Zdroj: Shutterstock
Počet vyplacených příspěvků na bydlení stoupá: letos v červenci ho dostalo 177 tisíc domácností, to je zhruba o 15 500 víc než loni. Loni to bylo celkem 616 milionů, letos 735 milionů korun za měsíc. V lednu ale Marian Jurečka uváděl, že podle odhadů ministerstva sociálních věcí by na dávku mohlo mít nárok 220 až 280 tisíc domácností. Kde tedy je těch 50 až 100 tisíc domácností, které si mohly říct, ale neřekly?
Ministr sociálních věcí Marian Jurečka mluví o zvyšování normativních nákladů, které by od října příspěvek zpřístupnilo dalším domácnostem. Zvýšení může od letoška vláda nařídit sama, bez dalšího schvalování, navíc při tom může zohlednit i předpověď růstu energií, ne jenom jejich dosavadní růst. Budeme ho sledovat.
Situace skutečných i potenciálních příjemců příspěvku na bydlení loni mapovala výzkumná agentura PAQ Research. Výsledky svého zkoumání i návrhy na úpravu příspěvku zveřejnila v rozsáhlé studii v prosinci. I v ní se konstatovalo, že mnoho domácností, které na příspěvek (tehdy ještě s podstatně nižšími normativy) mají podle zákona nárok, o něj nežádá.
Výzkumníci pátrali i po důvodech, proč to tak je. Zdaleka nejvíc dotázaných uvádělo, že to prostě zatím nebylo potřeba. Další říkali, že nevědí, jak si zažádat, báli se složité administrativy, nechtěli chodit na úřady a vadilo jim, že o příspěvek se nedá požádat online. Některým prostě bylo stydno si o podporu říkat. A další odpovídali, že na příspěvek nemají nárok – přitom ale podmínky pro jeho přiznání splňovali.
Připravili jsme proto několik příkladů domácností, které na příspěvek na bydlení dosáhnou. A udělali jsme to co nejnázorněji. Podívejte se a porovnejte jejich náklady i příjmy se svými. Jestli se vám někdo v naší grafice podobá, neváhejte a zkuste použít naši kalkulačku níž.
Pokud vám vyjde, že na příspěvek nárok máte, ale nechce se vám o něj žádat z podobných důvodů, které uváděli lidé ve studii od PAQ Resarch, uvažte tohle:
Příklad z ministerstva sociálních věcí. Jana a Karel bydlí v nájmu v Ústí nad Labem a mají dvě děti ve věku 8 a 10 let. Jejich čistý příjem je 38 348 korun. Za nájem dají každý měsíc 12 000 korun a energie, voda a další je přijdou na 6620 korun, celkové náklady jsou tedy 18 620 korun. Do výpočtu se ale reálné náklady na bydlení nezahrnou, použijou se v něm takzvané normativní náklady na bydlení. Pro města do sta tisíc obyvatel stanovené pro čtyři osoby na 17 777 korun. Pracuje se vždycky s tím, co je nižší.
Když si Jana s Karlem zažádají o příspěvek na bydlení, dostanou rozdíl mezi (normativními) náklady a 30 procenty svých příjmů (11 504 korun). Příspěvek na bydlení je pro ně 6273 korun měsíčně.
Předpokládejme, že v ministerském příkladu Jana s Karlem vědí, že mají nárok na přídavky na dítě, a že tedy v jejich čistém příjmu je přídavek 3810 korun započítaný. Pokud je ale zatím nenapadlo o něj zažádat, můžou to udělat. Pomůže s tím kalkulačka přídavku na děti.
Příspěvek na bydlení jim pak sice klesne na 5130 korun, ale s přídavkem na děti budou pořád měsíčně 8940 korun v plusu. A co je důležité nezapomenout: jak o příspěvek na bydlení, tak o přídavky na děti lze žádat zpětně.
Pavlovi se všecko sype. Dostal výpověď z práce, odešla od něj přítelkyně, na domek na vsi zůstal sám. A přišlo zvyšování záloh na energie. Na konci roku měl ještě plyn za 700 korun za MWh, v létě to bylo dvakrát tolik – a kdo ví, jaké zálohy mu napaří teď. Na vytápění nového úsporného domku loni stačilo 15 000 korun ročně a byli na to dva, dneska bude sám platit dvojnásobek. A zatím se mu nedaří dostat práci.
Před rokem, než ho vyhodili, bral Pavel 25 000 korun čistého. V září naposledy dostane podporu 11 250, stejnou jako měl od června, a pak už nemá nárok. To si můžete sami propočíst na kalkulačce podpory v nezaměstnanosti. Nájem neplatí, bydlí ve vlastním. Od června má zálohy na plyn 2500, dvojnásobek loňských záloh, za elektriku stejně, dohromady tedy 5000 korun.
Když si teď Pavel zažádá o příspěvek na bydlení, za každý ze tří měsíců zpátky může dostat příspěvek 2857 korun. Stejně si ale říká, že si měl v domě udělat pořádný kotel na dřevo.
Další příklad od ministerstva sociálních věcí nám představuje důchodkyni Helenu, která sama žije ve vlastním domě ve městě Javorník. Nájem sice neplatí, ale za energie dá 6800 korun měsíčně – to je víc než třicet procent, skoro polovička jejího důchodu ve výši 13 800 korun. Dostala by příspěvek na bydlení 2092 korun měsíčně. A je to velký rozdíl, jestli vám na živobytí vychází sedm nebo devět tisíc na měsíc.
Mimochodem 6800 korun za měsíc za energie je na jednoho člověka docela dost. Staré domy bez zateplení jsou sice žrouti peněz, ale když je člověk sám, nemusí vytápět všecko – za rok jsou Heleniny náklady na bydlení brutálních 81 600 korun a s domem je velká starost. Při takovéhle platbě za energie by se v něm minimálně měla vyměnit okna a nasadit dveře. Takže možná by stálo za úvahu dům za dva miliony prodat a jít za 6000 měsíčně bydlet do nové garsonky v nedalekém Jeseníku. Při připočtení nějakých energií k nájmu by jí celkové náklady na bydlení sice trochu vzrostly, ale se dvěma miliony na spořicím účtu a – opět! – s příspěvkem na bydlení by se to asi dalo snést. Když k šestitisícovému nájmu připočteme třeba i 3000 korun na energie, příspěvek na bydlení by dostala 2789 korun.
Svatava a Karel mají miminka Ivetu a Ivanu, Svatava má ještě sedmiletého syna Jirku z minulého manželství a v pražském bytě s nimi taky žije její maminka, důchodkyně.
Do příjmů domácnosti se počítá nejen Karlova čistá mzda 27 000 korun, rodičovský příspěvek 10 465 korun měsíčně, ale také přídavky na děti ve výši 3530, výživné 3500 korun, které posílá Jirkův tatínek, a babiččin důchod 12 500 korun. Celkem 56 995 korun.
Na nájemné rodina vydá 13 000 korun, což je na velký byt v Praze hezká cena, ale nahoru jim náklady zvedají energie a další výdaje, na které dávají 9000 korun. Celkem 22 000 korun. Pro výpočet příspěvku na bydlení se použijí skutečné náklady, normativní náklady jsou pro Prahu stanovené výš – na 22 495 korun.
Když si rodina zažádá o příspěvek, dostane na měsíc 2052 korun.
Samoživitelka Petra a její dvě děti (8 a 11 roků) bydlí v nájemním bytě v Olomouci. Její měsíční příjem je 27 290, určitě si do něj započítala i přídavky na děti 2540 korun. Kdyby tatínek nebo tatínkové platili výživné, počítalo by se taky, nicméně definice samoživitelky tuhle možnost vylučují. Pokud neplatí, ale měli by, byla by tu pro Petru možnost říct si o náhradní výživné – stát by jí poslal peníze a sám vymáhal dlužné alimenty.
Za bydlení vydávává Petra 15 620 korun, což je dost přes polovičku jejího příjmu. Když si řekne o příspěvek na bydlení, dostane podle ministerstva 6813 korun měsíčně. A znovu připomínáme, že je možné žádat až o tři měsíce do minulosti.
Ovšem… tohle platilo, dokud byla Olomouc statisícovým městem. Normativní náklady na bydlení se stanovují podle velikosti obce a Olomouc spadla počtem lidí pod sto tisíc, Petra tedy dostane 6212 korun.
Nebyl problém. Dohromady měli Petr a Petra čistý příjem kolem 60 000 korun, pronajmout si za 17 000 měsíčně půl domku se zahradou na Kladně nebyl špatný nápad. Do Prahy, kde pracovali, kousek; vázat se na pevné místo hypotékou se jim nechtělo, zvlášť při těch cenách. Dojíždění je nezlobilo, ani daleko, ani draho, navíc většinu práce zvládli z domu.
