Zdroj: Pleska / Midjourney
Před necelými třemi roky spustilo ministerstvo práce a sociálních věcí projekt Jsemvkurzu.cz. Přes něj nabízí lidem vzdělávací digitální kurzy s tím, že většinu nákladů, až do výše 50 tisíc korun, platí stát. Zájemci zaplatí 18 procent z ceny kurzu. Spoluúčast je má motivovat k dokončení kurzů.
Na projekt dostala Česká republika od Evropské unie šest a půl miliardy korun. Do konce roku 2025 se má v informačních technologiích proškolit 130 tisíc lidí. Cíl v počtu účastníků se zřejmě naplní, protože už teď je jich podle údajů úřadu práce víc než 110 tisíc. Řada dalších kurzů ještě běží a další žádosti se schvalují. Ale už jen pár měsíců. Projekt totiž v současné podobě skončí.
„Všechny kurzy, které jsou v nabídce, musí skončit do konce roku 2025, přesah do dalšího roku není možný,“ upozorňuje Kateřina Budínová, která na úřadu práce vede odbor zaměstnanosti a EU.
Lidé, kteří by se tedy ještě chtěli zdokonalit třeba ve využívání umělé inteligence, naučit se jednodušší programovací jazyk či tvorbu webových stránek nebo jen doplnit znalosti excelu či wordu, si musí s přihlášením pospíšit. Nabídka je sice ještě široká, k dispozici jsou stovky kurzů, postupně jich ale bude ubývat.
Žádost o kurz musejí zájemci nejprve poslat na vzdělávací instituci, která ji musí schválit. Ve chvíli, kdy vzdělavatel potvrdí, že se kurzu zájemce může zúčastnit, tak dá echo úřadu práce, který je garantem, a ten vyzve k zaplacení a nástupu na kurz. Ty můžou být online nebo i prezenční.
Od ledna 2026 projekt poběží dál, ale s jinými podmínkami. Většina zájemců si připlatí. Zatímco nyní platí 18 procent z ceny kurzu, nově budou platit 23 procent.
Naopak pro nízkopříjmové skupiny budou školení zřejmě zdarma. Z průzkumu úřadu práce totiž vyplynulo, že právě lidé s nízkým vzděláním a s nízkými příjmy, se digitálním kurzům kvůli nutné spoluúčasti vyhýbali. Přitom jde právě o skupinu lidí, která by doplnění znalostí potřebovala nejvíce.
„Spolufinancování je pro určitou skupinu, která to ale nejvíc potřebuje, bariérou. Proto nyní hledáme ve státním rozpočtu nástroj, ze kterého bychom jim kurzy dofinancovali. Půjde to z kapitoly aktivní politika zaměstnanosti a je to nyní v jednání,“ uvádí generální ředitel úřadu práce Daniel Krištof.
Zároveň by se měla od ledna změnit i nabídka. Zatímco teď je možné absolvovat i víkendové kurzy v délce 16 hodin, od ledna budou nejkratší digitální kurzy 40hodinové.
„A protože se už jedná o výraznou časovou dotaci, tak chceme nabídnout kariérové poradenství. Bude to dobrovolné, lidé si budou moci u poradce ověřit, zda si kurz vzhledem ke své kariéře a k tomu, kam se v ní chtějí posunout, vybrali správně,“ doplňuje Kateřina Budínová.
Podmínky se změní také pro vzdělavatele. „Budou muset svůj kurz lépe představit, aby si zájemce udělal dobrou představu o tom, jak to bude probíhat, co konkrétního se naučí. Nebude to jen reklama. Jinak kurz do projektu nepustíme,“ varuje ředitel Krištof.
Zároveň hodlá úřad práce zintenzivnit spolupráci se středními a vysokými školami, které nabízejí placené mikrocertifikáty. I ty by mohly doplnit nabídku placených kurzů.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Doteď se projekt financoval z Národního plánu obnovy, nově to bude především z Operačního programu Zaměstnanost+, a to na období 2026 až 2028.
Budínová odhaduje, že za tři roky by se mohlo proškolit ve vzdělávacích digitálních kurzech se spoluúčastí zhruba 40 tisíc lidí. V klasických rekvalifikacích, které platí stát ze 100 procent, ale jejich schvalování je přísnější, pak dalších 20 tisíc lidí. Kurzů, které nabízejí firmy svým zaměstnanců a přeškolují je tak například na vyšší pozice, by se mohlo zúčastnit podle odhadů dalších 35 tisíc lidí.
Podle Daniela Kryštofa kurzy digitálního vzdělávání pomáhají účastníkům získat důležité kompetence, které využívají v zaměstnání. Zároveň jim jejich dokončení usnadňuje hledání nové práce a zvyšuje jejich šance na získání vhodných pracovních nabídek i na lepší výdělek.
Z průzkumu úřadu mezi pěti tisíci účastníky kurzů vyplynulo, že dovednosti, které lidé získali, používá ve svém zaměstnání několikrát týdně téměř 33 % z nich. Každý den potom dokonce necelých 22 %. U přibližně 74 % účastníků měly získané digitální dovednosti dopad na hledání zaměstnání. A pětina účastníků po absolvování očekává, že díky kurzům dosáhne na vyšší mzdu.
Celkem 60 % účastníků si kurz vybíralo podle tematického okruhu, 42 % na základě přesných specifikací kurzu, ale pouze necelých 11 % podle vhodného termínu a jen 4,4 % potom podle ceny.
Na kurzy digitálního vzdělávání se hlásí z 60 % zaměstnanci, dále 21 % OSVČ a na registrované nezaměstnané pak připadá 13 % osob. Statistiky také potvrzují mezi účastníky vyšší podíl žen, konkrétně představují 63 %. Nejvíce kurzy využívá skupina lidí ve věku od 30 do 49 let, celkem 62 %. U osob ve věku nad 50 let pak eviduje úřad práce klienty s podílem 26 %.
Z pohledu vzdělání kurzy nejvíce zajímají vysokoškoláky (61 %). Na absolventy střední školy s maturitou připadá potom 36 %, zbývající mají vyučení, střední školu bez maturity či jen základní vzdělání. Mezi dotazovanými účastníky byli nejvíce zastoupeni lidé z Prahy, Středočeského kraje, Ústeckého a Jihomoravského kraje.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
