Zdroj: Shutterstock
Vláda schválila návrh ministerstva sociálních věcí, jak od října zvýšit příspěvek na bydlení a otevřít ho pro víc domácností. Zvedne takzvané normativní náklady, které představují strop pro státní pomoc. Příspěvek se vyplácí zpětně, zvýšení se tedy prvně projeví v jeho výplatách za listopad. Výrazněji se zvýšení dotkne jedno- a dvoučlenných domácností.
Příspěvek na bydlení je tradičním nástrojem pomoci pro domácnosti, které mají problémy zaplatit bydlení a energie. Kromě toho vláda přišla s několika novými nástroji: takzvaným úsporným tarifem, odpuštěním příspěvku na obnovitelné zdroje (který je standardně součástí platby za elektřinu) a nově také s návrhem omezit maximální výši ceny plynu a elektřiny.
Co se mění? Pojďme si to vysvětlit podrobněji. Pokud se chcete jenom podívat na to, jestli příspěvek dostanete, případně jak vysoký, můžete přeskočit rovnou ke kalkulačce.
Kritérium pro získání příspěvku na bydlení je v zásadě jednoduché. Pokud náklady na bydlení, tedy zejména na nájem a energie, přesáhnou třicet (v Praze pětatřicet) procent příjmů domácnosti, doplácí všechno nad to stát.
Takhle jednoduché je to ale jenom na první pohled. Aby se ze státního rozpočtu nedotovalo bydlení nad poměry, stanovují se pro účely posuzování nároku na příspěvek normativní náklady na bydlení. To je číslo, které říká, jak vysoké by asi měly být pro domácnost o určitém počtu členů náklady na rozumné bydlení v obci určité velikosti. Když se pak zkoumá nárok na příspěvek na bydlení, berou se v úvahu jak skutečné, tak normativní náklady na bydlení a počítá se s těmi nižšími. A stejně se pak postupuje i v případě výpočtu výše příspěvku.
Pro snazší pochopení: Mějme tříčlennou rodinu, která žije třeba na Kladně. To je město, které má necelých 70 tisíc obyvatel a pro obec takové velikosti jsou normativní náklady na bydlení pro tříčlennou domácnost stanovené na 14 399 korun. Pokud by platili na nájmu třeba 8000 a na energiích 6000 korun, počítalo by se při zjišťování nároku na příspěvek se skutečnými náklady, 8000 + 6000 = 14 000 korun, což je míň než normativní náklady.
Odborníci opakovaně říkají, že normativní náklady jsou příliš nízké, že neodrážejí, co se stalo na trhu s energiemi, a že kvůli tomu příspěvek na bydlení nepomáhá dostatečně. Zejména ne jednočlenným a dvoučlenným domácnostem, pro které je stanovený výrazně níž. Když zůstaneme na Kladně, pro jednočlennou domácnost jsou normativní náklady na bydlení pro jednočlennou domácnost stanovené na 7935 korun. Za takové peníze by tedy člověk měl dokázat v daném městě sehnat nájemní byt, vytopit ho, uvařit si, občas si ohřát vodu na umytí a na úklid…
Když se podíváte na největší realitní server, nabídka nejmenších panelákových 1 + kk začíná na 8500 korunách. Jenom nájem, bez energií. Dejme tomu, že na zálohách na energie by se platilo celkem 2500 korun. To máme dohromady reálné náklady na bydlení 11 000 korun.
A teď sem nastěhujme penzistu s důchodem třeba 12 000 korun. Třicet procent jeho příjmů je 3600. Příspěvek na bydlení, který dostane, je 7935 (normativní náklady) minus 3600 (30 procent příjmů) = 4335 korun. Sám tedy bude muset na bydlení z důchodu dát 11 000 (nájem + energie) minus 4335 (příspěvek na bydlení) = 6665 korun. Na živobytí mu pak musí stačit necelých 180 korun denně.
A teď si představte, že by mu zálohy stouply dvakrát, na pět tisíc. Vlastně – to si ani nemusíte představovat, to už se stalo. Příspěvek na bydlení zůstává kvůli červené čáře normativních nákladů stejný. Na bydlení náš důchodce dá 13 500 (nájem + energie) minus 4335 (příspěvek na bydlení) = 9165 korun. A na den mu zbude ani ne 90 korun.
