Zdroj: Shutterstock
Pracovní volno na hledání nového zaměstnání může využít každý, komu končí pracovní poměr. Počet dní volna i to, zda je bude mít placené, záleží na důvodu a způsobu, jakým původní práce končí.
V případě, že pracovní poměr končí z důvodu výpovědi dané zaměstnavatelem z organizačních důvodů nebo proto, že zaměstnanec nemůže kvůli svému zdraví práci dál vykonávat, náleží zaměstnanci pracovní volno v rozsahu čtyř dnů. Přičemž se jedná o volno placené. Tedy za dny volna dostane mzdu stejnou, jako kdyby pracoval. To platí i u dohody o rozvázání pracovního poměru uzavřené ze stejných důvodů (přesně jsou důvody uvedené v paragrafu 52 zákoníku práce v bodu a až e).
Pokud dal ovšem výpověď sám zaměstnanec nebo se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o rozvázání pracovního poměru, případně jde o konec práce na dobu určitou, náleží zaměstnanci také pracovní volno v délce až čtyř dnů, ovšem už jde o volno neplacené, tedy bez nároku na mzdu.
Čtyři dny pracovního volna na hledání práce souvisí s takzvanou flexinovelou zákoníku práce, která platí od června letošního roku. Nejde ale o úplnou novinku, v zákoníku práce bylo volno na hledání práce řadu let, a to ve výši půl dne za každý týden výpovědní doby. Většina zaměstnanců o něm ovšem nevěděla a neví. A zaměstnavatelé nemají povinnost o takovém volnu informovat.
„Aktuálně platí, že pracovní volno je k vyhledání nového zaměstnání poskytováno ve výměře celých dnů a čerpáno smí být na nezbytně nutnou dobu, přičemž i čerpání v rozsahu části směny se považuje za spotřebování celého dne,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
V praxi tedy může mít zaměstnanec domluvený pohovor na dopoledne, s přihlédnutím k dopravě bude nezbytně nutnou dobou čerpání například polovina směny. Na odpolední část směny se bude muset do práce vrátit, odečte se mu ale celý den.
Augusta doplňuje, že pokud by měl zaměstnanec například domluvené v jednom dni pohovory dva, jeden odpoledne a druhý dopoledne, mohlo by nezbytnou dobou být pracovní volno v rozsahu celého dne, a tedy by tento den do práce vůbec nešel. I v této situaci by se odečetl jeden den pracovního volna.
Pracovní volno si může zaměstnanec nově rozšířit ještě o další dva dny. „Pokud zaměstnanec čtyřdenní rozsah pracovního volna vyčerpá, aniž by si našel nové zaměstnání, bude moci využít další nově zavedené doplňkové neplacené pracovní volno v rozsahu až dvou dnů, které je ale účelově vázáno pouze na využití poradenských služeb úřadu práce,“ přibližuje novinku mluvčí ministerstva.
Celkem tak může za dvouměsíční výpovědní dobu zaměstnanec vyčerpat až šest dní volna, které mu mají pomoci najít nové uplatnění na trhu práce, z toho dva dny na návštěvu úřadu práce.
Ne všichni mají na šest dní volna nárok. Přísnější jsou nová pravidla u výpovědí ze sankčních důvodů. „V případě výpovědi či dohody z téhož důvodu dané z takzvaných sankčních důvodů, bude mít nárok na poloviční rozsah pracovního volna k vyhledání nového zaměstnání oproti ostatním případům. Tedy jen dva dny,“ uvádí dále Augusta.
Je to proto, že od června mohou zaměstnavatelé ukončit pracovní poměr se zaměstnancem právě ze sankčních důvodů. A v tom případě je výpovědní doba jen poloviční, tedy jeden měsíc. I proto se krátí volno na hledání nové práce.
U sankčních výpovědí se krátí i doplňkové volno na návštěvu úřadu práce – může být maximálně jednodenní.
Sankční výpověď bude moci zaměstnavatel dát pracovníkům, kteří „hrubě či opakovaně porušili své pracovní povinnosti“. Jde například o výpovědi z důvodu nedostatků v práci na straně zaměstnance nebo z důvodů porušení povinností ze strany zaměstnance, tedy například kvůli neuspokojivým pracovním výsledkům nebo z kázeňských důvodů.
Zaměstnanec musí zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna včas požádat a zaměstnavatel mu musí vyhovět. Žádný konkrétní tiskopis k tomu neexistuje a podle slov mluvčího ministerstva může být žádost i ústní.
„Zaměstnavatel má nicméně právo požadovat po zaměstnanci prokázání jakékoliv překážky v práci, přičemž v tomto případě k takovému účelu může posloužit například pozvánka na pohovor, potvrzení od personalisty, s nímž je pohovor veden a podobně. V případě využití konzultačních služeb úřadu práce pak potvrzení vydá přímo úřad,“ doplňuje Augusta.
Podle zákoníku jsou všechny fyzické a právnické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost, získat nějakou formu potvrzení by tedy neměl být problém. Platí, že pokud zaměstnavatel potvrzení nevyžaduje a spokojí se s tvrzením zaměstnance, není pak nutné nic dokládat.
Doba, do které musí zaměstnanec šéfovi nahlásit, že bude čerpat volno, stanovena není. „Ale doporučujeme informovat bez zbytečného odkladu, tedy jakmile zaměstnanec zjistí, že byl na nějaký pohovor pozván a hodlá se ho zúčastnit,“ radí mluvčí.
Pokud zaměstnanec cestuje na pohovor do vzdálené destinace, může teoreticky jít i o dobu přesahující jeden den – například u vícekolového pohovoru v zahraničí by hypoteticky mohla nezbytně nutná doba pokrýt i celý výměr pracovního volna, tedy čtyři dny. „Lze očekávat, že v takovém případě bude zaměstnavatel opravdu vyžadovat prokázání nezbytnosti takového trvání překážky v práci,“ dodává Augusta.
„Překážka v práci na straně zaměstnance je obecně jeho právem, které může a nemusí využít. Pokud pracovní volno nevyužije, žádná náhrada mu nepřísluší. Platí zde obecná zásada, že neznalost zákona neomlouvá,“ připomíná mluvčí závěrem.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
