Zdroj: Pleska / Midjourney
Konec roku se blíží a čas, kdy si vybrat dovolenou, se krátí. Není dobré spoléhat, že si zbývající dny dovolené převedete do příštího roku nebo si je dokonce necháte proplatit.
Zákoník práce je v tom poměrně striktní: dovolená by se měla vyčerpat v kalendářním roce, ke kterému patří. Převést volno do příštího roku jde jen výjimečně, proplácení je ještě výjimečnější.
Zaměstnanci soukromých firem mají podle zákoníku práce nárok minimálně na 160 hodin volna ročně, to odpovídá čtyřem pracovním týdnům nebo 20 pracovním dnům s osmihodinovou pracovní dobou. Je ale samozřejmě možné domluvit se se zaměstnavatelem na dovolené delší – týden dovolené navíc patří ostatně k nejoblíbenějším benefitům, které zaměstnancům čeští zaměstnavatelé nabízejí.
Veřejní zaměstnanci mají podle zákoníku nárok na 200 hodin (tedy pět týdnů či 25 dní). S výjimkou pedagogů, kteří mají dovolenou delší – ale těch se problémy s přebývajícími dny volna na konci roku z pochopitelných příčin netýkají.
To platí, pokud jste u zaměstnavatele strávili celý rok. Pokud jste u něj zaměstnaní jen část roku, máte u něj nárok jen na poměrnou část dovolené.
Aspoň čtyři týdny dovolené (pro někoho je to tedy dovolená celá), která „patří k roku 2025“ byste si měli vybrat letos. Nebo spíš musíte si je vybrat letos; s tím, co je navíc, se něco dá dělat.
Pak zákon sice myslí na další situace, kdy se dá nevyčerpaná dovolená převést na příští rok nebo proplatit, jsou to ale situace výjimečné.
Na další rok lze za normálních okolností převádět jen tu část dovolené, která přesáhne čtyři týdny. Zaměstnanec o to ale musí písemně požádat a zaměstnavatel souhlasit nemusí. Má povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance, ale v jeho zájmu zase spíš bývá, abyste dovolenou vyčerpali ještě letos.
Nevyčerpaná dovolená z roku 2025 se vám na rok 2026 může převést jen v případě, že jejímu vybrání budou bránit buď takzvané překážky v práci na straně zaměstnavatele, nebo na straně zaměstnance.
Překážky na straně zaměstnavatele zákon nevyjmenovává, mluví jen o vážných provozních důvodech. V praxi může jít o takové případy, kdy vás zaměstnavatel opravdu potřebuje – například ho před koncem roku postihne vlna výpovědí nebo vlna povodňová, po které bude potřebovat vaše ruce nebo hlavu k odstraňování následků. Mohlo by jít i o dokončení důležitého projektu s pevnými termíny nebo zostřený předvánoční provoz. Ale tam už je skoro na místě se ptát, jestli nejde spíš o špatné plánování dovolených. A ono by mělo jít hlavně o situace neočekávané. Ostatně proto má zaměstnavatel povinnost vést rozvrh dovolených.
Překážky na straně zaměstnance jsou pak v zásadě dvojí: nemoc a rodičovství (nástup na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou).
Potom se dovolená automaticky převádí do dalšího roku a musí se vyčerpat do jeho skončení. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci nařídit její vyčerpání do polovičky roku. Jestliže to do 30. června neudělá, má potom zaměstnanec právo určit si termín dovolené (s aspoň čtrnáctidenním předstihem) sám. Pozor: do 30. června musí být dovolená nařízena, nikoli vybrána. Takže pokud vám zaměstnavatel třeba v březnu řekne, že budete mít převedenou dovolenou v září, budete ji mít v září.
Může se stát, že překážky v práci ale budou trvat až do konce příštího roku. V horším případě půjde o nemoc, častější ale bývá pokračující rodičovská dovolená. Pak platí, že čerpání dovolené, má zaměstnavatel nařídit, když překážky pominou.
Pokud vám zaměstnavatel v dovolené brání, braňte se. Požádejte písemně, aby vám dovolenou čerpat umožnil a navrhněte termín. A pokud máte pocit, že vám brání úmyslně nebo pokud brání dokonce opakovaně, je to na podnět k inspektorátu práce. Pro zaměstnavatele z toho může být pokuta až dvě stě tisíc korun.
Jestliže dovolenou nevyčerpáte takhle kvůli zaměstnavateli, převádí se vám automaticky do příštího roku, zaměstnavatel musí určit, kdy si ji vyberete do 30. června, když to neudělá, můžete o termínu rozhodnout sami.
Týká se to ale jen čtyř týdnů dovolené (nebo pěti u veřejných zaměstnanců), na které máte zákonný nárok. Dovolená jako benefit takhle chráněná není.
Nevyčerpaná dovolená, na kterou máte nárok ze zákona, propadnout nemůže. Jiné to ale je s dovolenou, kterou máte navíc jako benefit.
Ta vám skutečně nevyčerpáním zaniknout může – lepší je to se zaměstnavatelem probrat a buď si ji vybrat ještě letos, nebo si zažádat o její převedení na příští rok. Stejně tak zákon nechrání další benefity, na kterých jste se se zaměstnavatelem dohodli. Tedy například sick days, když je řeč o volnu.
Jednoduchá odpověď zní: ne, dovolenou si musíte vyčerpat, její proplacení není možné. Alespoň ne podle zákona.
