Pravidla pro deregulaci nájemného, k níž došlo v řadě měst a obcí od letošního ledna, mají konečně jasnější kontury. Poslanci nejprve minulý týden schválili novelu občanského zákoníku, která řeší situaci po uvolnění nájmů v řadě českých měst a obcí kromě Prahy, velkých středočeských měst a krajských měst s výjimkou Ostravy a Ústí nad Labem. Včera pak ministerstvo pro místní rozvoj informovalo o cenové mapě, která může být vodítkem při výpočtu uvolněného nájemného. Zatím kryje jen 64 měst a obcí, tedy desetinu z 639 měst a obcí nad 2000 obyvatel, jichž se deregulace nájmů týká.
Jak sdělil serveru Peníze.cz Pavel Rakouš z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj (MMR), novelu občanského zákoníku, schválenou poslanci, má za dva týdny projednat Senát a lze očekávat, že ji vrátí poslanecké sněmovně. Pokud pak poslanci senátory podle očekávání přehlasují, mohl by novelu podepsat prezident Václav Klaus v dubnu. Zákon má ale odloženou účinnost a měl by pak platit až od podzimu.
Nájemník má podle této právní normy dva měsíce na to, aby potvrdil, že souhlasí s návrhem majitele bytu či nemovitosti na nové nájemné. Když ji nevyužije, může pronajímatel do tří měsíců požádat soud, aby stanovil novou výši nájemného. Nejspíš využije soudního znalce, orientačním vodítkem ale může být i cenová mapa MMR.
Šéf Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí (OSMD) Tomislav Šimeček přitom uvedl, že on ani poslanec Stanislav Křeček, který hájí zájmy nájemníků, zatím nevědí o jediném chystaném soudním sporu o výši nájemného. Šimeček doporučuje, aby se majitelé nemovitostí snažili s nájemníky dohodnout a soud využili až v krajním případě.
Půjde to i bez cenové mapy?
V tom, že cenová mapa MMR zatím kryje tržní nájemné jen asi v desetině měst a obcí, jichž se deregulace nájmů týká, nevidí Šimeček žádný problém. Jak upozorňuje, delší dobu jsou již k dispozici data Institutu regionálních informací (IRI), z nichž je možné zjistit cenu nemovitostí prakticky v celé ČR.
Jsou však za mírný poplatek, zatímco cenová mapa nájemného pro MMR rovněž od IRI, kterou najdete na www.mmr.cz/mapanajemneho, je zdarma.
Ceny nemovitostí ve zmiňovaných 64 městech a obcích vycházejí z tzv. standardizovaného bytu o velikosti 65 metrů čtverečních. Výši nájemného přitom ovlivňuje staří a technický stav domu, technologie jeho výstavby, technický stav a velikost bytu, ve městech nad 10 tisíc obyvatel hraje roli také poloha domu. Ceny mají být stanoveny ve třech kategoriích: panel, cihla a ostatní.
Podle náměstka Ministra pro místní rozvoj Miroslava Kalouse mají být data o všech 639 obcích, jichž se regulace nájmů týká, kompletní během jednoho až dvou let. MMR přitom upozorňuje, že cenová mapa vznikla nad rámec jejích povinností, s cílem pomoci nájemníkům, kteří musí nově platit tržní nájemné.
Zmíněná cenová mapa obsahuje čtyři položky. Kromě cen, stanovených na základě posudku soudního znalce (což je oněch citovaných 64 položek), jsou to nájemné volně smluvně sjednané, nájemné smluvně deregulované a nájemné v obecních bytech. Vzhledem ke komplikovanosti projektu ale zatím bylo podle MMR možné zjistit ceny bytů jen na základě údajů od soudních znalců.
Výběr měst a obcí, kde byly zveřejněny, je náhodný, v databázi najdete informace o cenách bytů v Jihočeském, Jihomoravském, Libereckém, Moravskoslezském, Středočeském a Ústeckém kraji a na Vysočině. Ostatní kraje zde zatím zcela chybí.
Deregulace nájmů se podle MMR týká asi 410 tisíc bytů, většina z nich však patří obcím. Ministerstvo nově vydává ve spolupráci se Sdružením nájemníků a Občanským sdružením majitelů domů a bytů, příručku pro ty, kteří mají platit tržní nájemné. Zjistí z nich, co je čeká, ale také třeba, jak si ověřit, zda neplatí příliš velký nájem.
Nemáte nárok na příspěvek na bydlení?
Jak upozornil Kalous, náklady některých domácností spojené s bydlením mohou po deregulaci nájmů přesáhnout 30 % jejich disponibilních příjmů. Rodina pak má nárok na státní sociální podporu, vyplácenou formou příspěvku na bydlení. V Praze platí toto pravidlo při překročení 35 % disponibilních příjmů. A pokud to nestačí, je možné požádat stát o pomoc v hmotné nouzi ve formě doplatku na bydlení. Kdo se ocitne v této situaci, měl by se obrátit na místně příslušný úřad práce se žádostí o vyplácení příspěvku na bydlení nebo na obecní úřad, kde může žádat o doplatek na bydlení.
Sdílejte článek, než ho smažem