SMS za 187 milionů

Jedna velmi stručná textová zpráva poslaná z dostatečně velkého množství mobilních telefonů může potěšit dost lidí. Přitom to nemusí být ani vtip, gratulace, soutěž či hra. Řeč je o takzvaných DMS (Donors Message Service) neboli dárcovských textových zprávách. Ty fungují jako forma příspěvku na charitativní projekty. V Česku funguje tento způsob sbírek čtyři roky. Ve světě se podobný systém podle Kláry Šplíchalové z Fóra dárců, která projekt organizuje ve spolupráci s Asociací provozovatelů mobilních sítí, začíná nyní rozvíjet na Slovensku a v Bulharsku. „O jeho zavedení usilují ve Velké Británii a v Německu,“ doplňuje Šplíchalová.

Od roku 2004, kdy projekt DMS vznikl, odeslali Češi už téměř sedm milionů SMS zpráv. Veřejně prospěšným projektům tak poslali dohromady kolem 187 milionů korun.

Jedna DMS odesílatele stojí 30 korun, na charitu přijde 27 korun. Zbývající tři koruny jdou podle Kláry Šplíchalové na provozní náklady projektu, technické i poradenské. Mezi technické náklady spadá například aktivace a deaktivace hesel, příprava a programování odpovědních SMS zpráv, pravidelné statistiky. Poradenství se týká zejména toho, jak získat povolení ke sbírce, případně konzultace k vyúčtování DMS sbírky. Občas se najímají externí daňoví specialisté, auditoři a právníci. Celkové provozní náklady projektu DMS se za jeho čtyřletou existenci vyšplhaly na 21 milionů korun.  Řada neziskových organizací, které se projektu účastnily nebo chtěly účastnit, tuto výši kritizuje. Většina oslovených organizací se to však oficiálně obává uvést, aby si prý neuzavřela možnost spolupráce s DMS či Fórem dárců.

„DMSka je produkt, který může dobře fungovat při jednorázových kampaních, nejvíce efektivní je při humanitárních katastrofách, a to jak v Česku, tak i u zahraničních neštěstí,“ říká například ředitel občanského sdružení Máme otevřeno? Jiří Škvor. Upozorňuje však na problémy s propagací a návratností dlouhodobé investice do takovéhoto způsobu sbírky: „Pro běžné fungování neziskových organizací je DMS nástroj, do kterého je třeba investovat, aby žil, který ale dlouhodobě nepřináší prakticky žádné peníze.“ A to je také jeden z důvodů, proč některé neziskové organizace sbírkový systém DMS jako nástroj dlouhodobého získávání peněz po čase opouštějí.

Dokud se neobjeví masivní kampaň v médiích, kterou by doprovázely příběhy o obětech a postižených, většinu lidí zpravidla vůbec nenapadne, aby nějaké neziskové organizaci posílali DMS. „Je to prostě dané podstatou DMS. Člověk běžně nemá důvod jen tak vzít telefon a DMSku poslat. Musí dostat silný impuls, aby to udělal, a organizace takového silného impulsu je natolik nákladná, že se nevrátí ani investice do ní, natož nějaká přidaná hodnota,“ dodává Škvor.

Navzdory výtkám je systém posílání DMS pro řadu dárců snazší i jistější způsob pomoci než třeba pouliční sbírky. Organizace, které se chtějí do DMS připojit, musí projít výběrovým řízením a splnit zásady pro zapojení do DMS služby. Musí například existovat minimálně dva roky, což se dokládá výroční a finanční zprávou. Jejich projekt musí mít také širší společenský dopad a být veřejně prospěšný. Organizace je rovněž povinna jasně definovat způsob využití získaných finančních prostředků z DMS. Do projektu se podle organizátorů může zapojit každý typ neziskové organizace (ať už občanské sdružení, církevní právnická osoba, nadace či nadační fond nebo obecně prospěšná společnost), která splňuje podmínky pro registraci a předloží všechny potřebné dokumenty a informace o projektu, který má být prostřednictvím DMS podpořen.

Peníze, které pošlou dárci prostřednictvím DMS, se přes účet e-Banky posílají neziskovým organizacím jednou měsíčně. Dárci mohou pohyby na tomto účtu sledovat a snadno tak zjistí, kolik která organizace vybrala peněz. (viz transparentní účet zde: http://www.ebanka.cz/tran_uct/500400.html). Podle vedoucího komunikace eBanky a RaiffeisenbankJakuba Puchalského je vedení transparentního účtu včetně přímého bankovnictví zdarma, platí se pouze za transakce dle ceníku banky.

Jaké máte zkušenosti s fundraisingem neziskových organizací? Podělte se o názor a zkušenosti s ostatními čtenáři.

Sdílejte článek, než ho smažem