Kdo dostane příspěvek na bydlení v roce 2022. Přehled a kalkulačka

Jděte radši na novější článek pro rok 2023, pravidla a čísla se totiž změnila. Jestli si přesto chcete přečíst archivní přehled pro rok 2022, tady je:

Kdo má nárok?

Prostřednictvím příspěvku na bydlení pomáhá stát rodinám i jednotlivcům, kteří kvůli nízkým příjmům nezvládají pokrýt náklady na bydlení. Konkrétně: pokud za bydlení zaplatí víc než třicet procent svých příjmů, respektive pětatřicet, když bydlí v Praze. Zmíněná třetina příjmů zároveň nesmí překročit takzvané normativní náklady na bydlení, které se určují na základě velikosti obce a počtu členů domácnosti.

Žadatel o příspěvek musí bydlet ve vlastním bytě či domě, v nájmu nebo družstevním bytě - není přitom nutné mít v místě, kde skutečně bydlíte, trvalý pobyt, abyste příspěvek dostali.

O příspěvek lze požádat, přestože jde o byt ve vlastnictví manžela či manželky. Ovšem jen za předpokladu, že dávku nečerpá partner – na jednu nemovitost lze příspěvek na bydlení pobírat pouze jednou. Na dávku naopak nedosáhne ten, kdo si pronajímá pouze část bytu.

Příspěvek na bydlení vyplácejí úřady práce, tam se o dávku také žádá.

Jak vysoký příspěvek na bydlení je?

Nejčastěji jde o dávku ve výši nižších jednotek tisíc korun měsíčně. Výše příspěvku na bydlení se počítá jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení (ty stanovuje nařízením vláda) a rozhodným (čistým) příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, respektive 0,35 (Praha).

Jde to vysvětlit nějak jednoduše?

Zkusíme: když náklady na bydlení vaší domácnosti přesahují třicet procent vašich čistých příjmů, respektive pětatřicet, když bydlíte v Praze, a zároveň těchto 30 procent (35 % v Praze) není nad normativními náklady, máte na příspěvek nárok.

Pak se výše měsíční dávky počítá tak, že vezmete normativní náklady pro vaši domácnost (nebo skutečné náklady, pokud jsou nižší než normativní) a od nich odečtete 30 procent (v Praze 35 %) čistých příjmů vaší domácnosti.

Měsíční normativní náklady pro rok 2022 najdete v následujících tabulkách - jde už o mimořádně navýšené částky na základě vládní novely schválené v lednu 2022. Jsou stanoveny zvlášť pro nájemní bydlení a zvlášť pro družstevní a vlastnické bydlení.

Jaké příjmy (a čí) se započítávají?

Do příjmů se počítá plat nebo mzda, všechny tipy důchodů, výživné, porodné, rodičovský příspěvek, mateřská nebo třeba nemocenská a další dávky nemocenského pojištění, přídavky na děti nebo podpora v nezaměstnanosti, a to všech společně posuzovaných osob, tedy celé rodiny, která v bytě bydlí. Naopak se za příjem nepovažují příjmy ze zaměstnání (včetně dohod) u nezaopatřených dětí. Pokud je celkový čistý příjem nižší než částka životního minima rodiny, započte se příjem ve výši životního minima odpovídajícímu této rodině.

Do společných příjmů se počítá poměrně široký okruh lidí, kteří v dané domácnosti žijí (dříve se počítalo jen s lidmi, kteří tam měli trvalý pobyt, od poloviny roku 2020 se počítá s těmi, kteří tam žijí). Ministerstvo práce a sociálních věcí rodinu pro účely příspěvku na bydlení definuje takto: jsou za ni považovány rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé, partneři, rodiče a zaopatřené nezletilé děti, rodiče a zletilé děti, pokud s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami a dále i jiné osoby, které společně užívají byt s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a neuhrazují náklady.

Příjmy se prokazují vždy za předchozí kalendářní čtvrtletí - tedy za období leden až březen, duben až červen, červenec až září nebo říjen až prosinec. Když tedy budete žádost o příspěvek podávat třeba v únoru, tak příjmy (stejně i náklady) budete prokazovat za předchozí kalendářní čtvrtletí, tedy za říjen až prosinec.

S jakými náklady se počítá?

Náklady na bydlení tvoří hlavně nájemné. Pokud bydlíte ve vlastním domě nebo družstevním bytě, počítá se s takzvanými srovnatelnými náklady, které jsou určené zákonem. Jejich výše se liší podle počtu osob v rodině a pro rok 2022 jsou stanoveny takto:

• 1 osoba: 2240 Kč
• 2 osoby: 3065 Kč
• 3 osoby: 4008 Kč
• 4 a víc osob: 4834 Kč

Do nákladů patří i další výdaje spojené s bydlením, jako jsou platby za plyn, elektřinu, dodávku tepla a vody, odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení a úklid společných prostor domu, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu, společnou televizi a rozhlas, svoz komunálního odpadu a případně i náklady za pevná paliva, pokud je používáte. Ty se opět započítávají pevně stanovenými měsíčními částkami, konkrétně v roce 2022 takto:

• 1 osoba: 802 Kč
• 2 osoby: 1097 Kč
• 3 osoby: 1435 Kč
• 4 a víc osob: 1773 Kč

Výdaje na bydlení, které platíte formou záloh, se musí účtovat pravidelně a nejdéle jednou za rok. Částky záloh se započítávají i když jsou za delší období než jedno čtvrtletí a pokud vám vznikl přeplatek, náklady na bydlení vám o něj sníží.

Náklady vždy musíte doložit podrobně rozepsané na jednotlivé položky. Pro účely výpočtu příspěvku se stanovují jako průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí (tedy za leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen až prosinec).

Mám hypotéku, můžu žádat o příspěvek na bydlení?

Můžete. Splátky hypotéky ale nemůžete počítat do nákladů na bydlení, se kterými v žádosti o příspěvek počítáte.

„Žádost o příspěvek na bydlení si může požádat vlastník (i nájemce) bytu, který je zatížen hypotékou. Důležité je, aby vlastník byl zapsaný na katastru v listu vlastnictví. Výše hypotéky však není součástí nákladů na bydlení, které se pro tyto účely dle zákona o státní sociální podpoře započítávají,“ říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Stěhovali jsme se. Co teď?

Pokud jste se krátce před podáním žádosti o příspěvek na bydlení přestěhovali, a nežili jste v předcházejícím čtvrtletí ve stejném bytě, budou vám úřady počítat náklady na bydlení ve výši 80 procent normativních nákladů.

Jiná situace je, pokud jste příspěvek na bydlení dostávali už v předchozím bydlení. Pak se vám nic nemění a budou vám ho vyplácet ve stejné výši až do doby, než se v dalším čtvrtletí udělá nový propočet podle současných nákladů na vaše nové bydlení.

Jak žádat?

O příspěvek si zažádejte osobně na úřadu práce nebo vyplňte online formulář a ten doručte na podatelnu úřadu práce, odešlete ho poštou nebo třeba přes datovou schránkou. V souvislosti s podáním žádosti vás čeká dost papírování, připravte se na to – budete dokládat výši čtvrtletního příjmu, výši nákladů na bydlení, případně další dokumenty.

Žádost o příspěvek na bydlení se podává jednou za rok. Zažádat si můžete i zpětně, až tři měsíce od dne podání žádosti. Každého čtvrt roku ale musíte úřadům dokládat příjmy a náklady na bydlení a dokázat tak, že váš nárok na příspěvek trvá.

Bude se zvyšovat?

Už se zvyšovalo. Vládní návrh, který mimořádně navýšil normativy v reakci na rychlý růst cen z konce roku 2021, byl definitivně schválen na konci ledna 2022. Navýšení přitom platí hned od začátku roku 2022. Zvýšené normativy už jsou vidět v tabulkách výše v tomto textu. Interaktivní kalkulačka počítá také s dalším zvýšením životního minima od července 2022.

Modelové případy pomoci postiženým domácnostem

Zdroj: Shutterstock

• Senior žijící v bytě s menší spotřebou elektřiny. Poživatel starobního důchodu ve výši 17 000 Kč bydlí v Praze v nájemním bytě, kde elektřinu spotřebovává na běžné elektrospotřebiče, svícení a vaření. Typický nárůst roční faktury bude podle odhadů z 9000 Kč v roce 2021 na 11 500 Kč v roce následujícím, tedy zhruba o čtvrtinu více. Skutečné měsíční náklady na bydlení v roce 2021 byly 13 000 Kč. Výše příspěvku na bydlení bude díky úpravě měsíčně dosahovat 4171 Kč – dávka je o 1120 Kč vyšší, než by byla bez mimořádného navýšení. (Tomuto důchodci ani s přiznaným příspěvkem na bydlení nezůstane 65 % příjmu, protože jeho příspěvek na bydlení je zastropován takzvaným normativem.
• Rodina žijící v domě s elektrickým vytápěním. Rodina se dvěma malými dětmi bydlí ve vlastním domě v Praze, matka je s menším dítětem v domácnosti a čerpá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, otec má příjem 28 000 Kč a rodina má také nárok na přídavek na děti ve výši 2 x 1130 Kč. Rodina používá přímotopy nebo tepelná čerpadla, ročně zaplatí za elektřinu až o polovinu více. Skutečné měsíční náklady na bydlení v roce 2021 byly 16 500 Kč, nově dosáhnou 17 833 Kč. Výše příspěvku na bydlení dosáhne 5111 Kč – dávka je o 2147 Kč vyšší, než by byla bez mimořádného navýšení.
• Samoživitelka s jedním dítětem žijící v domě, kde se vytápí plynem. Osamělý rodič s příjmem ve výši minimální mzdy (14 795 Kč) pobírá příspěvek na dítě. Bydlí v nájemním bytě v menším městě a na vytápění (a případně i vaření či ohřev vody) využívá plyn. Typický nárůst roční faktury bude z 28 000 Kč v roce 2021 na 46 000 Kč v roce 2022, tedy o dvě třetiny. Skutečné náklady na bydlení dosahovaly doposud 15 000 Kč měsíčně, v roce 2022 budou 16 500 Kč měsíčně s ohledem na nárůst ceny plynu. Výše příspěvku na bydlení bude nově 4441 Kč – dávka je o 1130 Kč vyšší, než by byla bez mimořádného navýšení. (I této samoživitelky se dotkne normativ, který dávku na bydlení zastropuje, takže ani jí nezůstane 70 % z příjmu poté, co obdrží příspěvek na bydlení.)

Zdroj: Úřad vlády

Ať víte, do čeho jdete!

Zdroj: Shutterstock

• Porodné 2022. Kdo má nárok a kolik dostane
• Mateřská 2022. Jaká jsou pravidla a z čeho se počítá
• Rodičovský příspěvek 2022. Kolik dostanete a jak žádat
• Mateřská a rodičovská OSVČ 2022. Na tohle teď máte nárok
• Předčasný důchod 2022. Kdy můžu jít a komu se vyplatí

Kateřina Jungvirtová

Vystudovala obchodní podnikání a po škole pracovala jako copywriter. S redakcí NextPage Media spolupracuje od roku 2021. Když zrovna nepíše, sedí u piana, čte dobrou knížku, je na procházce se psem nebo na cestách. Další články autora.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem