Lidem, kteří kvůli nízkým příjmům nezvládají pokrýt náklady na bydlení, pomáhá stát prostřednictvím sociálních dávek. Základní dávkou je příspěvek na bydlení – dostane ho ten, kdo za bydlení platí víc než třicet (v Praze pětatřicet) procent příjmů. Tomu, kdo zaplatí nájem, ale už mu nezbývá na živobytí, vyplatí úřad práce doplatek na bydlení.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se ale obě dávky v důsledku špatného nastavení zneužívají: v některých lokalitách dávku neoprávněně čerpá až sedmdesát procent příjemců. Resort proto připravil návrh nových pravidel, která prý zamezí podvodům a ulehčí státní kase. Co konkrétně se změní, pokud návrhy MPSV získají dostatečnou podporu?
Hledáte dům nebo byt snů a nemůžete nalézt ten pravý? Nebo potřebujete najít pronájem? Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.
Aktuálně platí, že příspěvek na bydlení úřad práce přizná, pokud žadatel žije v nájmu, družstevním nebo vlastním bytě a má tu hlášený trvalý pobyt. Základním předpokladem pro přiklepnutí dávky pak je, že náklady na bydlení dělají víc než 30 (v Praze pětatřicet) procent příjmů, do kterých se vedle mzdy počítá i důchod,mateřská či rodičovská a další dávky. Náklady na bydlení se pak porovnávají s takzvanými normativními náklady, které určuje stát jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti.
Podle ministerstva práce ale současná pravidla umožňují přiklepnutí dávky i rodinám, pro které nepředstavují třicetiprocentní náklady na bydlení velký zásah do rodinného rozpočtu. Resort chce proto zkoumat disponibilní příjem, který rodině po zaplacení nájmu zůstane. „Cílem je omezení případů, kdy domácnost pobírá příspěvek na bydlení vzhledem ke splnění podmínky, že její náklady na bydlení přesahují stanovených 30 procent respektive 35 procent čistého příjmu, a přitom je její příjem tak vysoký, že umožňuje plné hrazení nákladů bez přispění státu, aniž by to ohrozilo finanční situaci dané rodiny,“ stojí v důvodové zprávě.
MPSV chce příjem, který rodině po zaplacení bydlení zbude, porovnávat s životním minimem (společensky uznanou hranicí měsíčního příjmu, který má pokrýt základní potřeby jako jídlo, hygienu a oblečení). V návrhu konkrétně stojí, že na příspěvek na bydlení nedosáhne ten, komu po zaplacení bydlení zbude víc než dvounásobek životního minima.
Životní minimum domácnosti závisí na počtu jejích členů – jiná suma platí pro jednotlivce, jiná pro druhou dospělou osobu v domácnosti a děti. Životní minimum se pak stanoví jako součet těchto částek.
V praxi by tedy disponibilní příjem (po uhrazení nákladů na bydlení) jednotlivce musel dělat maximálně 6820 korun. V případě čtyřčlenné rodiny se dvěma dětmi do šesti let by platil strop 23 180 korun.
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
Další opatření má zamezit fiktivnímu rozestěhování. Podle důvodové zprávy totiž příjemci dávky často manipulují s počtem lidí v bytě: k trvalému pobytu se v dané nemovitosti hlásí pouze žena na mateřské či rodičovské dovolené a děti. Otec, který s rodinou trvale žije a má stálý příjem, nahlásí trvalý pobyt jinde. Kvůli této praxi dostanou úřady práce pravomoc provádět sociální šetření a zkoumat, kdo přesně v dané domácnosti trvale žije.
Nárok na příspěvek by se neměl týkat ani lidí, kteří vlastní jiný byt či dům, než ve kterém aktuálně bydlí. Podle ministerstva můžou tito příjemci svoji situaci zlepšit jednoduše tím, že se přestěhují. Z připomínkového řízení, kterým musí každý návrh zákona projít, ovšem vyplynulo, že toto ustanovení může znamenat problém například pro lidi, kteří nemovitost pouze spoluvlastní, přičemž už v ní bydlí někdo jiný. MPSV chce proto toto pravidlo uplatňovat, jen pokud půjde stěhování do vlastního po dané osobě spravedlivě žádat.
Původně měl z okruhu příjemců vypadnout i ten, kdo má s majitelem bytu sjednanou paušální platbu za nájem a služby. Ministerstvu vadilo, že v takových případech přeplatky zůstávají majiteli bytu a navíc se paušální platby uměle navyšují. Do zákona proto přidalo ustanovení, podle kterého paušální platby nebudou překážkou nároku na dávku, nebudou se ovšem zohledňovat v uznatelných nákladech na bydlení. Podle odborníků to znamená, že i ten, kdo hradí platbu za bydlení paušálem, sice bude moct o příspěvek na bydlení požádat, nejspíš na něj ale nedosáhne.
Poslední změna míří na normativní náklady, které hrají roli při výpočtu příspěvku na bydlení. Platí, že od skutečných nákladů na bydlení se odečítá třicet procent příjmů domácnosti. Pokud jsou ale skutečné náklady na bydlení vyšší než norma, dosadí se do vzorečku normativní náklady.
Normativní náklady přitom každoročně určuje stát jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Každoroční změna ale podle resortu práce nedává smysl a vede ke zbytečné administrativní zátěži. Úpravy normativních nákladů byly podle materiálu opodstatněné v době, kdy se ceny za bydlení a s tím spojené služby razantně měnily. To se ale v posledních letech neděje. MPSV proto chce, aby se normativní náklady stanovily trvale a ke změně došlo jen v momentě, kdy se ceny bydlení výrazně promění. Konkrétně, pokud se spotřebitelské indexy v oblasti bydlení změní o pět procent alespoň u tří komodit, z toho jedna musí být nájemné. Současně se mají normativní náklady, do kterých dnes automaticky spadá nájemné a ceny služeb a energií, rozdělit na dvě samostatné složky: nájemné a ostatní služby spojené s užíváním bytu.
Původně ministerstvo navrhovalo také vyškrtnutí limitu normativních nákladů pro rodiny čítající čtyři a víc osob, platit pro ně měl stejný strop jako pro tříčlennou rodinu. To by v praxi znamenalo, že početnějším rodinám příspěvek na bydlení klesne: například pro čtyřčlennou rodinu v Praze, která bydlí v nájmu, by platil normativ 15 116 korun namísto 18 827 korun. Na základě připomínkového řízení ale MPSV tuto změnu vypustilo.
Podle posledních dostupných údajů vyplatily úřady práce letos v březnu celkem 215 300 příspěvků na bydlení. To je o zhruba osmnáct tisíc méně než loni. Celková vyplacená suma za březen dělala 748,4 milionu korun.
Podstatně méně rodin a jednotlivců pak čerpá doplatek na bydlení: letos v březnu šlo o 44 900 příjemců, což je přibližně o dvacet tisíc méně než v roce 2017. Doplatek na bydlení tak přišel státní kasu na 178,6 milionu korun.
Druhý z návrhů ministerstva práce chce změnit doplatek na bydlení. Dávku může na rozdíl od příspěvku na bydlení čerpat relativně širší okruh příjemců: i ten, kdo bydlí v takzvaném substandardním bydlení, tedy na ubytovně nebo třeba v zařízení sociálních služeb.
Právě na lidi, kteří bydlí na ubytovnách, ministerstvo svůj návrh cílí. Podle současných pravidel lze v rámci substandardního bydlení čerpat doplatek na bydlení ve výši až osmdesáti procent odůvodněných nákladů. Nově má jít maximálně o padesát procent. Zjednodušeně řečeno: stát vyplatí pouze polovinu částky, kterou ubytovna stojí.
Opatření má bojovat proti vysokým cenám, které si majitelé ubytoven účtují. „Jelikož se jedná o bydlení v substandardních typech, není důvod poskytovat vyšší částky nebo obdobné částky jako se poskytují do standardních přiměřených bytů. Takto v některých místech paradoxně nastávají situace, že u substandardního bydlení jsou státem hrazeny vyšší náklady než u bydlení standardního,“ píše se v návrhu novely zákona o pomoci v hmotné nouzi.
Pokud novela projde, klesnou dávky následovně:
Podle údajů MPSV je v Česku aktuálně 1515 ubytoven (s kapacitou 99 551 lůžek), doplatek na bydlení se vyplácí do 1079 z nich. Jde o zhruba 19 procent (8500 dávek) všech vyplacených doplatků na bydlení, z toho 73 procent čerpají jednotlivci. Celkově se do ubytoven vyplácí zhruba 31 milionů korun.
O zneužívání doplatku na bydlení a potřebě upravit podmínky pro jeho čerpání se mluví už dlouho. Loni klesl strop odůvodněných nákladů na bydlení z 90 na současných 80 procent. Lidem, kteří bydleli na ubytovnách, se tedy doplatek na bydlení snížil o deset procent. Nešlo ale o jedinou změnu: obce dostaly kompetence vyčleňovat domy a ulice – takzvané oblasti se zvýšeným výskytem nežádoucích sociálních jevů – kde nelze doplatek na bydlení vyplácet. Cílem bylo zamezení obchodu s chudobou, vzniku vyloučených lokalit a přílivu problémových obyvatel.
Hned několik organizací, včetně veřejného ochránce práv, ale návrhy ministerstva práce ostře kritizuje. Nelíbí se ani Svazu měst a obcí. „Jakékoliv změny v sociální oblasti mohou mít bez hlubší znalosti problematiky a předchozí diskuze zásadní vliv na život nejkřehčích občanů: zdravotně postižených, seniorů, sociálně slabých a také těch, kteří by bez pomoci státu spadli do chudoby. Změny v této oblasti, byť jsou legitimní, nelze provádět zcela bez koncepce a znalosti konsekvencí, které nastanou, a proto Svaz z výše uvedených důvodů, i přes společný zájem kterým je odstranění nedostatků stávající úpravy u příspěvku a doplatku na bydlení a zamezení jejich zneužívání, je nucen návrhy odmítnout jako celek,“ píše Svaz ve svém vyjádření.
Oběma návrhy by se měla v nejbližších týdnech zabývat vláda (v demisi).
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 6. 2018 18:59, pagani
A především je třeba donutit důchodce, ty kteří desítky let pracovali a tvrdě spořili a něco si pořídili, aby vše prodali, stačí jim přece jedna postel, jedna židle a stůl, jinak nedostanou příspěvek na bydlení, příspěvek na bydlení dostanou jen ti, kteří nikdy nepracovali, dostávali obrovské dávky, které stačili prochlastat, prožrat, prokouřit a prohrát v automatech a vše co dostali tak zdevastovali!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 6. 2018 1:37, Mirek
Celkem pochybuju, že si Rusáky s gazíkama pamatujete. Sousedovic malý Mirek ano. Po hřbetě mu sice nejezdili, ale ať si svýma gazíkama jezdí po Rusku.
No fajn, jsem rád že je Tigrid, CIA a Kocáb vyhnali. Jenom nevím, čím je tak vyděsil. Asi vysíláním rádia Svobodná Evropa. Nic proti, taky jsem ji občas poslouchal. Ale ruskou (sovětskou) armádu stáhl Gorbačov. A ten o Pavlu Tigridovi patrně nikdy neslyšel. Možná tak ještě o CIA.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (49 komentářů) příspěvků.