Zdroj: Shutterstock
Dovolená pro „prodavače“ už dávno není jen povinné minimum dané zákonem. Zatímco dřív byly čtyři týdny standard, dnes je v obchodech pět týdnů volna téměř samozřejmost.
A rok 2026 posunul laťku ještě výš. Řetězce se přetahují o lidi a do hry vstupuje nový benefit: šest týdnů dovolené hned od nástupu.
Jako první ho rozjel Lidl: nově nabízí 30 dní volna všem zaměstnancům bez rozdílu, tedy i těm, kteří jsou v práci teprve krátce. „Odpočinek je klíčový pro kvalitní výkon i dlouhodobou spokojenost. Proto jsme se rozhodli nárok na dovolenou sjednotit a zajistit všem stejné podmínky již v prvním roce nástupu,“ uvedl k novince jednatel odpovědný za lidské zdroje společnosti Lidl Česká republika Filip Jičínský.
To, co dřív přicházelo až po letech odsloužených směn, se tak stává novým tahákem v boji o pracovní sílu. A jak je na tom konkurence? Tady je přehled:
Lidl s platností od ledna 2026 změnil systém dovolené: zrušil dřívější model, kdy se počet dní zvyšoval s odpracovanými lety, a zavedl plošných 30 dní (6 týdnů) pro všechny zaměstnance hned v prvním roce od nástupu. Jde o aktuálně nejštědřejší nabídku mezi velkými obchodními řetězci.
Kaufland si „stupňovací“ formát dál zachovává. „Pro každého zaměstnance s minimálně pětiletou příslušností k firmě je připravena dvoudenní dovolená navíc a po odpracovaných 10 letech mají zaměstnanci nárok na 30 dní dovolené ročně,“ uvádí mluvčí řetězce Renata Maierl.
Mezi Albertem a konkurentem Penny proběhl v závěru loňského roku slovní přestřelka ohledně toho, kdo dá svým zaměstnancům volno na Štědrý den a kdo ne. Více si o tom můžete přečíst tady: Penny zavře obchody na Štědrý den a šťouchá do Alberta: Co ty?
Albert na dotaz k dovolené do publikace článku neodpověděl. Z nabídek pracovních portálů ovšem vyplývá, že jde v základu o čtyři týdny. Někteří zaměstnanci k tomu mohou získat až pět dní takzvaného rekondičního volna navíc, závisí to na délce jejich pracovního poměru.
Výše zmíněný Penny Market nabízí svým lidem pět týdnů dovolené hned od začátku pracovního poměru.
Kromě standardních 5 týdnů využívá i Tesco systém takzvaných FIT days. Zaměstnanci s delší praxí (typicky nad 6 let) získávají tři dny placeného volna – takzvaných sick days – nad rámec zákonné a smluvní dovolené.
Systém dovolených v Globusu rovněž není „plošný“, ale postupně se navyšuje. Základem při nástupu je 20 dní dovolené. Po roce zaměstnanec dostane další dva dny a po třech letech má nárok na 25 dní dovolené.
Billa nabízí pět týdnů dovolené již od nástupu zaměstnance.
V roce 2026 už se řetězce nepředhánějí jen v tom, kolik dnů dovolené svým lidem nabídnou. Čím dál víc záleží i na tom, jak jim vyjdou vstříc ve chvíli, kdy se v rodině něco řeší a život nejede podle tabulek.
Proto má smysl podívat se i na benefity, které se do základního přehledu nevejde:
„Kouzlo“ státních svátků
Většina prodavačů pracuje v takzvaném nerovnoměrném režimu, tedy ve směnách, které se týden od týdne liší. To v praxi znamená, že na rozdíl od lidí s pevnou pracovní dobou nemají ze státních svátků automaticky volno navíc.
Zatímco zaměstnanec v kanceláři má při svátku v pracovním týdnu o jeden pracovní den méně a dostane za něj zaplaceno, u směnného provozu záleží na rozvrhu. Pokud prodavači na svátek směna vůbec nepřipadne, žádná náhrada mu nenáleží a zaměstnavatel mu potřebné hodiny rozvrhne jindy. Výsledkem je, že lidé ve směnných profesích často v průběhu roku odpracují více dní než zaměstnanci s pevnou pracovní dobou.
I proto nelze delší dovolenou, například šest týdnů v Lidlu, vnímat jen jako nadstandardní benefit. Do značné míry jde spíš o dorovnání rozdílu oproti profesím, které ze státních svátků profitují automaticky.
Volno pro „zvláštní příležitosti“:
Vedle klasické dovolené dnes řada řetězců nabízí placené volno na situace, které se dřív řešily čerpáním základního volna nebo neplaceným volnem.
Dovolená versus Sick Days:
Tady bývá největší zmatek. Jde totiž o dvě různé věci.
Pavla Adamcová
Sdílejte článek, než ho smažem