Že normativní náklady nejsou pro tuhle dobu správně vysoké, říkají i členové vlády, nejčastěji ministr sociálních věcí Marian Jurečka. Vláda má od letoška pravomoc měnit operativně výši normativních nákladů, pokud se významně změní odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie. Podle odhadů ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu se průměrné celkové náklady na energie ke konci čtvrtého čtvrtletí roku 2022 zvýší v porovnání s výší nákladů na energie v září 2021 u elektřiny o 129 a u plynu o 141 procent. Starší odhad při předchozím mimořádném zvyšování normativů předpokládal průměrný nárůst cen u elektřiny o 37 a u plynu o 40 procent.
Podle schváleného vládního návrhu se normativní náklady pro jedno- a dvouosobové domácnosti v nájmu a podnájmu zvednou o 4500 korun. Pro vícečetné domácnosti v nájmu nebo podnájmu budou normativy vyšší o 2500 korun. O 2500 korun porostou taky normativní náklady pro vlastní byty (lidé si často myslí, že vlastníci nemovitostí na příspěvek na bydlení nemůžou dosáhnout, ale není to pravda), byty užívané na základě služebnosti nebo byty ve družstevním vlastnictví.
Zvýšení normativů přijde podle odhadů v posledním letošním čtvrtletí státní rozpočet 400 milionů korun. Pokud bychom počítali jen s navýšením pro stávající příjemce příspěvku – těm bude příspěvek navýšen automaticky, nemusí o nic žádat – byl by dopad na státní rozpočet odhadem 335 milionů korun, pokud by o něj požádali všichni, kteří už nárok mají teď, i ti, kdo ho budou mít nově můžou prý náklady vystoupat až na zhruba 585 milionů korun.
Takhle budou vypadat normativní náklady od října (poprvé se projeví v dávce, která přijde v listopadu, protože se vyplácí měsíčně pozadu).
Počet osob v rodině | Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč | ||||
Praha | přes 100 000 | 50 000–99 999 | 10 000–49 999 | do 9999 | |
jedna | 14 621 | 12 771 | 12 435 | 11 429 | 11 246 |
dvě | 18 129 | 15 597 | 15 137 | 13 761 | 13 510 |
tři | 20 812 | 17 500 | 16 899 | 15 099 | 14 771 |
čtyři a víc | 24 995 | 21 002 | 20 277 | 18 106 | 17 711 |
Počet osob v rodině | Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč | ||||
Praha | přes 100 000 | 50 000–99 999 | 10 000–49 999 | do 9999 | |
jedna | 8732 | 8732 | 8732 | 8732 | 8732 |
dvě | 10 932 | 10 932 | 10 932 | 10 932 | 10 932 |
tři | 14 061 | 14 061 | 14 061 | 14 061 | 14 061 |
čtyři a víc | 16 868 | 16 868 | 16 868 | 16 868 | 16 868 |
S novými normativními náklady bude mít náš důchodce z Kladna s náklady na bydlení 11 000 korun nárok na příspěvek 7400 korun. Bude se počítat se skutečnými náklady, protože ty jsou nižší než nový normativ 12 435 korun. Když mu stoupnou o 2500 zálohy na energie, budou jeho náklady na bydlení 13 500 korun, tedy víc než normativ, a bude se počítat s normativem. Pak by dostal příspěvek 8835 korun. V prvním případě by mu na den zbylo 280 korun, ve druhém případě 245 korun.
Standardně se normativní náklady zvyšují koncem roku – na rok následující. Kvůli prudkému zdražování už ale letos došlo k jednomu mimořádnému navýšení normativních nákladů a vláda získala pravomoc zvyšovat je svým nařízením podle potřeby kdykoli během roku.
Navíc při tom nově může zohledňovat nejen ceny energií, jaké jsou, ale i odhad jejich dalšího růstu. A podle aktuálního odhadu, který zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem, je průměrné meziroční navýšení 129 % u elektřiny a 141 % u zemního plynu.“
Na Peníze.cz jsme pro vás připravili názorné příklady, kdo na příspěvek na bydlení dosáhne už teď. Nejsou vám ti lidé podobní? Pokud ano, můžete si pravděpodobně zažádat o příspěvek na bydlení – proplácí se totiž až tři měsíce zpětně.
Spočítejte si, jestli máte nárok na příspěvek na bydlení podle nových čísel.
Gabriel Pleska
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
