Společnost Provident Financial si nechala zpracovat průzkum, v rámci kterého ji zajímalo, kolik procent příjmů musí lidé vynaložit na splácení půjček, kolik dlužníků má problém se splácením a na co nejvíce si lidé půjčují. Do průzkumu se zapojilo 500 Čechů a spolu s nimi i obyvatelé Polska, Rumunska, Maďarska a Španělska.
Češi vynaloží na splácení závazků méně než třetinu svých financí
Ze všech zúčastněných jsou na tom Češi nejlépe, naopak Rumuni nejhůře. Každý druhý našinec si musí na měsíční splátku vyhradit 10 až 30 % ze svých příjmů, zhruba třetina Čechů si pak při splácení vystačí s méně než 10 % příjmů.
Obdobně jako Češi si stojí při splácení i Poláci a Maďaři. Lidé v Rumunsku jsou na tom o poznání hůře. Na úhradu splátek využívají 30 až 50 % ze svých měsíčních příjmů. Oproti českým dlužníkům je to téměř dvojnásobek.
Do průzkumu nebyly zahrnuty úvěry na bydlení, data pracují pouze se spotřebitelskými úvěry, jako je například online půjčka, nebankovní půjčka, účelová bankovní půjčka.
Neschopnost splácet si lidé nepřipouští
Problémy se splácením závazků má každý sedmý. Více jak 80 % žadatelů o úvěr si ale jakoukoliv neschopnost splácet nepřipouští. Dokonce čtyři z pěti dlužníků nemají s úhradou půjček žádný problém. Naopak potíže dodržet své závazky má 14 % dotázaných.
Úvěruschopnost je vlastnost, kterou nyní už ani sami spotřebitelé nepodceňují. Snadnou a rychlou půjčku lidé raději vymění za poctivý úvěr od férového poskytovatele. Zadlužit se zodpovědně a bezpečně je dnes pro Čechy důležitější než například před deseti lety.
Nejvíce půjček padne na koupi vozu, nejméně na zážitky
Nejvíce si lidé půjčují:
- na pořízení automobilu,
- na úpravy v domácnosti,
- na nečekané výdaje.
Naopak jen minimum půjček jde na financování:
- zábavy a koníčků,
- běžných výdajů,
- dovolené a zážitků.
Úvěr na auto si sjednalo zhruba 63 % dotázaných a půjčku na úpravy v domácnosti 59 %, zatímco na zábavu a koníčky si půjčilo sotva 7 % a na běžné výdaje 5 %.
Mladí lidé nemyslí na výdaje, utrácí spontánně
Z průzkumu také vyplynulo, že mladí lidé nechtějí plánovat. Více než pětina z nich se nechce výdaji zaobírat, dávají tak raději přednost spontánnímu utrácení. Když už musí, pak lidé ve věku 18 až 24 letech řeší pouze větší výdaje. Jejich úhradu si dopředu naplánují, a buď si na zaplacení našetří, nebo půjčí.
Většina starších Čechů ale hospodaření s penězi nebere na lehkou váhu. Výdaje si plánuje, a to i ty menší a pravidelné, díky čemuž lze snadno předejít problémům s nedostatkem financí.
Sdílejte článek, než ho smažem