Dosáhnete teď na příspěvek na bydlení? Odpovědi na nejčastější otázky

Příspěvek na bydlení má pomáhat lidem, kteří mají problém s uhrazením nákladů na bydlení. Má na něj nárok taková domácnost, která za bydlení vydá víc než 30 procent příjmů, v Praze víc než 35 procent příjmů. Je přitom jedno, jestli jde o domácnost v nájmu, v družstevním bytě nebo ve vlastní nemovitosti. Od letoška se počítají i lidé, kteří mají na byt podnájemní smlouvu nebo – to ale platí jen do konce roku – bydlí ve své nemovitosti určené k rekreaci.

Změn ale bylo v nedávné době víc. Naprosto zásadní je, že se příspěvek od poloviny loňského roku počítá pro lidi, kteří v domácnosti skutečně bydlí – ne pro ty, kteří jsou v ní trvale hlášení. Zvýšil se také počet lidí, kteří na příspěvek budou mít nárok. A stoupla i jeho výše.

Zjednodušilo se i dokládání nákladů i příjmů. Od července jde o příspěvek na bydlení zažádat plně elektronicky. Navíc se nebude muset žádat každého půl roku, budou se jen nově prokazovat náklady a příjmy. A to nikoli čtvrtletně jako dřív, ale jen jednou za šest měsíců.

Nezapomeňte, že o příspěvek můžete zažádat i zpětně – až za tři měsíce zpátky. Náklady a příjmy se dokládají vždy za předcházející kalendářní čtvrtletí. Pokud byste si teď chtěli zažádat o příspěvek na bydlení za srpen, červenec a červen, budete muset kvůli červenci a srpnu (to je třetí kalendářní čtvrtletí) předkládat doklady za duben až červen (druhé čtvrtletí) a kvůli červnu (druhé čtvrtletí) budete muset najít doklady z ledna až března.

A teď už pojďme na nejčastější otázky. Případně vyzkoušejte naši kalkulačku příspěvku na bydlení, která některé otázky nejspíš zodpoví rychleji i názorněji.

Opravdu za mě stát zaplatí všechny náklady na bydlení, které budou nad 30 nebo 35 % mých příjmů?

Premiér Petr Fiala se sice takhle vyjádřil, nejspíš to ale tak nemyslel. U příspěvku na bydlení se totiž příjmy neporovnávají se skutečnými náklady na bydlení (tedy se součtem nájemného, záloh na plyn a elektriku, plateb za teplo, vodného a stočného a podobně), ale s takzvanými normativními náklady na bydlení. Ty se stanovují minimálně jednou ročně nařízením vlády, jsou závislé na velikosti obce a počtu lidí v domácnosti, a od reálných nákladů se můžou zásadně lišit.

Pokud jste tedy například sami v nájmu v garsonce v Brně, úředně stanovené normativní náklady na bydlení máte 8271 korun – a jestli se vám za takovou cenu podařilo sehnat garsonku, ale energie už ne, to už nikoho dál nezajímá. Rozhodně ne při posuzování nároku na příspěvek.

Dlužno ale připomenout, že letos se normativní náklady zvyšovaly rázněji než dřív. Vláda prosadila mimořádné zvýšení. Zároveň s normativy – a tedy počtem lidí, kteří na příspěvek dosáhnou – stoupla i samotná dávka. Normativní náklady se budou možná letos ještě jednou zvedat – aspoň se v tom smyslu vyjádřil šéf ministerstva sociálních věcí Marian Jurečka.

Bydlím ve vlastním a neutáhnu to. Můžu dostat příspěvek?

Ano, je to možné. Když bydlíte ve vlastním domě, bytě nebo dokonce i nějaké rekreační nemovitosti, může se vás příspěvek na bydlení týkat. Ostatně růst nákladů na energie může člověk v rodinném domě cítit mnohem silněji než v bytě.

Příspěvek se počítá v podstatě stejně jako nájemníkům a podnájemníkům. Hlavní rozdíly jsou dva. Zaprvé: jsou jinak stanovené normativní náklady.

A za druhé se do výpočtu nedá začlenit nájemné (sami sobě nájem neplatíte). Místo něj se počítá s úředně stanovenými „srovnatelnými náklady“. Pro rok 2022 jsou stanovené takhle:

• 1 osoba: 2240 Kč
• 2 osoby: 3065 Kč
• 3 osoby: 4008 Kč
• 4 a víc osob: 4834 Kč

Mám počítat normativní, nebo skutečné náklady na bydlení?

