Zdroj: Pleska / Midjourney
Řada zaměstnavatelů, kteří v minulosti v pracovních smlouvách uváděla délku výpovědní doby, má teď problém. Od června totiž flexinovela zákoníku práce lhůtu pro výpovědi zkrátila. A tak firmy musí co nejdříve připravit dodatky ke smlouvám, které ujednání změní.
Už neplatí, že dvouměsíční výpovědní lhůta začíná prvním dnem následujícího měsíce a končí posledním dnem měsíce dalšího. Nově je to tak, že výpověď začíná dnem doručení výpovědi a končí přesně za dva kalendářní měsíce. Například pokud zaměstnanec dá výpověď k 10. červnu, končí v práci 10. srpna. Podle starých pravidel by končil až posledního srpna. Výpovědní lhůta tak může být nově skoro o měsíc kratší.
Zdálo by se, že jde o jednoduchý úkon – ke smlouvě se vystaví dodatek, který bude obsahovat nové znění, zaměstnanec ho podepíše a hotovo. Jenže to má háček.
„Pokud s tím zaměstnanec nebude souhlasit, a dodatek ke smlouvě nepodepíše, tak bude platit to, co je ve staré smlouvě. Tedy původní výpovědní lhůta. Ujednání v pracovní smlouvě je totiž nad zákon, protože zákon říká, že výpovědní doba je dvouměsíční od data podání, ale zaměstnavatel si může po dohodě se zaměstnancem sjednat jinou dobu,“ vysvětluje právník, profesor na vysoké škole Cevro Univerzita a bývalý superúředník Petr Hůrka.
Odhaduje, že takových zaměstnavatelů, kteří ve smlouvách uvádějí výpovědní dobu, bude několik desítek procent. To představuje nutnou změnu u stovek tisíc pracovních smluv.
V případě, že se někteří zaměstnanci rozhodnout dodatek ke smlouvě nepodepsat a jiní ano, přibude firmě administrativní zátěž v podobě hlídání, jaká pravidla výpovědní doby u každého zaměstnanec vlastně platí.
„V některých smlouvách je napsáno, že výpovědní doba se řídí paragrafem 51 zákoníku práce. U těch problém nebude, budou se řídat novými pravidly,“ doplňuje Hůrka.
Připomíná ještě jednu zajímavost u délky výpovědí. Platí, že výpověď začíná běžet dnem doručení. „Firma třeba zruší celé jedno oddělení, deset lidí dostane výpověď. A každý z nich si výpověď převezme jiný den, tudíž každý bude končit jinak,“ uvádí Hůrka.
Upozorňuje i na změnu u doručování písemností – nově bude možné třeba mzdové výměry doručit elektronicky i na firemní e-maily, doposud to bylo možné jen na ty soukromé. „Ovšem zaměstnanec bude muset příjem zprávy potvrdit, třeba jen jedním slovem,“ říká právník.
Pro personální oddělení firem bude náročnější agenda s výpověďmi i v přepočítávání mzdy na dny. Pokud pracovník skončí třeba k 15. dni v měsíci, dostane mzdu jen za 15 dní. Doposud končily výpovědi vesměs posledním dnem v měsíci a mzdy se vyplácely za celý měsíc. Více jsme o změnách u výpovědí psali zde: Výpovědi budou rychlejší. Změny v zákoníku práce podrobně
V pracovních smlouvách se kromě délky výpovědní doby občas objevují i doložky o mlčenlivosti o odměně. Ta zakazuje zaměstnancům prozrazovat kolegům i dalším osobám výši své mzdy. Jenže právě taková ujednání nyní flexinovela zakázala. Cílem je především zvýšit transparentnost odměňování a dát zaměstnancům možnost domáhat se svého práva na rovné odměňování. Více jsme psali zde: Výše mzdy už nebude tabu. Mlčení firem o odměnách brzy skončí
„Nově tedy platí, že zaměstnavatel nesmí zakazovat zaměstnancům mluvit o své mzdě. A pokud by tento zákaz zůstal v pracovním řádu firmy, tak jí hrozí pokuta od inspektorátu práce až do výše 400 tisíc korun. Proto se firmy nyní snaží rychle doložku o mlčenlivosti ze smluv vyškrtnout. Ale i zde může nastat problém ve chvíli, kdy zaměstnanec odmítne dodatek podepsat,“ tvrdí Hůrka.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Nabízí zkušenost ze své praxe: „Stalo se to u jednoho zaměstnavatele, který chtěl dodatkem ke smlouvě zrušit ujednání o zákazu mlčenlivosti o odměně, ale zaměstnanec to odmítl podepsat. Dodnes to v té smlouvě je. Ze strachu, aby nedostal vysokou pokutu, sepsal zaměstnavatel písemné prohlášení, že v duchu nové právní úpravy od zákazu odstupuje, nebude ho uplatňovovat, rád by to z pracovní smlouvy dostal, ale zaměstnanec to neumožnil,“ vypráví expert na pracovní právo.
Jak to případně bude inspektorát posuzovat, ukáže až praxe.
Hůrka připomíná, že si za komplikace s pracovními smlouvami můžou zaměstnavatelé sami. „Dřív holt někteří zaměstnavatelé zbytečně opisoval zákoník práce do pracovních smluv a teď jim to tam překáží,“ říká odborník a dodává: „Z praxe vím, že někteří zaměstnavatelé mají i pětistránkové smlouvy. Zcela zbytečně.“
Pracovní smlouva může být velmi jednoduchá, stačí jedna strana. Musí obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele i zaměstnance (jméno, adresa, IČO, datum narození). Dále popis pracovní pozice a popis pracovní činnosti, datum nástupu do zaměstnání a místo výkonu práce a dobu trvání pracovního poměru, tedy zda je na dobu určitou či neurčitou. Smlouva by měla obsahovat i výši mzdy a nárok na dovolenou, zvlášť pokud je vyšší než 4 týdny v kalendářním roce, což je minimální doba zákonného odpočinku.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
