Ministerstvo financí spustilo ostrou verzi interaktivních map, které porovnávají tržní ceny nájmů v katastrech napříč celým Českem a zvlášť pak v Praze.
Zkušební verze byla v provozu od loňského května. Čerstvě aktualizované mapy obsahují data k závěru roku 2024.
„Podle nové vyhlášky o cenových mapách nájemného budou tyto mapy publikovány každé čtvrtletí. Ministerstvo financí je zveřejní na svých webových stránkách vždy nejpozději 45 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí,“ říká Ondřej Macura z tiskového oddělení ministerstva financí.
Cenové mapy nájemného slouží k odhadu tržních hodnot nájemného pro modelové byty – referenční byt a referenční byt novostavby. „Tyto odhady vycházejí z údajů o nájemném, které jsou uvedeny v nově uzavřených nájemních smlouvách v daném území a časovém období,“ dodává Macura.
Co je referenční byt? Jde o modelový byt, který úřad stanovil pro účely cenových map. „Když bychom vzali všechny byty na trhu, dali je do jednoho koše a pracovali s cenovými hladinami těchto nájmů, tak srovnáváme jablka s hruškami. Byty jsou nové, staré, vybavené nevybavené, s parkovacím stání či bez něj, s výtahem a tak dále,“ vysvětlila důvod stanovení referenčního bytu už dříve Martina Sieber, poradkyně ministra financí a manažerka projektu cenových map.
Jako referenční je tedy označován byt bez vybavení, který je:
- starší více než pět let,
- bez bezbariérového přístupu,
- bez balkonu či terasy,
- bez parkování či garáže,
- je udržován v dobrém až velmi dobrém stavebně technickém stavu.
Referenční byt novostavby je pak oproti referenčnímu bytu maximálně pět let starý a udržovaný ve vynikajícím až velmi dobrém stavebně technickém stavu.
Lidé si v cenových mapách pro zjištění tržního nájemného mohou vybrat ze čtyř velikostí bytu:
- velikostní kategorie (1+kk, 1+1)
- velikostní kategorie (2+kk, 2+1
- velikostní kategorie (3+kk, 3+1)
- velikostní kategorie (4+kk, 4+1)
Barevně jsou pak odlišené územní celky podle cenové hladiny. Nejsvětlejší místa jsou ta, kde je nájemné do 150 korun za metr čtvereční za měsíc. Těch je ale na celorepublikové mapě minimum. U mapy Prahy levnější nájemné než 250 korun za metr čtvereční skoro nenajdete.
Naopak nejtmavší místa ukazují, kde se za metr čtvereční platí přes 500 korun měsíčně. Jde především o centrum Prahy. Mezi nejdražší místa v zemi se probojovaly ale také například Brno, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, některá místa ve Středočeském kraji nebo na Šumavě.
Na mapách si lidé nejprve vyberou velikost bytu, která je zajímá a po rozkliknutí určitého území se objeví údaje o minimální, maximální a mediánové hodnotě nájemného v dané oblasti, přičemž medián je střední hodnota v souboru čísel. Jde pouze o nájemné, tedy bez nákladů na energie.
Pokud by zájemce chtěl zjistit aktuální nájemné bytu, který je lépe vybaven než referenční, nabízí úřad doplňující informace o aktuálních cenách například za parkovací místo či balkon:
| Referenční byt novostavby | Referenční byt |
Cena za balkon | 7 Kč | 7 Kč |
Cena za terasu | 22 Kč | 39 Kč |
Cena za vybavenost | 24 Kč | 37 Kč |
Cena za garáž | 32 Kč | 50 Kč |
Cena za výtah | 18 Kč | 48 Kč |
Cena za jiný typ materiálu než panel a cihla | 39 Kč | 0 Kč |
Příklad výpočtu nájemného: Starší byt 3+1 o velikosti 68 metrů čtverečních s výtahem, balkonem a garáží v Litoměřicích. Nejprve je nutné zjistit základní hodnotu nájemného u referenčního bytu. Podle cenové mapy je to 192 korun za metr čtvereční. K této částce se připočítají příplatky za jednotlivé vlastnosti bytu: konkrétně 48 Kč za výtah, 7 Kč za balkon a 50 Kč za garáž. Po započtení všech faktorů činí výsledná cena nájemného 297 Kč/m2. Celkové měsíční nájemné se zjistí vynásobením této částky celkovou plochou bytu, tedy 297x68, což odpovídá částce 20 196 korun měsíčně.
Vedle cenových map jsou na webu ministerstva financí k dispozici tabulky, které ukazují po decilech, kde se pohybuje cenová hladina různých bytů v jednotlivých katastrálních území.
„Cílem vytvoření cenové mapy nebylo až tak to, aby si běžný občan porovnával, jestli bydlí levně nebo draho, ale abychom řekli státu, za kolik by se bydlelo v určitém typu bytů na určitém místě,“ vysvětluje ministerstvo financí s tím, že mapy mohou využít i další resorty.
V minulosti zmínil využití cenové mapy například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka při nastavování parametrů přídavku na bydlení a v chystané nové superdávce, která spojí čtyři dávky do jedné. Nakonec ale mapy pro tyto účely nevyužije.
„V souvislosti s novou dávkou státní sociální pomoci bude ministerstvo práce a sociálních věcí využívat svá vlastní data, která jsou lepší než cenové mapy. Díky tomu bude pomoc mimo jiné lépe cílená. Pro nás totiž není relevantní například velikost bytu, což je stěžejní indikátor v cenových mapách, ale počet osob v domácnosti, tedy počet společně posuzovaných osob. Na to jsou následně konstruovány třeba normativní náklady na bydlení," vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Dodal, že nová dávka navíc bude pracovat oproti modelu cenových map se skutečně zjištěnými náklady na bydlení, a to na základě veškerých dat od příjemců dávek na bydlení.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem