Zdroj: Pleska / Midjourney
Od 1. června začíná v Česku platit takzvaná flexinovela zákoníku práce. Ta mezi experty na pracovní trh i zaměstnavateli vyvolala vesměs pozitivní reakce. Nemilým překvapením ovšem může být úprava, která nařizuje některým pracovníkům na dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) podstoupit lékařské prohlídky u prací zařazených do druhé skupiny rizikovosti.
Novinka není přímo součástí zákoníku práce. Je v zákoně o specifických zdravotních službách, který byl jedním ze zákonů novelizovaných v souvislosti s flexinovelou.
Ministerstvo práce pro web Peníze.cz potvrdilo, že chystaná pravidla platí: „Vstupní prohlídky je nadále povinné provádět u prací, které jsou dle zákona o ochraně veřejného zdraví zařazeny do kategorie druhé, druhé rizikové, třetí a čtvrté. Tato povinnost zůstala i pro práce první kategorie s takzvanými profesními riziky či zvláštními požadavky vyplývajícími ze zvláštních předpisů. Tato pravidla se vztahují i na zaměstnance pracující na základě DPP/DPČ,“ uvádí úřad.
Jde o překvapení, protože ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo pravidla u zdravotních prohlídek zaměstnanců naopak zjednodušit.
Pro první kategorii prací – což jsou minimálně fyzicky namáhavé práce, především ty administrativní – jsou proto povinné lékařské prohlídky od června zrušeny. Výjimkou jsou mladí lidé do 18 let, pro ty je podle zákoníku práce vstupní lékařská prohlídka povinná vždy, bez ohledu na rizikovost práce.
U druhé kategorie prací dosud platilo, že absolvovat lékařskou prohlídku musí lidé, kteří nastupují do klasického pracovního poměru. Nově ale budou muset k lékaři i dohodáři.
Do druhé kategorie patří mírně namáhavé práce. Jde například o většinu činností v obchodních řetězcích, o práci pokladních, lehčí práce ve skladech, obsluhu, doplňování zboží nebo jeho balení a expedice. A jak je možné zjistit na většině pracovních portálů, právě nabídka letních brigád v obchodních řetězcích je teď nejpočetnější.
„Nejvíce brigád bylo v dubnu 2025 nabízeno v oblasti prodeje a obchodu s 925 pozicemi, což je 18 % z celkového počtu. Tento sektor je tradičně silný díky potřebě sezónní výpomoci v maloobchodě. Významný podíl na trhu s brigádami mají také služby (550 nabídek, 10,7 %) a řemeslné a manuální práce (443 nabídek, 8,6 %),“ uvádí například aplikace Práce za rohem.
Dosud byla povinnost absolvovat vstupní lékařskou prohlídku pro brigádníky stanovena jen u prací v kategorii IIR a vyšší, což se týkalo například montážních dělníků či pozic, kde se pracuje s těžkými břemeny.
Oborový časopis Mzdová účetní nová pravidla shrnuje: Zaměstnavateli je uložena povinnost vyslat uchazeče o zaměstnání před vznikem pracovního poměru nebo právního vztahu založeného na DPP či DPČ na vstupní lékařskou prohlídku nově jen tehdy:
Zatímco tedy u I. kategorie prací jde o rozvolnění právní úpravy, u druhé kategorie jde o zpřísnění. „U zaměstnání na základě DPP a DPČ je nová právní úprava přísnější, protože vstupní lékařskou prohlídku nemusel zaměstnavatel zajistit až na výjimky ani u dohodáře, který má konat práci ve druhé rizikové kategorii,“ uvádí časopis.
Podle jednatele Agentury Student a viceprezidenta Asociace pracovních agentur Františka Jareše by se změna dotkla 90 % brigádnických pozic na trhu.
Vstupní lékařská prohlídka může zaměstnavatele stát až 1200 korun. Při najímání většího počtu brigádníků se náklady sčítají. Zároveň jde pro zaměstnavatele o další administrativní zátěž.
„Možnost rychlého nasazení brigádníků na krátkodobé akce, jako jsou inventury nebo sezónní výpomoci, bude výrazně omezena – zajištění zdravotní prohlídky může trvat od 3 dnů do 14 dnů,“ uvádí Jareš.
A co čeká brigádníky na dohody? Ještě před nástupem do práce budou muset dojít ke svému praktickému lékaři a požádat ho o výpis ze zdravotní dokumentace. Za to většinou zaplatí od 100 do 500 korun. Poté musí zamířit k lékaři, který pro zaměstnavatele zajištuje prohlídky pracovníků. K těm je nutné se většinou na určitý den objednat.
„I brigádník bude muset počítat s nižší flexibilitou. Nebude moci nastoupit na brigádu druhý den. A obávám se, že se nabídka jednorázových a krátkodobých brigád znatelně sníží,“ doplňuje Jareš.
V diskuzi na sociální síti LinkedIn řada personalistů přiznává, že o novince nevědí. „Ke změně došlo v průběhu legislativniho procesu, když se přeformulovávalo rušení vstupních prohlídek do kategorie I. Tento fakt potvrzuje i třeba to, že periodické prohlídky pro kategorii II u dohod nejsou, je to tedy zřejmě jen legislativní chyba, která ale je platná a bude účinná,“ říká Jareš. „Ani v průvodci flexinovelou na ministerstvu práce a sociálních věcí to není. Jde o problém pro desítky tisíc brigádníků a stovky firem,“ dodává.
Pochybnosti, zda jde o záměr, nebo o chybu, zmiňuje ve svém příspěvku také advokátní kancelář PRK Partners Labour Law: „Otázkou je, jestli zpřísnění u dohodářů bylo skutečně záměrem MPSV, respektive ministerstva zdravotnictví, nebo zda se jedná o nezamýšlený dopad sjednocení podmínek pro pracovní poměry a dohodáře – veškeré informační materiály ministerstva totiž o této změně mlčí,“ uvádí kancelář.
Podle Jareše o chybu skutečně jde: „Ministerstvo práce nyní pro Asociaci pracovních agentur potvrdilo, že s ministerstvem zdravotnictví problém u dohodářů II. kategorie prací intenzivně řeší – zavedení povinných prohlídek pro tuto skupinu zaměstnanců totiž záměrem flexinovely nebylo,“ doplňuje expert s tím, že doufá v rychlou nápravu.
Podrobnější vyjádření získaly Peníze.cz od mluvčího MPSV Jakuba Augusty: „Tato konkrétní úprava je v gesci ministerstva zdravotnictví, které ji také navrhlo. Protože se v praxi ukazuje, že může ještě dojít k určitým zlepšením, kterým je právě otázka lékařských prohlídek pro dohodáře, nabídli jsme ministerstvu zdravotnictví pomoc s rychlým řešením celé situace v podobě pozměňovacího návrhu k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který se nyní projednává ve sněmovně,“ vysvětluje Augusta. Dodává, že konkrétní úprava a předložení návrhu bude věcí ministerstva zdravotnictví.
Pokud by povinnost vstupních prohlídek pro většinu brigádníků platila, může vést také k dalšímu přetížení lékařů. A zároveň by nahrála i nelegálnímu zaměstnávání, kde se smlouvy a prohlídky neřeší.
Podle dostupných statistik pracuje na DPP nebo DPČ v České republice ročně několik set tisíc osob.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