Petra ale o práci přišla a teď má už nějakou dobu rodina příjem 40 000 v čistém. Když se k nájmu 17 000 připočtou náklady na vytápění – topí se dřevem ve sklepním kotli – a na elektriku, je to pro ně zásah. Za elektřinu platili poslední dobou zálohy 2000 korun, za plyn 800, 200 korun za svoz odpadu, který není započtený v nájmu. Dřevo na vytápění samozřejmě taky něco stojí, ale do výpočtu příspěvku na bydlení jeho cena nijak nevstupuje, je tam stanovený paušál.
Když si zažádají o příspěvek na bydlení, dostanou 2399 korun.
Paní Helenu jsme si vypůjčili z jednoho příkladu, na kterém u ombudsmana vysvětlují, pro koho je příspěvek na živobytí. Helena je vdova a má invalidní důchod 6000 korun a za nájem bytu platí 5500 korun. Na příspěvku na živobytí dostane pár stovek – ale to pořád není k žití. A věřte, že těch 6000 korun invalidního důchodu je realistické číslo. Pokud jste pracovali třeba deset roků za 30 000 hrubého a po nich vám doktor přiklepne invaliditu druhého stupně – to znamená, že vaše pracovní schopnost podle něj klesla minimálně o půlku – nedostanete ani těch pět a půl tisíce, co platí Helena na nájmu. Zkuste si to na kalkulačce invalidního důchodu.
O moc víc o Heleně nevíme. Počítejme tedy, že těch 5500 korun není jen nájem, ale i výdaje za energie, i tak je to příklad k nevydržení. A nechejme ji bydlet třeba v Brně, když jsme si ji půjčili od ombudsmana, který tam má sídlo. V takhle nastaveném příkladu by paní Helena dostala na příspěvku na bydlení 3475 korun. Příspěvek na živobytí se do příjmů při počítání příspěvku na bydlení nepočítá.
Jarda dělá rukama. Masáže v jednom rehabilitačním zařízení. Nemá ale pracovní smlouvu, je to klasický švarcsystém: podnik zabezpečuje všecko vybavení od prostor a masážních stolů až po olejíčky. Jarda má živnostenský list, každý měsíc vystaví fakturu na 70 000 a při výpočtu daně z příjmů si uplatní výdaje paušálem, i když fakticky žádné nemá. Při výpočtu příspěvku na bydlení se mu tedy jako čistý příjem bude počítat 28 000 korun (42 000 si odečetl jako 60procentní paušální výdaj).
Jana přinese ze svého částečného úvazku do rozpočtu 10 000 korun měsíčně. Kromě nich v bytě v lepší pražské čtvrti bydlí ještě jejich dvě děti. Nájem je 20 000 korun, další náklady, ve kterých je kromě elektřiny, vody a plynu ještě příspěvek na společný internet v domě a nějaké další výdaje, dělají 6000 korun.
Jardu naštěstí nenapadne, že by si měli zažádat o příspěvek na bydlení. Dostali by 9195 korun. Na té výši se v tomhle případě hodně podepsalo to, že bydlí v Praze, v krajských městech nad sto tisíc lidí by to bylo o dva tisíce míň. Ale stejně – jak se říká v memech. Tohle je Jarda, o příspěvek na bydlení si neřekl. Buď jako Jarda.
Průměrný důchod české ženy je 14 060 korun. Hana má penzi jen 12 000. Teď se jí bude mimořádně valorizovat kvůli inflaci a taky stoupne o pětistovku za výchovu Hany mladší. Hana mladší žije s maminkou v družstevním bytě v Plzni, do práce nechodí, Hanička nejmladší je ještě malá, Hana na ni bere rodičák 10 000 měsíčně a 630 korun přídavek. Tatínek v rodném listě neuveden, výživné tedy žádné.
Družstevní byt je terno, družstvu se sice platí vyšší nájem – kromě běžných služeb se v něm vypořádává půjčka na velkou rekonstrukci, zateplení a výtah, ale i tak to jde. Nájemné je tedy 4000, dalších 1500 korun dají Hany za elektřinu a plyn a dalších 1500 za centrálně rozváděné teplo. Příspěvek na bydlení ve výši 219 korun sice nevypadá bůhvíjak, ale Hana prostřední se stejně rozhodla o něj zažádat. Přihlásila se do počítačových kurzů, a protože si přečetla, že se o příspěvek na bydlení dá žádat po internetu, rozhodla se, že si na něm vyzkouší, co už dovede.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
