Po vzoru Rakouska, Německa, Nizozemska či Finska se i v Česku začíná řešit, jak zajistit chybějící tisíce dostupných nájemních bytů pro profese typu zdravotníků, policistů či učitelů. Jeden z prvních takových projektů roste na pražském Proseku, stojí za ním dceřinka České spořitelny.
„Chceme-li podporovat udržitelný rozvoj měst a obcí, musíme zvyšovat dostupnost bydlení. V opačném případě bychom mohli zanedlouho zjistit, že v určitých lokalitách chybí tu zdravotníci, tu učitelé, anebo policisté – a to z důvodu, že nemají kde bydlet,“ říká Marek Blaha, předseda představenstva nové společnosti Dostupné bydlení České spořitelny (DBČS).
Dodává, že domácnosti dnes dávají na bydlení v průměru 30–40 procent čistého příjmu, což je pro ně často na hranici přetížení rozpočtu.
„S projektem dostupného bydlení jsme oslovili přes 140 obcí, padesát starostů se nám ozvalo zpět, máme vytipováno pět projektů,“ pokračuje Blaha. Z hlediska DBČS, která pozemky a byty na nich vlastní, jde o dlouhodobou investici s asi 40letým horizontem.
„Snížené nájemné si můžeme dovolit z více důvodů. Nakupujeme ve velkém, zároveň se předpokládá vysoká obsazenost u bytů, investujeme dlouhodobě,“ upřesňuje Blaha. Všechny peníze, které do projektů jdou, pochází od akcionářů DBČS.
Společnost DBČS se inspirovala v Rakousku u mateřské Erste Bank. Ve spolupráci s městy a obcemi se chce podílet na výstavbě nájemních bytů, kde bude nižší nájemné, než je tržní. Byty budou určené pro lidi z profesí, které jsou v dané lokalitě nejpotřebnější. Z pohledu DBČS jde především o vzdělávání, zdravotnictví, veřejnou správu a bezpečnostní složky.
Jen v Praze je zhruba 130 tisíc osob zaměstnaných ve službách veřejného sektoru. „Zájem o nájemní kapacity již projevilo několik subjektů veřejného sektoru, například zástupci pražských městských částí či velkých nemocnic,“ popisuje Marek Blaha.
O nájemnicích v modelu DBČS nebude rozhodovat banka, ale instituce veřejné správy. Provoz a správu objektů bude zajišťovat externí správcovská firma.
První vlaštovka letí na Prosek
Prvním projektem výstavby dostupného bydlení podporovaným společností DBČS je pražský Prosek Park, asi pět minut pěšky od metra Střížkov. Zahrnuje 254 bytových jednotek o celkové rozloze 12 324 metrů čtverečních.
Nové byty v režimu dostupného bydlení v Prosek Parku by měly být k dispozici nejpozději zkraje roku 2025. Budou pronajímány s přibližně 20procentní slevou oproti tržní úrovni nájemného v lokalitě. Druhé kritérium je, že náklady na nájemné budou představovat méně než 40 procent čistého příjmu domácnosti.
V praxi to znamená, že nájem bude začínat na 10 tisíci korunách za metr čtvereční za byt o necelých 30 metrech, větší byt 3+kk bude namísto tržních 25 tisíc korun dostupný za 19 tisíc korun.
Mezi prvními nájemníky by měl být zdravotnický personál Fakultní nemocnice v Motole. S vedením nemocnice uzavřela společnost DBČS memorandum o spolupráci, která by měla vést k dlouhodobému posilování dostupného bydlení pro zaměstnance nemocnice.
„Zdravotnický personál spadá do preferovaných profesí, kterým chceme aktivně pomáhat v zajišťování dostupného bydlení. Bez nich si dlouhodobý rozvoj měst neumíme představit,“ potvrzuje Blaha.
Hned další cílovkou, na kterou Praha 9 chce mířit a kterou potřebuje do čtvrti dostat, jsou učitelé. „Chceme stavět školy, ale nemáme učitele. Dostupným bydlením bychom je mohli přilákat z jiných regionů, klidně z Ostravy nebo z Hodonína,“ říká Tomáš Portlík, starosta Prahy 9.
Další podobné projekty by měly brzy následovat, jak v Praze, tak v krajích.
Bydlení s nižšími náklady
Důraz na udržitelnost klade společnost DBČS už při výstavbě. Ta musí být šetrná k životnímu prostředí. Napomoci by k tomu měla i spolupráce s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT. Obě společnosti budou spolupracovat na využití technologií, které například sníží náklady nájemníků za energie.
„Chceme, aby byly projekty šetrné k životnímu prostředí, a to jak při samotné výstavbě, tak při následném provozu. Proto vyvíjíme konstrukční a materiálové inovace. Naše projekty mají certifikaci udržitelnosti SBToolCZ – ta splňuje všechna kritéria kvality, která jsou kladena na udržitelnou výstavbu,“ říká Antoním Lupíšek, ředitel výzkumu UCEEB.
Vídeňský recept na úspěch
Mateřská Erste Bank provozuje v Rakousku již od roku 1957 dceřinou společnost s ručením omezeným, která poskytuje dostupné bydlení ve 14 tisících bytových jednotkách.
V současnosti se Erste Group ve spolupráci s vídeňskou radnicí, státem a soukromými developery podílí na výstavbě nové vídeňské čtvrti Aspern Seestadt, ve které vznikne 21 tisíc nových bytů. Třetina z nich bude vlastněná Erste Group, která je bude pronajímat za dostupné ceny.
Takový model chce společnost DBČS přenést i do Česka. Do roku 2026 má v plánu postavit asi tisíc bytů dostupného bydlení. „To ale pořád nestačí, poptávka po dostupném bydlení je mnohem vyšší,“ tvrdí Blaha. Inspiruje se v západních zemích Evropské unie, kde se staví běžně stovky tisíc dostupných bytů.
Na nastavení systémového řešení na národní úrovni chce bankovní sektor spolupracovat s vládou. Česká bankovní asociace ve spolupráci s Evropskou investiční bankou je partnerem vlády při tvorbě komplexního systému dostupného bydlení. Ten úspěšně funguje v například v Německu, Nizozemsku, Rakousku nebo Finsku.
Hynek Just
Vystudoval teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, což se na jeho profesní kariéře nijak nepodepsalo. Věnoval se hudební publicistice, jeho recenze a rozhovory lze dohledat třeba v archivu Respektu, MF Dnes,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem