Zdroj: Shutterstock
Příspěvek na bydlení bude od ledna 2023 s nejvyšší pravděpodobností vyšší a zároveň na něj dosáhne víc lidí. Stačí už jenom, aby novelu zákona o státní sociální podpoře, kteoru dnes zrychleně odhlasovali poslanci, prošla Senátem a podepsal ji prezident. I kdyby se upravenou normu nepodařilo publikovat ve sbírce zákonů ještě letos, její účinnost je stanovená k 1. lednu – a příspěvek na bydlení se proplácí zpětně.
Letos v říjnu se podle dat ministerstva vyplatilo přes 188 tisíc příspěvků na bydlení, vyplacená suma byla skoro 753 milionů korun, za první tři letošní čtvrtletí šlo skoro o 6 miliard a 638 milionů korun. Počty vyplácených příspěvků i množství peněz, které na ně půjde, od ledna dál porostou. Vláda odhaduje, že měsíčně se na ně v příštím roce vyplatí přes miliardu a sto milionů korun, z toho přes 920 milionů stávajícím příjemcům a skoro 190 milionů novým.
Příspěvek na bydlení je sociální dávka, která by měla pomáhat lidem, jejichž příjmy nestačí na to, aby rozumně poplatili náklady na bydlení. V kostce: energie, služby a pochopitelně nájem. Nárok ale můžou mít i majitelé nemovitostí nebo bytoví družstevníci. Těm se místo nájmu počítá jeho státem stanovená náhražka – takzvané srovnatelné náklady, tedy náklady srovnatelné s nájemným.
Pokud náklady na bydlení přesáhnou třicet procent příjmů domácnosti, doplácí všechno nad to stát. Jen v Praze musí náklady na bydlení přesáhnout pětatřicet procent příjmů.
Ale – aby se nedotovalo bydlení nad poměry, stanovují se pro účely posuzování nároku na příspěvek normativní náklady na bydlení. To je číslo, která říká, jak vysoké by asi měly být pro domácnost o určitém počtu členů náklady na rozumné bydlení v obci určité velikosti.
Když se zkoumá nárok na příspěvek na bydlení, berou se v úvahu jak skutečné, tak normativní náklady na bydlení a počítá se s těmi nižšími. Stejně se pak postupuje i při výpočtu výše případného příspěvku.
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo dotační program Nová zelená úsporám Light. Přispěje na zateplení „nízkopříjmovým“ majitelům rodinných domků. Za ně se považují penzisté, invalidní důchodci ve třetím stupni a lidé, kteří pobírají příspěvek na bydlení. Od 9. ledna bude možné žádat na dotace na výměnu oken a vstupních dveří nebo na zateplení podlah, střech a fasád. Podmínky a pravidla zde:
Pro snazší pochopení: Mějme tříčlennou rodinu, která žije třeba na Kladně. To je město, které má necelých 70 tisíc obyvatel, a pro obec takové velikosti jsou normativní náklady na bydlení pro tříčlennou domácnost stanovené na 16 899 korun. Pokud by platili na nájmu třeba 8000 a na energiích 6000 korun, počítalo by se při zjišťování nároku na příspěvek se skutečnými náklady, 8000 + 6000 = 14 000 korun, což je míň než normativní náklady.
Stejně velká rodina, která by za nájem dala 12 000 korun a na energiích stejných 6000 korun, dohromady tedy 18 000 korun. Tahle částka by se ale nepočítala celá, srazila by se o 1101 korunu na úroveň normativních nákladů.
Jedním z cílů chystané novely je, aby normativní náklady přesněji odpovídaly situaci na trhu s nájemním bydlením a aby klesl počet domácností, kterým normativy pomoc v nouzi seříznou. V Praze, kde se to stává nejčastěji, ořezává normativ příspěvek v 46 procentech případů.
Výše normativních nákladů závisí na velikosti obce a na velikosti domácnosti. Zatím se obce dělí do pěti kategorií, v příštím roce by měly být jen tři: do 69 999 obyvatel, 70 000 a víc obyvatel a pak společně Brno s Prahou. Základem nového rozdělení je analýza dat z realitních serverů.
Domácnosti se zatím dělí na jednočlenné, dvoučlenné, tříčlenné a čtyřčlenné. Napříště by se domácnosti o jednom člověku a dvou lidech měly sloučit do jediné kategorie se stejnými normativními náklady.
Na pomoc těmto domácnostem byla z velké části zaměřena poslední úprava normativních nákladů od října. Než ke zvýšení došlo, normativy krátily příspěvek na bydlení u jedno- a dvoučlenných domácností ve víc než 40 procentech případů, tedy zásadně víc než u domácností tříčlenných (24 procent) a čtyřčlenných (necelých 16 procent).
Nová tabulka s normativními náklady má od ledna vypadat takhle:
Normativní náklady pro domácnosti v nájmu nebo podnájmu – navrhované od roku 2023 | |||
| Měsíční náklady na bydlení v Kč | ||
Počet osob v rodině | Praha a Brno | Obce s alespoň 70 000 obyvateli | Obce do 69 999 obyvatel |
jedna nebo dvě | 18 129 | 15 597 | 15 137 |
tři | 20 812 | 17 500 | 16 899 |
čtyři a více | 24 995 | 21 002 | 20 277 |
Současné normativní náklady pro domácnosti v nájmu nebo podnájmu | |||||
Počet osob v rodině | Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč | ||||
Praha | víc než 100 000 | 50 000–99 999 | 10 000–49 999 | do 9999 | |
jedna | 14 621 | 12 771 | 12 435 | 11 429 | 11 246 |
dvě | 18 129 | 15 597 | 15 137 | 13 761 | 13 510 |
tři | 20 812 | 17 500 | 16 899 | 15 099 | 14 771 |
čtyři a více | 24 995 | 21 002 | 20 277 | 18 106 | 17 711 |
Zjednoduší se a zvýší i normativy pro lidi bydlící ve družstevním, vlastním nebo v bytě užívaném na základě služebnosti. U těch už úplně odpadá dělení podle velikosti obce, nově mají vypadat takhle:
Normativní náklady pro domácnosti v družstevních a vlastních bytech | |
Počet osob v rodině | Měsíční náklady na bydlení v Kč |
jedna nebo dvě | 10 932 |
tři | 13 561 |
čtyři a víc | 16 368 |
Další navrhovanou změnou je zrušení pražské výjimky. Není prý dnes důvod, proč by náklady na bydlení měly v Praze přesahovat jiné procento z příjmů než jinde. Dvojí koeficient podle předkladatelů novely znevýhodňuje Pražany a zejména pražské důchodce proti zbytku republiky.
Nově by se tedy i v Praze měly při zkoumání nároku na příspěvek náklady na bydlení srovnávat s 30 procenty čistého příjmu domácnosti místo dosavadních 35.
Pokud domácnost nemá žádné příjmy, které by mohla s náklady na bydlení porovnat, nebo má příjmy jen minimální, počítá se místo toho s jejím životním minimem. Započtení životního minima pak může dávku snížit. V roce 2023 by se proto životní minimum jako fiktivní příjem nemělo při výpočtu používat.
Kdo bydlí ve vlastním, nájem samozřejmě neplatí. Místo toho stanovuje stát cosi, čemu říká srovnatelné náklady, rozuměj náklady srovnatelné s nájemným. Ty pak do výpočtu vstupují na místě skutečného nájemného. I ty v návrhu zákona rostou.
Srovnatelné náklady | |
Počet osob v rodině | Kč |
jedna nebo dvě | 3571 |
tři | 4669 |
čtyři a více | 5632 |
Na rozdíl od nákladů na ostatní energie – plyn, elektřinu nebo teplo z teplovodu –, které se do nákladů na bydlení započítávají ve skutečné výši, se náklady na vytápění tuhými palivy započítávají v částce stanovené na celý rok v zákoně. Ta by v roce 2023 měla být o několik stokorun vyšší, zejména u jednočlenných domácností, kterým se loni počítalo 802 korun. Poslanci nakonec hlasovali pro pozměňovací návrh ministra sociálních věcí Mariana Jurečky, který navyšuje původní návrh MPSV o několik stokorun.
Náklady za pevná paliva (měsíčně) | |
Počet osob v rodině | Kč |
jedna nebo dvě | 1843 |
tři | 2411 |
čtyři a víc | 2979 |
Částka na vytápění pevnými palivy se nově bude moct v roce 2023 zvyšovat. Vláda bude smět zvýšení provést, pokud podle statistického úřadu cena pevných paliv od začátku roku stoupne alespoň o pět procent.
Vláda i v příštím roce bude moct zvednout normativní náklady, pokud ministerstvo průmyslu a Energetický regulační úřad odhadnou významný meziroční nárůst cen energií.
V platnosti by pro příští rok měla zůstat některá dočasná opatření, se kterými se původně počítalo jenom pro letošní rok.
V roce 2022 se mimořádně příspěvky vyplácely i lidem, kteří bydlí ve svých „rekreačních objektech“. Mnoho žadatelů se prý o příspěvek z chaty nepřihlásilo, možnost ale mají mít i v roce 2023.
Pobírá starobní důchod ve výši 17 tisíc korun, bydlí v menším nájemním bytě, kde elektřinu spotřebovává na provoz běžných spotřebičů, svícení a vaření. Skutečné měsíční náklady na bydlení činí 13 000 Kč. Výše příspěvku na bydlení je do prosince 2022 ve výši 7050 korun, po úpravě koeficientu pro Prahu z 0,35 na 0,30 bude nově dosahovat částky 7900 korun, tedy o 850 korun víc. Úprava normativů zde nemá vliv, protože skutečné náklady na bydlení jsou nižší než normativní náklady na bydlení již od navýšení normativů od 1. 10. 2022.
Samoživitelka s příjmem 14 795 korun, pobírá přídavek na dítě ve výši 1470 korun. Bydlí v nájemním bytě; náklady na bydlení jsou 16 500 Kč měsíčně. Výše příspěvku na bydlení je do prosince 2022 ve výši 8942 korun a nově bude dosahovat částky 10 258 korun, tedy o 1316 korun víc.*
Zdroj: MPSV
Zde ovšem MPSV nepočítá s tím, co je také obsahem dnešní novelizace zákona o státní sociální podpoře, totiž s tím, že od ledna o 200 korun stoupne taky přídavek na dítě. I tak ale platí, že maminka bude mít o 1316 korun víc – 1116 z příspěvku na bydlení, 200 korun z přídavku.
Promo
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
