Zdroj: Pleska / Midjourney
Nová nájemní mapa od ministerstva financí ukazuje, jaká je obvyklá měsíční cena nájmu za metr čtvereční takzvaného referenčního bytu v daném katastrálním území.
Co je referenční byt? „Když bychom vzali všechny byty na trhu, dali je do jednoho koše a pracovali s cenovými hladinami těchto nájmů, tak srovnáváme jablka s hruškami. Byty jsou nové, staré, vybavené nevybavené, s parkovacím stání či bez něj, s výtahem a tak dále,“ popisuje Martina Sieber, poradkyně ministra financí a manažerka projektu cenových map.
„Proto jsme zvolili takzvaný referenční byt, který je dvacet let starý, nevybavený, bez parkovacího místa, bez garáže, bez výtahu,“ vysvětluje Sieber. Jinak řečeno: pokud si budou lidé porovnávat novější byt například s parkovacím místem, jeho cena bude vyšší, než ukazuje mapa.
Interaktivní mapa vychází z veškerých dostupných dat o nájemním trhu v Česku, hlavně z uskutečněných nabídek na realitních portálech. Aktualizovat se bude každého půl roku, vždy k lednu a k červenci.
Lidé si v ní pro zjištění tržního nájemného mohou vybrat ze čtyř velikostí bytu:
Barevně jsou pak odlišené územní celky podle cenové hladiny. Nejsvětlejší místa jsou ta, kde je nájemné do 100 korun za metr čtvereční za měsíc. Ty ale na mapě téměř nenajdete. Naopak nejtmavší místa ukazují, kde se za metr čtvereční platí přes 400 korun měsíčně. Jde především o centrum Prahy a Brna, mezi nejdražší místa se probojoval ale například i Špindlerův Mlýn.
„Cílem vytvoření cenové mapy nebylo až tak to, aby si běžný občan porovnával, jestli bydlí levně nebo draho, ale abychom řekli státu, za kolik by se bydlelo v určitém typu bytů na určitém místě,“ vysvětluje Sieber.
Podle ní ke srovnání výše nájemného poslouží i další nástroj, který úřad zveřejní do měsíce. „Do konce června pustíme na web i tabulky, které budou ukazovat po decilech, kde se pohybuje cenová hladina různých bytů v jednotlivých katastrálních území,“ avizuje expertka. Takový nástroj státu chyběl, využít by ho podle Sieber mohly i další resorty.
V minulosti zmínil využití cenové mapy například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka při nastavování parametrů přídavku na bydlení. „S ministerstvem práce o případněm využití nyní jednáme,“ dodává Sieber.
Právě zveřejněná cenová mapa poslouží především v projektu, který má zvýšit dostupnost nájemního bydlení v Česku. „Propojíme stát, obce a soukromý sektor, abychom mohli výhodně stavět, a zajistit tak nájemní byty pro skupiny lidí, kteří to potřebují. Tím zároveň rozhýbeme celý trh s bydlením. Existují už i konkrétní projekty, první byty budou připravené už do tří let,“ řekl premiér Petr Fiala při představení projektu.
V dostupných nájemních bytech by měli bydlet:
Právě podle cenové mapy by se stanovila výše budoucího nájmu v těchto nových či rekonstruovaných bytech s podporou státu tak, aby byla nižší než tržní cena. Dostupné nájemné pak bude možné každoročně zvýšit nejvýše o míru inflace s horním limitem čtyři procenta.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
V září nabídne Státní fond podpory investic program Dostupné bydlení, ve kterém budou k dispozici čtyři a půl miliardy korun na zvýhodněné úvěry. Ty mohou čerpat jak obce, které se pustí do výstavby samy, případně s developerem, tak i soukromí investoři.
V příštím roce se přidá Národní rozvojová banka se svými nástroji za tři a půl miliardy korun. V obou případech tvoří většinu prostředků peníze z Národního plánu obnovy, které doplní dvě miliardy ze státního rozpočtu a další peníze ze soukromého sektoru.
„Jde o inovativní finanční nástroje, různé kombinace půjček s úrokovou sazbou, která bude vždy o dvě procenta nižší než základní sazba Evropské unie pro Českou republiku. Peníze z úvěrů se budou vracet státu a získáme tím možnost, jak výstavbu hlavně obecních bytových fondů podporovat dlouhodobě,“ říká ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Při zapojení soukromého kapitálu prostřednictvím pákového efektu ministr Bartoš odhaduje investice do dostupného bydlení do roku 2026 ve výši zhruba 15 až 20 miliard korun. Většina samospráv má podle něj o bytovou výstavbu zájem. Ale jen třetina z nich s ní má v posledních osmi letech zkušenost.
Stát jim proto pomůže i s projektovou přípravu. „Ve všech krajích začala působit centra podpory investic a jejich pobočky Státního fondu podpory investic. Starostkám a starostům nabídnou vhodné modely financování projektů dostupného bydlení a poradí například v právní a technické oblasti. Toto regionální poradenství doplní experti z Národní rozvojové banky, kteří jsou připraveni pomoci především s většími a komplikovanějšími projekty,“ dodává Bartoš.
Některé obce navíc dostanou k výstavbě nových bytů od státu pozemky. Ministerstvo financí totiž vytypovalo zhruba 200 nepotřebných pozemků státu, které v případě zájmu hodlá na obce bezúplatně převést.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
