Hodinová výpověď ze zaměstnání může mít jen dva důvody. První z nich je, když je zaměstnanec pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin minimálně na dvanáct měsíců nepodmíněně (pokud trestný čin souvisel se zaměstnáním, stačí pro vyhazov "jen" půlroční nepodmíněný trest). To ovšem není zvlášť častý případ. Mnohem častěji se v praxi pracovní poměr „okamžitě ruší“, když zaměstnanec „poruší pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem“.
Od roku 2014, kdy začal platit nový občanský zákoník, existuje taky okamžitá výpověď z bytu. Na chodníku sice nejste tak rychle, jako když vás vyhazují z práce, fakticky ale jde také o výpověď bez výpovědní doby.
Hodinová výpověď z práce se správně po právnicku řekne okamžité zrušení pracovního poměru. Bylo by tedy možné spekulovat, jestli zákonodárce neměl také u vyhazovu z bytu místo formulace výpověď bez výpovědní doby volit raději analogické okamžité zrušení nájemního vztahu. Faktem ale je, že v pouhém mžiku oka se pronajímatel nájemníka vážně nezbaví. Jak rychlé to tedy je?
Potížista musí dostat šanci
Pronajímatel smí nájemci vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat jeho odevzdání bez zbytečného odkladu, nejdéle do jednoho měsíce od skončení nájmu. Kdy na to má právo? Pouze tehdy, když nájemce zvlášť závažným způsobem poruší nějakou z povinností, které mu plynou ze zákona nebo nájemní smlouvy. Mezi zvlášť hrubé způsoby podle občanského zákoníku patří nezaplacený nájem a služby aspoň za tři měsíce, poškozování bytu nebo domu „závažným nebo nenapravitelným způsobem“, působení závažných škod nebo obtíží pronajímateli nebo sousedům nebo užívání bytu jiným způsobem či k jinému účelu, než bylo ujednáno.
Vykázat problematického nájemce z bytu podle zákona ale není tak úplně jednoduché. Pronajímatel se musí postarat, aby nájemci byla jeho výpověď v písemné forma prokazatelně doručena. Ve výpovědi zároveň musí uvést, v čem spatřuje ono zvlášť závažné porušení povinnosti, a také musí dát nájmeci šanci všechno napravit. Navíc ještě před tím musí pronajímatel nájemce bytu vyzvat, aby „v přiměřené době odstranil své závadné chování“. Jinak jako by výpověď nebyla. To je třeba prvek, který u hodinové výpovědi vůbec není.
Co je málo a co už moc?
Samozřejmě, že leckdy se nájemci vyhazovu kvůli porušování svých povinností brání u soudu. A právě soudy zdůraznily, že ve výzvě k nápravě musí pronajímatel nájemci dát na nápravu přiměřenou dobu. Takže pronajímatel nemůže jednat hned, když zjistí, že mu nájemce třeba ničí byt nebo když dluh na nájemném dosáhne patřičné výše. První musí přijít výzva k nápravě, pak se musí čekat, jestli se nájemce nepolepší, a teprve když lhůta k nápravě, jak říkají právníci, marně uplyne, může se doručovat výpověď.
Nájemníky – stejně jako zaměstnance – považuje zákon v případných sporech za slabší stranu a různě je chrání. Takže výpověď bez výpovědní doby lze dávat, jen když nájemce porušuje povinnosti zvlášť závažným způsobem (a ani přes výzvu od svého jednání neupustí). Když nájemce porušuje svoje povinnosti méně intenzivně než zvlášť závažným způsobem, plyne z rozsudků našich soudů, že má pronajímatel dát nájemci výpověď běžnou – s tříměsíční výpovědní dobou. V zaměstnání je toto podobné: pokud zaměstnanec porušuje pracovní kázeň „jenom“ závažně, a nikoliv zvlášť hrubým způsobem, zaměstnavatel ho nemůže vyhodit na hodinu, ale musí s ním nějak vydržet aspoň po dobu dvouměsíční výpovědní lhůty.
Háček je v tom, že jak míru porušení pracovní kázně, tak míru porušení povinností nájemce bytu s konečnou platností posuzují soudy, pokud se dotčený zaměstnanec nebo nájemce brání. A samozřejmě se může stát, že ty uvidí, co je zvlášť závažné nebo zvlášť hrubé, jinak než pronajímatel nebo zaměstnavatel. A za nějaký čas...
Paradox: nenapravitelné porušování povinností s výpovědní lhůtou
Jeden paradox občanského zákoníku slovy soudců závěrem: „Je-li z povahy porušené povinnosti vyloučeno, aby nájemce své závadné jednání napravil (odstranil), není ani důvod poskytnout mu přiměřenou dobu na nápravu.“ V takovém případě podle soudu ale na místě výpověď z nájmu bez výpovědní doby, nýbrž klasická výpověď s tříměsíční výpovědní dobou. Takže, pokud si pořádek nesjedná pronajímatel svépomocí, pak musí ve svém bytě potížistu, který provedl i nenapravitelnou věc, trpět ještě nejméně tři měsíce, ne-li déle… V tomhle bode se tedy nový občanský zákoník tak moc nepovedl…
Sdílejte článek, než ho smažem