Odkud kam míří český internetbanking

Po vyplnění jednorázového příkazu zbývá už jen na senzor počítače otisknout palec a složenka je přes internet pohodlně zaplacená. Je to jednoduché a prý bezpečné. Zatím to ale asi nikdo z tuzemských klientů neviděl. Využití otisku prstů či snímku rohovky u internetbankingu ale přitom až zas taková fikce není. „O využití biometrických dat v internetovém bankovnictví se totiž už nějakou dobu vedou docela velké debaty. Je to ale hudba vzdálené budoucnosti, pokud vůbec nastane. Ne každý klient může být nadšený tím, že jeho otisky prstů bude mít k dispozici banka“ říká David Lorenc, ředitel internetového bankovnictví České spořitelny.

První čeští uživatelé internetbankingu se v tuzemsku objevili před deseti lety, tedy už v první polovině roku 1998. To bylo přibližně ve stejné době, kdy se k podobnému kroku odhodlávaly i největší evropské banky. Pokud ovšem čeští klienti chtěli s bankou komunikovat právě tímto způsobem, nemohli si mezi bankovními domy příliš vybírat. Nový způsob ovládání bankovního účtu tehdy umožňovala už od dubna 1998 jen družstevní záložna FIO. Její klienti u ní mohli uskutečňovat běžné transakce na účtu i sledovat kompletní historii transakcí. Ty byly zabezpečené prostřednictvím autorizace přes elektronický podpis.

O masovější rozšíření internetbankingu se vzápětí postarala Expandia banka (tedy dnešní eBanka). „Zpočátku šlo především o to, přesvědčit Čechy, že internetové bankovnictví je opravdu bezpečné a že pro běžné služby není nutné chodit na pobočku,“ poznamenává Tomáš Kofroň, mluvčí eBanky. Podle něj zde bylo nejdříve možné provádět především základní platby, jako jednorázové a trvalé příkazy. Ke vzdělávání i zvyšování důvěry k internetbankingu mezi klienty také podle Kofroně výrazně přispěl projekt eCity. „Mezi nejvýznamnější inovace v roce 2001 pak patřilo vytvoření speciální karty určené pouze pro platby na internetu, zavedení multiměnového účtu a třeba i zamykání platební karty,“ popisuje Kofroň.

V době, kdy v eBance začali rozvíjet další etapu internetbankingu, se postupně začaly v Česku rozhoupávat k investicím do rozvoje internetbankingu i další finanční instituce. Většina tuzemských bank totiž před tím, než se odhodlala umožnit klientům ovládání účtu přes internet, zřizovala spíše call centra a sháněla telefonní operátory. Přímé bankovnictví nabízela koncem devadesátých let převážná část bank nejčastěji jen v podobě telefonního bankovnictví či GSMbankingu. V České spořitelně poskytovali podle Lorence například Sporotel Telebanking a Sporotel SMS už od roku 1996, GSM bankovnictví o tři roky později.

Z velkých bankovních domů se k zavedení internetového bankovnictví jako první rozhoupala Komerční banka. Symbolicky tak učinila na začátku nového tisíciletí v roce 2000. Nabídla klasický internetbanking „Moje banka“ pro retailové klienty a PC banking ve službě Profibanka pro podnikovou sféru. Další dvě velké banky, ČSOB a Česká spořitelna, internetbanking rozjely shodně v roce 2002. ČSOB spolu s Poštovní spořitelnou rok poté začala jako první masověji nabízet i autorizaci platebních operací na účtu přes takzvaný SMS klíč, který musel být zaslán prostřednictvím SMS pro každou transakci zvlášť. Ostatní banky začaly tuto formu zabezpečení nabízet podle mluvčího ČSOB Tomáše Kopeckého až o tři roky později, až v roce 2006.

V začátcích českého internetového bankovnictví byli klienti také omezováni jeho technickými možnostmi. Mohli tak pro vzdálenou komunikaci se svým účtem využívat jen některé operační systémy a vybrané internetové prohlížeče. Velké rozšíření počtu těchto systémů a prohlížečů umožnili třeba v Komerční bance až vloni. „Zbavili jsme se tím závislosti na prostředí Windows a nabídli jsme klientům možnost používat stále populárnější alternativní operační systémy a prohlížeče jako je třeba Firefox,“ říká vedoucí přímého bankovnictví Komerční banky Mojmír Prokop.

V dalších etapách inovací internetového bankovnictví začaly české finanční domy poskytovat i obsluhu dalších typů účtů. „Nejprve to byly spořící a úvěrové, o dva roky později v roce 2005 jsme už zprostředkovali klientům on-line přístup i na účty stavebního spoření a do penzijního fondu,“ doplňuje Lorenc.

Ačkoli řada bankovních operací retailových klientů se uskutečňuje přes přímé bankovnictví, klienti si k internetbankingu hledají cestu jen pomalu. Za půl roku jich vloni dle reprezentativního výzkumu MML-TGI agentury Median přibylo jen jedno procento na necelých devět procent ze všech dotazovaných. „I díky stále lepším bezpečnostním prvkům se však Češi naučili na internetu nejen provádět bankovní operace, ale začali i nakupovat,“ tvrdí Kofroň. Významným krokem v tomto směru bylo podle Kofroně právě spuštění přímých platebních bran, kdy klienti mohou ze svého účtu platit přímo u obchodníka.

Téměř každý měsíc nyní některá z tuzemských bank oznamuje i nějaká vylepšení či novou službu v rámci svého internetbankingu. Internetové bankovnictví tak také získá v budoucnosti podle Marka Rolla z Poštovní spořitelny značný přesah. Pro klienty bude nejspíš důležitá právě dostupnost a možnosti, jak se spojit s bankou. „Kromě telefonu, počítače, GSM funguje v některých zemích třeba i televizní bankovnictví,“ upozorňuje Roll a dále dodává: „Klient si tak může vybírat, co je pro něj nejpříjemnější a co má v danou chvíli po ruce – cestou do práce si zkontroluje účet v mobilu, v práci zadá trvalý příkaz přes internet, cestou domů se staví v pobočce pro kartu a večer prostřednictvím televize pošle synovi peníze na účet“.

Původní internetové bankovnictví, se kterým banky na trh kdysi vstupovaly, se tedy razantně mění v Česku i ve světě. Podle většiny oslovených zástupců bank by nyní čím dál více mělo začít sloužit i k přímému prodeji bankovních produktů. Už dnes si ovšem klienti mohou on-line nakupovat nejen cestovní pojistky či úvěry, ale třeba i cenné papíry.

Chybí vám v Česku nějaký typ služby či produktů v internetbankingu? Podělte se o názor.

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem