Na co máte v práci právo, když vám živel odnese dům

Eva Sovová | rubrika: Jak na to | 6. 8. 2009
Na co máte v práci právo, když vám živel odnese dům
Záplavy a povodně postihují v Česku i místa, kde se lidé podobných situací dříve nemuseli obávat. Odstraňování následků škod po řádění živlů má i pracovněprávní důsledky. Přinášíme stručný přehled nejzákladnějších práv postižených zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Předpovědi meteorologů naznačují, že řádění živlů a proměnlivost počasí nemá letos konce. Třeba toto úterý si pár hodin napětí prožili obyvatelé jihočeských Netolic, kde hrozilo, že praskne hráz blízkého rybníka a voda vesnici smete.

Lidé, kterým živly poničily dům či byt, mají podle zákoníku práce právo na volno v zaměstnání, aby mohli svůj majetek po povodni ochránit a zabránit dalším škodám. Zaměstnavatele mohou požádat o neplacené volno. Firma by takové žádosti měla podle zákoníku práce vyhovět, případně by mu měla umožnit, aby zameškanou dobu napracoval a nepřišel tak o část výplaty. „Jde o důležitou osobní překážku v práci,“ upozorňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v publikaci Povodně 2009. Některé firmy ale mají pro takové případy lepší podmínky než stanoví zákoník práce a svým zaměstnancům garantují placené volno například již v samotné pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvou.

Anketa

Zažili jste již povodeň nebo záplavu na vlastní kůži?

O neplacené volno a napracování zameškané pracovní doby mohou požádat zaměstnavatele také příbuzní a známí, kteří chtějí postiženým osobně pomoci, aby se jejich domácnost nebo firma co nejdříve vzpamatovala z následků řádění živlů.
Neplaceným volnem nebo napracováním zameškané pracovní doby se řeší i to, pokud postižený zaměstnanec potřebuje jednat například s pojišťovnou či si vyřídit nové doklady, které odnesla nebo poškodila velká voda. V takových případech postačí vzniklou překážku zaměstnavateli oznámit ústně.

Jestliže si zaměstnanci musejí vzít v práci volno, aby odstranili následky povodně, které jsou ve veřejném zájmu, měli by o tom zaměstnavateli přinést potvrzení. „V tomto případě platí, že zaměstnanec je povinen existenci této překážky zaměstnavateli prokázat,“ upozorňuje MPSV. Jde například o situace, když podemletý pozemek, který zaměstnanec vlastní, je nutné zpevnit, protože ohrožuje domy sousedů. Nebo si třeba musí vzít pracovník volno, aby odstranil hygienické problémy, které by mohly lidem v obci způsobovat zdravotní potíže. Potvrzení o likvidaci škody ve veřejném zájmu by měl vydat obecní úřad, policie nebo hasiči.

Nepřehlédněte:

Pokud povodeň, záplava nebo další řádění živlů zasáhne zaměstnavatele, který tím musí přerušit provoz, je nutné, aby pracovníci počítali s několika variantami. Jestliže zaměstnavatel potřebuje zmírnit bezprostřední následky vzniklé kalamity a zabránit tak dalším škodám, má právo převést zaměstnance i bez jejich souhlasu na jinou práci než mají v pracovních smlouvách. „Zaměstnanec je v takovém případě povinen příkazu zaměstnavatele uposlechnout. Odmítnout lze jen tehdy, když tento příkaz může bezprostředně a závažně ohrozit život nebo zdraví zaměstnance, “ vysvětluje MPSV. Po dobu převedení na jinou práci přitom zaměstnanci nemohou na svém výdělku tratit a mají nárok na plat za vykonanou náhradní práci plus doplatek do výše svého průměrného výdělku.

Může ale nastat situace, kdy zaměstnavatelv důsledku živelní události či nepříznivých povětrnostních podmínek nemůže dát lidem jejich práci, ani je převést na jinou. „Jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. V této situaci však musí zaměstnancům poskytnout náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku,“ vysvětluje MPSV.

Pokud zaměstnavatel není bezprostředně postižený povodní nebo dalšími živelními událostmi, ale nemůže pracovníků přidělovat práci, například protože živelnou událostí postižení dodavatelé přerušili dodávky zboží či surovin nebo v oblasti nejde elektřina, jde rovněž o překážku v práci na straně zaměstnavatele. „Nikoliv ale z důvodů nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události, ale z důvodu prostoje. Pokud v takovém případě nebyl pracovník převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši 80 procent průměrného výdělku,“ vysvětluje MPSV. Vyšší plat až do výše průměrného výdělku ale mohou v takových situacích získat například zaměstnanci ve firmách, ve kterých působí odbory a mají v kolektivní smlouvě sjednané lepší podmínky, než určuje zákoník práce.

Může nastat i situace, kdy firma není postižena živelní událostí, ale zaměstnavatel se třeba kvůli povodni nedostaví na pracoviště, aby přidělil zaměstnancům práci. „V takovém případě nelze výdělek zaměstnancům krátit, zaměstnavatel musí pracovníkům poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku,“ říká MPSV. Pokud se kvůli povodni nemůže do práce dostat zaměstnanec, řeší se tyto případy pracovním volnem nebo napracováním promeškané pracovní doby.

Firma, která je živelní událostí postižena natolik, že musí zrušit část provozu nebo ukončit svou činnost, může sáhnout k výpovědím. „Na tyto případy se nevztahuje ochranná doba, takže výpovědi lze dát i zaměstnancům, kteří jsou v pracovní neschopnosti, zaměstnankyním na mateřské dovolené a zaměstnancům na rodičovské dovolené,“ upozorňuje MPSV. Výpověď musí být písemná a doručená do vlastních rukou zaměstnance. Výpovědní doba je v takovém případě nejméně dvouměsíční a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pracovní poměr je v těchto situacích možné ukončit i dohodou. „Jak u výpovědi nebo u dohody však zaměstnanci náleží odstupné ve výši nejméně trojnásobného výdělku,“ uzavírá MPSV.

Máte ve firmě sjednané lepší podmínky pro případ, že Vás postihne záplava či povodeň? Jak Vás nebo Vaše známé zasáhlo letošní řádění živlů? Podělte se o zkušenosti a názory.

Líbil se vám článek?

+12
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Oblíbená témata

zaměstnanci

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Riziko povodně se dá nyní ověřit i z digitálních map

14. 1. 2009 | Věra Tůmová | 1 komentář

Riziko povodně se dá nyní ověřit i z digitálních map

Nově zveřejněné povodňové mapy mohou zjednodušit rozhodování těm, kdo se chystají stavět dům či kupovat nemovitost. Dozví se, jaké je riziko povodní, a tedy i o možnosti pojištění dané... celý článek

Hitparáda nejpodivnějších hlášení pojistných událostí

29. 12. 2008 | Věra Tůmová | 4 komentáře

Hitparáda nejpodivnějších hlášení pojistných událostí

„Pojišťováci“ nemívají zrovna image zábavných a důvtipných chlapíků. Klienti tak na ně mylně zkoušejí i zcela neuvěřitelné příběhy. V následujícím přehledu přinášíme pro pobavení ty... celý článek

I proti přerušení podnikání se dá pojistit

22. 1. 2008 | Eva Sovová

I proti přerušení podnikání se dá pojistit

Spouštíme novou rubriku, v níž budeme hodnotit produktové novinky na trhu. V první recenzi jsme se zaměřili na produkt pojišťovny Uniqa chránící živnostníky, kteří musí na čas kvůli... celý článek

Komu je určeno pojištění nemovitosti

17. 9. 2007 | Věra Tůmová | 2 komentáře

Komu je určeno pojištění nemovitosti

Pojištění nemovitosti chrání vlastníka domu či bytu proti řádění živlů. Musí ale vědět, proti kterým se chce pojistit a jaké všechny objekty má pojistka krýt.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.