Normativní náklady stanoví vládní nařízení, zatímco skutečné skutečně platíte. Počítá se vždycky s těmi nižšími. Jednoduše si to ukážeme na třech stejných garsonkách, řekněme v Brně, tedy městě nad 100 000 obyvatel. V každé z nich bydlí právě jeden člověk.

Kašpar ve svojí garsonce platí nájem 6000 Kč. Zálohy na plyn a elektriku a vodu dají dohromady 2000 Kč. Kašparův čistý příjem (průměr za minulé tři měsíce) je 21 000 Kč.

Normativní náklady pro jednoosobovou domácnost ve městě nad sto tisíc lidí jsou 8271 Kč. Skutečné Kašparovy náklady jsou nižší: 6000 + 2000 = 8000 Kč, bude se tedy počítat s nimi. Třicet procent z čistého příjmu 21 000 je 6300 Kč. Náklady na bydlení jsou o 1700 Kč (8000 - 6300) vyšší než 30 procent z příjmů. A právě tolik bude přiznaný příspěvek na bydlení.

Melichar platí ve vedlejší garsonce nájem 7000, zálohy na vodu a energie má 3000 Kč. Stejně jako Kašpar vydělává 21 000 Kč čistého.

Normativní náklady dělají pořád 8270 Kč, Melicharovy skutečné náklady na bydlení jsou ale 10 000 Kč. V tomhle případě se počítají už jen normativní náklady – nic nad jejich limit.

Třicet procent z Melicharova čistého příjmu je taky 6300 Kč. Skutečné náklady na bydlení jsou sice vyšší o 3700 Kč, ale počítá se jen s těmi normativními. A ty převyšují 30 procent příjmu o 1970 (8270 – 6300) korun.

Baltazar má v další garsonce náklady na bydlení taky 10 000 Kč, vydělá ale měsíčně v čistém 31 000 Kč.

Třicet procent jeho příjmu je 9300 Kč. To je sice míň než skutečné náklady na bydlení, příjem se ale bude porovnávat s těmi normativními. A protože 9300 je víc než 8270, příspěvek nedostane.

Jaké náklady se počítají

Počítají se buď náklady skutečné, nebo normativní. Vždycky ta nižší částka. Do skutečných nákladů se počítá především:

• nájemné (pokud žádáte o příspěvek na bydlení ve vlastním nebo družstevním, místo nájemného se počítají takzvané srovnatelné náklady)
• zálohy na plyn a elektřinu
• náklady na teplo
• vodné a stočné
• svoz odpadu
• péči o společné prostory
• čištění jímek
• příspěvek na společnou TV a rozhlas
• tuhá paliva

Jak se dokládají náklady na bydlení

Náklady (i příjmy) se prokazují jednou za čtvrt roku, a to vždy za přecházející kalendářní čtvrtletí. Rozpočítají se pak na měsíční průměr. Od října se budou prokazovat jen jednou za půl roku: buď za první (tedy za leden až březen), nebo za třetí (tedy za červenec až září) čtvrtletí. Pokud by vám náklady ve druhém nebo čtvrtém čtvrtletí narostly, takže by vám spolu s nimi mohl vzrůst i příspěvek, můžete to doložit i za toto čtvrtletí.

Dokládání je jednodušší, než bývalo dřív. Stát se snaží maximálně využít databáze, které má. Ovšem v tomhle případě se nejvýš u vlastníků nemovitostí podívá do katastru. Velký pokrok je ale i to, že se nemusí všechno dokládat originály nebo ověřenými kopiemi. To usnadňuje hlavně podávání žádosti přes počítač.

• Nájemné

Bude vám stačit nájemní smlouva s rozpisem služeb a případně i energií, pokud je nemáte psané na sebe. Když jste v podnájmu, tak smlouva podnájemní. Jestli žádáte na byt družstevní nebo vlastní, pak se počítá s takzvanými srovnatelnými náklady.

• Doklad o vlastnictví

Nepotřebujete, úřad by si sám měl informace ověřit v katastru.

• Elektřina a plyn

Náklady na energie za tři měsíce před měsícem, na který o příspěvek žádáte. Náklady stačí prokázat skenem nebo fotkou dokladů nebo potvrzením o platbě z internetového bankovnictví. Případně můžete použít příjmové doklady, ústřižky složenky, doklady SIPO.

• Služby

Služby, které neplatíte spolu s nájemným, budete taky muset nějak doložit – může jít o dodávky tepla, dodávky vody, vodné, stočné, centrální dodávku teplé vody, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor, odvoz odpadních vod, odvoz komunálního odpadu, společnou televizní a rozhlasovou anténu.

Náklady stačí prokázat skenem nebo fotkou dokladů nebo potvrzením o platbě z internetového bankovnictví. Případně můžete použít příjmové doklady, ústřižky složenky, doklady SIPO.

• Tuhá paliva

Pokud topíte tuhými palivy, skutečné náklady se neprokazují, počítá se částka stanovená vládním nařízením. Měsíční náklady na pevná paliva jsou pro letošek stanovené takhle:

• 1 osoba: 802 Kč
• 2 osoby: 1097 Kč
• 3 osoby: 1435 Kč
• 4 a víc osob: 1773 Kč

Co se počítá do příjmů a jak se dokládají

Příjmy se stejně jako náklady prokazují jednou za čtvrt roku, a to vždy za přecházející kalendářní čtvrtletí. Rozpočítají se pak na měsíční průměr. Od října se budou prokazovat jen jednou za půl roku: buď za první (tedy za leden až březen), nebo za třetí (tedy za červenec až září) čtvrtletí. Pokud by vám náklady ve druhém nebo čtvrtém čtvrtletí příjmy klesly, takže by vám mohl vyrůst i příspěvek, můžete to doložit i za tahle čtvrtletí.

Počítají se příjmy všech společně posuzovaných osob. Tedy všech, kdo bydlí v bytě nebo domě, pro který o příspěvek žádáte. Počítají se zejména příjmy ze zaměstnání nebo podnikání, patří sem ale i výživné nebo přídavky na děti a rodičovský příspěvek. 

Příjmy musíte doložit. Můžete to udělat výplatními lístky (stačí sken nebo fotka), případně si můžete nechat zaměstnavatelem potvrdit formulář Doklad o výši čtvrtletního příjmu. Na doložení výživného by měl stačit rozsudek o stanovení jeho výše. Důchod se dokládat nemusí, pokud ho nedostáváte ze zahraničí. Dávky jako přídavky nebo rodičovský příspěvek dokládat nemusíte – stát by měl sám vědět, co vám platí.

Nezapomeňte na to, že příjmy musí doložit i společně posuzované osoby, tedy ostatní dospělí lidé, co bydlí v bytě. Budete potřebovat taky jejich souhlas s tím, že se údaje o nich budou pro účely administrace příspěvku na bydlení zpracovávat. Pokud mají elektronickou identitu, můžou ho vyplnit s její pomocí, jinak MPSV nabízí formulář Prohlášení společně posuzované osoby k vyplnění – pokud nemáte po ruce tiskárnu, prostě to opište rukou, není to nic dlouhého.

Jak dokládají příjmy OSVČ

Na redakci webu Peníze.cz se častěji obracejí čtenáři samostantě výdělečně činní a ptají se, jak se u nich počítá rozhodný příjem pro nárok na nejrůznější dávky. Týká se to i příspěvku na bydlení. Připravili jsme proto přehledného průvodce v otázkách a odpovědích:

Na dávky dosáhne i víc podnikatelů. Jak se počítají příjmy, když jste OSVČ

Kde a jak zažádat

O příspěvek na bydlení můžete žádat na úřadu práce. Nově to jde i online. 

Nejjednodušší je podání s využitím elektronické identity: to může být třeba bankovní identita, datová schránka nebo mobilní klíč k eGovernmentu. Přístup k bankovní identitě mají klienti Air Bank, České spořitelny, ČSOB, Fio banky, Komerční banky, Monety a Raiffeisenbank. V dohledné době ji slibují také mBank a UniCredit.

Při tomhle způsobu podání se toho vyplňuje nejmíň, přílohy stačí ofotit nebo oskenovat. Tady je k dispozici video, jak na to:

Pokud počítačem jen pošlete vyplněný formulář a jako přílohy potřebné doklady, budete to muset na úřad skočit do pěti dnů podepsat. Do té doby byste se ale mohli dozvědět, které přílohy vám případně chybí. Všechny formuláře najdete na webu MPSV, můžete je vyplnit elektronicky nebo si je vytisknout. Úřad k tomu připravil videonávod:

Nepřispívejte podvodníkům

Zdroj: Shutterstock

Příspěvek na bydlení frčí tak, že se na něm rozhodli přiživit i internetoví podvodníci. Posílají esemesky z falešného ministerstva sociálních věcí. Podívejte se na ně, abyste věděli, čemu nenaletět:

„Příspěvek na bydlení pro tebe.“ Pozor na SMS falešného ministerstva

 

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem