Co Pražáci neřeší

Když položíte několika studentům, kteří se vydali získat diplom mimo domov, otázku, kolik je stojí studentský život, určitě budou mluvit o částkách, jejichž spodní hranice se pohybuje kolem 4 000 korun za měsíc.

Bydlení. Má-li dotyčný štěstí a získá nárok na kolej, může měsíčně bydlet za 600 až 1 200 korun, podle kvality. Nutná vzdálenost místa bydliště se však rok od roku prodlužuje. Spousta přespolních tak v srpnu nenajde ve schránce dekret, nýbrž zamítnutí žádosti o ubytování. Student žijící například 100 kilometrů o Prahy, Brna či jiného univerzitního města, musí počítat s tím, že na většině škol kolej minimálně do Vánoc nedostane. A tak nezbývá než denně dojíždět nebo sehnat podnájem. Pokud zvolí druhou variantu, jeho měsíční rozpočet o poznání poskočí. Podnájem ve velkoměstě jde málokdy pod 3 000 korun za měsíc.

Stravování. Školní menzy nabízejí obědy i (zpravidla studené) večeře za zhruba 20 korun. To není špatné, nicméně ne vždy je čas do té jídelny zajít. Průměrný student se tak dojídá pečivem, bagetami z automatu, instantními polévkami a podobnými pokrmy, jejichž příprava je sice jednoduchá, ale ceny relativně vysoké a zdravotní následky nejisté…Pokud člověk zrovna nedrží dietu, minimálně s tisícovkou na měsíc by měl počítat určitě.

Doprava. Další z větších výdajů takového vysokoškoláka jsou cestovní náklady. Pokud má zajištěno bydlení a domů se dopravuje jednou týdně, absolvuje celkem čtyři cesty tam a zpět. Prim hrají vlak a autobus, přičemž především u železnice je možno využívat studentské slevy. Když se vrátím ke vzorovému studentovi bydlícímu ve vzdálenosti 100 kilometrů, přijde ho cestování v průměru na 500 korun měsíčně. Samozřejmě, že s přibývajícími kilometry nabíhají i náklady, což bývá většinou řešeno méně častou návštěvou domova. Tím ale finanční nároky dopravy nekončí. Po větším městě se asi málokdo pohybuje výhradně pěšky, a tak je třeba připočíst částku za legitimaci MHD, která měsíčně vyjde na 200 korun. To už ale není výlučně záležitost přespolních studentů, stejně jako například nákup učebnic a skript.

Oproti místním, kteří se většinou ještě nemusí starat ani o bydlení či stravování, ten, kdo se vydá studovat za hranice svého města, platí navíc minimálně 2 500 korun (nemluvě o chudácích podnájemnících). Vezmeme-li ještě ostatní studijní náklady a skutečnost, že málokdo se pohybuje jen mezi přednáškovou místností, menzou, studovnou a kolejí, asi se opravdu málokterý dojíždějící student vejde do té čtyřtisícové hranice.

Monika studuje vysokou školu v Praze, ale pochází z 90 kilometrů vzdáleného Ústí nad Labem. Cestuje převážně vlakem. Do doby než dostane kolej (většinou až na letní semestr) bydlí u své příbuzné, které přispívá k důchodu. Veškeré výdaje, které musí během svého pětiletého studia hradit, jsou rozepsány v následující tabulce.

Studujete daleko od domova? Stačí vám na měsíc čtyři či pět tisíc nebo potřebujete ještě více? Napište nám své zkušenosti a názory!