Jednoduché odpovědi ale nebývají přesné. Existuje situace, kdy máte na proplacené nevyčerpané dovolené zákonný nárok.
Ta situace ale nemá souvislost s blížícím se koncem roku, nýbrž s tím, že končíte v zaměstnání. Pokud odcházíte z práce – kdykoli během roku – a máte u zaměstnavatele nevyčerpané volno, buď se s ním domluvíte tak, že si ho vyberete na konci své společné cesty, než vám skončí pracovní poměr nebo dohoda, nebo se domluvíte tak, že vám ji proplatí.
Nejdřív si ujasníme jednu věc, totiž kdo vlastně rozhoduje o tom, kdy dovolenou budete mít. Zákoník práce říká poměrně jasně, že dovolenou určuje zaměstnavatel. Má tak činit s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance (například, pokud má zaměstnanec děti ve školním věku, je jeho oprávněný zájem strávit s nimi kus školních prázdnin), ale konečné slovo má zaměstnavatel.
V praxi jde samozřejmě většinou o nějakou dohodu: zaměstnanec se dovoluje, zaměstnavatel se snaží vyjít vstříc, ale někdy to nejde.
Nicméně před koncem roku se dá čekat, že zaměstnavatel bude právě ten, kdo bude na dovolenou tlačit. Podle zákoníku práce je totiž jeho odpovědnost, abyste si ji vyčerpali v tom roce, ke kterému patří.
Zákon formu žádosti o dovolenou neurčuje. Většina firem na to má svůj systém, nejčastěji papírové nebo elektronické žádosti o dovolenou, které si zaměstnanec vyplňuje a jeho šéf je buď schválí, nebo neschválí.
V každém případě je ale dobré žádost podávat písemně, ideálně si její podání nechat i stvrdit, kdyby došlo k nějakým neshodám nebo sporům. Stejně tak lze jen doporučit schovat si dokument, kterým zaměstnavatel dovolenou nařizuje.
Za dovolenou dostáváte 100 procent své průměrné mzdy. Ta mzda se počítá z kalendářního čtvrtletí, které přechází čtvrtletí, v němž dovolenou čerpáte. Pokud si tedy budete vybírat zbylou dovolenou letos v prosinci, počítá se hrubý výdělek za červenec až září.
Hledáte cestovní pojištění na míru? Poradíme!
Najděte cestovní pojištění podle svých představ, ať na pracovní cestu nebo dovolenou. Sjednáte i v den odjezdu sobě i ostatním.
Mzdová účtárna přitom vezme vaši hrubou mzdu včetně odměn a příplatků za tuto dobu a vydělí je počtem hodin, které jste odpracovali. A vyjde náhrad mzdy, kterou dostanete za hodinu dovolené. V hrubém ovšem, náhrada mzdy za dovolenou se normálně daní daní z příjmů a odvádí se z ní pojistné na sociální pojištění a zdravotní pojištění.
Z předchozího odstavce ovšem plyne náš dovolenkový tip na závěr:
Protože se náhrada mzdy za dovolenou počítá z odměn včetně případných bonusů, může se vám při plánování termínu dovolené vyplatit trochu přemýšlet. Pokud vás potkalo štěstí v podobě speciálních odměn, můžou vám náhradu mzdy za dovolenou příjemně zvýšit. Jestliže tedy třeba v prosinci dostanete zvláštní odměnu za dotažení nějakého projektu, může se vám vyplatit vzít si dovolenou hned v následujícím čtvrtletí, tedy lednu až březnu 2026.
Pozor ale na to, že se počítá jen s odměnou, která se vztahuje ke konkrétním měsícům. Kdyby byla odměna vyplacená v prosinci odměnou za celoroční vzornou práci, pak se z ní počítá jen čtvrtina – za říjen, listopad a prosinec.
Důležité otázky a odpovědi (FAQ)
Od roku 2024 mají na dovolenou nárok i dohodáři, pokud u jednoho zaměstnavatele odpracují alespoň 80 hodin a dohoda trvá minimálně čtyři týdny. Nárok se počítá v hodinách stejně jako u zaměstnanců na pracovní poměr. Když má zaměstnavatel čtyři týdny dovolené, odpovídá jeden týden 20 hodinám. Kdo tak například odpracuje 160 hodin, dostane přibližně jeden týden dovolené, tedy asi 20 hodin.
Nárok na dovolenou mají i zaměstnanci na zkrácený úvazek. Základní výměra (např. čtyři týdny) se počítá stejně, jen se „přepočítává“ na váš úvazek – tedy na počet hodin, které na den odpracujete.
Když onemocníte tak, že jste v pracovní neschopnosti, dny dovolené, které na to období připadnou, se vám „překlopí na nemoc“. Zaměstnavatel je pak nebude počítat jako vyčerpanou dovolenou – můžete si je vybrat jindy. Musíte mít ale neschopenku od doktora – a taky dodržovat patřičný režim, ne stonat u rybníka.
Ano, může. Podle zákoníku práce určuje dovolenou zaměstnavatel – měl by přitom brát ohled na oprávněné zájmy zaměstnance (děti, společná dovolená partnerů, školní prázdniny…), ale konečné slovo má on. Odmítnout navržený termín může kvůli provozním důvodům (aby se například nesešlo půl týmu na horách). Pokud ale dlouhodobě blokuje čerpání dovolené bez rozumného důvodu, je to důvod ozvat se, v krajním případě i inspekci práce.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
