Člověk se zdravotním postižením dokáže ve firmě udělat spoustu užitečné práce, někde pro to není potřeba nic zvláštního, nás ale budou dnes zajímat případy, kde se musí nějak upravit pracovní prostředí, zařazení nebo pracovní dobu. Pokud se rozhodnete vytvořit chráněné pracovní místo pro člověka se zdravotním postižením, přispěje vám stát na jeho zřízení i na úhradu nákladů spojených s provozem, případně na mzdy.
Nejprve bude užitečné vymezit, kdo vlastně je osoba se zdravotním postižením. Jsou to lidé, kteří jsou orgánem sociálního zabezpečení (konkrétně příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení, Městskou správou sociálního zabezpečení Brno nebo Pražskou správou sociálního zabezpečení) uznaní:
- invalidními ve třetím stupni,
- invalidními v prvním nebo druhém stupni,
- zdravotně znevýhodněnými
Osobou zdravotně znevýhodněnou je člověk, který může pracovat, ale zároveň potřebuje vhodně upravit pracovní prostředí, pracovní dobu a další pracovní podmínky s ohledem na svůj dlouhodobě (minimálně jeden rok) trvající nepříznivý zdravotní stav.
Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa
Chráněné pracovní místo může na svém pracovišti vytvořit každý zaměstnavatel. Podstatou je, že v něm je zaměstnána osoba se zdravotním postižením a že je tomu místo přizpůsobené.
Na zřízení takového pracovního místa přispívá stát. Podmínkou je, že pracovní místo bude zdravotně postiženým člověkem obsazené minimálně tři roky; nemusí jít ale celou dobu o stejnou osobu.
O příspěvek na vytvoření takového pracovního místa se žádá na příslušném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR podle místa, ve kterém je nebo má být zaměstnávání vykonáváno. Měli byste to určitě udělat dřív, než zdravotně postiženého přijmete. Jinak se může stát, že úřad práce vaši žádost zamítne s tím, že pracovní prostředí patrně nebylo třeba nijak zvlášť upravovat.
Pokud jde o osobu zdravotně znevýhodněnou nebo o osobu invalidní ve stupni I či II, může příspěvek dosáhnout maximálně osminásobku (207 224 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku (nyní 25 903 Kč). Když jde o osobu s těžším zdravotním postižením, je příspěvek vyšší: poskytuje se až ve výši 12násobku (310 836 Kč) uvedené průměrné mzdy.
Když zaměstnavatel zřizuje deset a víc chráněných míst, může maximální výše příspěvku na zřízení jednoho dosáhnout desetinásobku (259 030 Kč) a v případě pracovního místa pro osobu s těžším zdravotním postižením čtrnáctinásobku (362 642 Kč) zmíněné průměrné mzdy.
Ve většině případů bývá příspěvek podstatně nižší – odvíjí se od druhu pracovní činnosti a od toho, jak moc je třeba pracovní prostředí handicapovanému člověku přizpůsobovat, což budete muset úřadu práce doložit.
Příspěvek na provozní náklady
Úřad práce může chráněné pracovní místo finančně podporovat i dál – prostřednictvím příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů. Roční výše příspěvku dělá maximálně 48 tisíc korun. Nelze ho ale čerpat u osob zdravotně znevýhodněných (viz rozdělení kategorií zdravotně postižených) ani na pracovní místo zřízené mimo pracoviště zaměstnavatele (například, když zaměstnanec pracuje z domova).
Druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa detailněji zde.
Příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených
Když zaměstnavatel zaměstnává víc než padesát procent osob se zdravotním postižením a zároveň splňuje podmínku, že tito lidé pracují na chráněných pracovních místech, může požádat úřad práce o náhradu sedmdesáti pěti procent vynaložených nákladů na jejich mzdy nebo platy, včetně sociálního pojištění a zdravotního pojištění.
Maximální výše příspěvku na zaměstnance, který je osobou zdravotně znevýhodněnou, dosahuje pěti tisíc měsíčně. Na zaměstnance, který je uznán invalidním ve stupni I až III, je to 8800 korun měsíčně.
Zaměstnavatel navíc může požádat o zvýšení příspěvku o částku odpovídající dalším (prokázaným) nákladům vynaloženým na zaměstnávání osob se zdravotním postižením - maximálně ale o tisícikorunu měsíčně na osobu zdravotně znevýhodněnou, respektive 2700 korun měsíčně na člověka invalidního v prvním, druhém nebo třetím stupni.
Příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených se poskytuje čtvrtletně, zpětně. Požádat o něj zaměstnavatel musí úřad práce nejpozději do konce kalendářního měsíce, který následuje po uplynutí daného čtvrtletí.
Pozor, příspěvek nemůžete čerpat na zaměstnance, respektive pracovní místo, které už je podporováno příspěvkem na provozní náklady. Příspěvek také nelze čerpat na zaměstnance, který pobírá starobní důchod. Na příspěvek nedosáhne zaměstnavatel, který má nedoplatky na daních nebo pojistném. Zvýšení příspěvku není možné požadovat v případě chráněného pracovního místa, které je zřízené mimo pracoviště zaměstnavatele.
Sleva na dani
Za každého zdravotně postiženého zaměstnance si může zaměstnavatel snížit daň z příjmů o 18 tisíc korun ročně, za zaměstnance invalidního ve třetím stupni dokonce o 60 tisíc za rok. Detaily o uplatňování slevy najdete v § 35 zákona o daních z příjmů.
Velcí zaměstnavatelé povinně
Povinně musí zaměstnávat zdravotně postižené každý zaměstnavatel, který má v pracovním poměru víc než dvacet pět zaměstnanců. Podíl handicapovaných pak musí tvořit alespoň čtyři procenta. Zákonnou povinnost je možné splnit několika způsoby:
- odebíráním výrobků nebo služeb od firem, kde tvoří víc než polovinu zaměstnanců zdravotně postižení, případně od zdravotně postižených OSVČ
- odvodem do státního rozpočtu (za každého člověka, za kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, zaplatí částku ve výši 2,5násobku průměrné mzdy ročně),
- kombinací předchozích způsobů.
Sdílejte článek, než ho smažem