dostat i kvůli nezaplaceným účtům za elektřinu, plyn nebo telefon.
Dluhy po splatnosti ale banky, dodavatelé energií ani mobilní operátoři většinou nevymáhají po neplatičích sami. Předávají je specializovaným společnostem – takzvaným inkasním agenturám: ty vymáháním pohledávky buď pověří, nebo jim pohledávku postoupí.
Inkasní agentury s dlužníky často nejednají zrovna v rukavičkách, mnohdy dokonce překračují zákon. Jejich nejčastější fintou je vzbudit v dlužníkovi dojem, že pokud závazek ihned nevyrovná, dojde na exekuci. Vymahači na vás ovšem exekutora jen tak poslat nemůžou. Peníze.cz proto přinášejí pár dobrých rad, co dělat a jak se nenechat napálit, jestliže vás inkasní agentura kontaktuje.
1. Na mzdu ani k vám domů vymahači nesmějí
Předně se hodí vědět, jaká práva přiznávají zákony exekutorům a jak se dívají na pracovníky inkasních agentur. Zatímco druzí jmenovaní jsou zaměstnanci soukromé firmy, exekutor je osoba pověřená státem. Neobejde se bez právnického vzdělání, projít musí výběrovým řízením Ministerstva spravedlnosti. Každý exekutor se také řídí exekučním řádem, na jeho počínání dohlíží Exekutorská komora.
Z výše uvedeného pak vyplývají rozdílné pravomoci. Exekutoři smějí dluh vymáhat prostřednictvím srážek ze mzdy nebo obstavením bankovního účtu. Další variantou je zabavení movitého i nemovitého majetku. Pro inkasní agentury je vaše výplata nedotknutelná, stejně tak bankovní účet. Na rozdíl od exekutora vymahači nemůžou vstupovat do vašeho bytu, respektive na váš pozemek a dělat soupis movitých věcí. „V případě, že by se pracovník inkasní agentury pokusil vstoupit do vašeho obydlí nebo vás fyzicky napadl, doporučujeme ihned kontaktovat Policii ČR na tísňové lince,“ radí vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest Lukáš Zelený.
2. Mluví jako exekutor, není exekutor
Přestože vymahači nemají s exekutory nic společného, velmi často se za ně během telefonátů, v dopisech nebo esemeskách (ty navíc přicházejí klidně každý den) vydávají, respektive používají exekuční terminologii. Chtějí tak dlužníka zmást a přimět k co nejrychlejší úhradě. Na podobné jednání inkasních agentur dlouhodobě upozorňuje Exekutorská komora i dTest. „Na první pohled se některé upomínky tváří jako rozhodnutí soudu. Obsahují spisovou značku, hlavičku, a dokonce i odůvodnění. Tučným a velkým písmem jsou zvýrazněna slova rozhodnutí a platební rozkaz. Až při podrobném přečtení se lze dozvědět, že se inkasní společnost rozhodla ke zpracování návrhu soudu na vydání platebního rozkazu,“ popisuje praktiky vymahačů právník Zelený. Dlužníkům zároveň radí: zachovat chladnou hlavu a všechny dokumenty důkladně prostudovat. S inkasní agenturou se nebojte komunikovat, a pokud si nevíte rady, obraťte se na odborníky.
3. Rozhodnutí o exekuci? Jedině od soudu
Nepoctivé agentury se dlužníkům obvykle snaží namluvit, že pokud nezaplatí, na druhý den u nich zazvoní exekutor. Na exekuci ale může dojít teprve v momentě, kdy existenci dluhu potvrdí soud. „K pověření soudního exekutora vedením exekuce zákon vyžaduje existenci vykonatelného exekučního titulu, kterým je například rozsudek, platební rozkaz, rozhodčí nález, výkaz nedoplatků nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. Rozsudek a platební rozkaz vydává soud, rozhodčí nález rozhodce, výkaz nedoplatků zdravotní pojišťovna a notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepisují dlužník a věřitel u notáře,“ vysvětluje Lukáš Zelený z dTestu.
4. Náklady na vymáhání neplaťte
Pozor dejte také na nejrůznější poplatky. Ty si inkasní agentury podle Exekutorské komory často účtují podle neexistujících pravidel. Jde například o úroky z prodlení, smluvní pokuty nebo náklady na vymáhání a poplatky za administraci pohledávky. Často do nich promítají také odměnu, kterou si za vymožení dluhu dojednali s věřitelem (půjčkovou společností nebo třeba mobilním operátorem). Podle Nejvyššího soudu ale náklady na vymahačskou agenturu do celkové dlužné částky zahrnout nelze. Jinak řečeno: jako dlužník tyto náklady platit nemusíte.
Pokud dluh neumoříte včas, má věřitel právo pouze na úrok z prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů: třeba za zaslání upomínek. Vždy si proto v klidu ověřte, co zaplatit musíte a na co už inkasní agentura nárok nemá.
6. Pozor, kdo je věřitel
Jestliže inkasní agentura přebere váš dluh a vymáhá jeho uhrazení, musí k tomu dojít na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Pokud agentura takovou smlouvu doloží, znamená to, že došlo ke změně věřitele – ta může nastat i bez souhlasu dlužníka. Zároveň ale platí: povinnost zaplatit novému věřiteli vznikne, jen pokud ho o této změně informuje původní věřitel nebo inkasní agentura tuto změnu prokáže. Do této doby lze dluh splatit původnímu věřiteli. „Pokud dostanete dopis od inkasní agentury, vyžádejte si od ní potvrzení o tom, že agentura převzala vymáhání dluhu od původního věřitele. Úhrada dluhu nesprávnému subjektu totiž nezbavuje dlužníka povinnosti splnit závazek svému věřiteli,“ vysvětluje Lukáš Zelený.
Sdílejte článek, než ho smažem