Do roku 2035 odejde z pracovního trhu 1,2 milionu lidí, a to především kvůli stárnutí populace. Naopak přes 1,8 milionu lidí na něj vstoupí – půjde hlavně o absolventy škol a zahraniční pracovní síly, včetně uprchlíků z Ukrajiny.
Pracovní trh se tak rozšíří o přibližně 600 tisíc pracovních míst, přičemž celkový počet pozic vzroste z 5,4 milionu v roce 2023 na šest milionů v roce 2035. Vyplývá to ze studie Budoucnost pracovního trhu, kterou zpracovala poradenská společnost Boston Consulting Group (BCG) spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí a platformou Aspen Institute.
Studie dále předpovídá, že do deseti let zanikne v Česku 355 tisíc pracovních míst, naopak 955 tisíc pozic vznikne. Jenže často s novými požadavky na kompetence. Skoro každá druhá pozice bude totiž ovlivněna umělou inteligencí, proto se budou muset skoro dva miliony lidí něco „doučit“ nebo projít rekvalifikací.
Nejvíce pozic se zruší v obchodě
Model BCG počítá nejprve počet přebytečných a chybějících pozic a následně to, odkud kam se jednotliví lidé, kteří přijdou o práci, mohou na základě svých dovedností přesunout.
Nejvíce pracovních pozic bude zrušeno v obchodu a mezi pomocnými pracovníky ve výrobě, naopak největší počet volných pozic bude potřeba mezi sociálními pracovníky.
Top 20 nejohroženějších profesí v roce 2035 |
ISCO-3 | Profese | Přebytek pracujících |
522 | Provozovatelé maloobchodních a velkoobchodních prodejen, prodavači | 35 240 |
932 | Pomocní pracovníci ve výrobě | 31 340 |
261 | Specialisté v oblasti práva a příbuzných oblastech | 24 030 |
514 | Kadeřníci, kosmetici a pracovníci v příbuzných oborech | 16 800 |
821 | Montážní dělníci výrobků a zařízení | 15 380 |
333 | Zprostředkovatelé služeb | 14 780 |
933 | Pomocní pracovníci v dopravě a skladování | 14 430 |
911 | Uklízeči a pomocníci v domácnostech, hotelech, administrativních a jiných objektech | 11 310 |
265 | Výkonní umělci a příbuzní specialisté | 11 100 |
814 | Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru | 10 520 |
432 | Úředníci v logistice | 10 480 |
231 | Učitelé na vysokých a vyšších odborných školách | 10 440 |
332 | Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci, nákupčí | 10 280 |
422 | Pracovníci informačních služeb | 9 620 |
243 | Specialisté v oblasti prodeje, nákupu, marketingu a styku s veřejností | 9 610 |
711 | Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby | 7 780 |
264 | Spisovatelé, novináři a jazykovědci | 6 690 |
513 | Číšníci, servírky, barmani a příbuzní pracovníci | 6 650 |
931 | Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví | 5 960 |
132 | Řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě | 5 560 |
| Ostatní | 87 000 |
| Celkem | 335 000 |
Přebytek u pozic uvedených v tabulce se dá podle BCG vysvětlit pomocí takzvaných megatrendů. První tři profese s největším přebytkem pracovníků jsou například přímo ovlivněny digitalizací, automatizací, e-commerce a generativní umělou inteligencí.
„Provozovatelé maloobchodních a velkoobchodních prodejen a prodavači jsou zasaženi růstem e-commerce a automatizací prodejních procesů, které nahrazují tradiční zákaznické interakce samoobslužnými technologiemi. Pomocní pracovníci ve výrobě čelí nástupu robotizace a automatizovaných strojů, které přebírají manuální úkony,“ vysvětluje Tomáš Wiedermann, partner společnosti Boston Consulting Group a jeden ze spoluautorů studie. „Specialisté v oblasti práva jsou ovlivněni zejména digitalizací a AI, které automatizují rutinní právní úkony, jako je analýza smluv nebo vyhledávání vzorových případů, což snižuje potřebu lidské práce,“ dodává.
Překvapivější je podle něj budoucí nezájem o kadeřníky, kosmetiky a pracovníky v příbuzných oborech. „U těch nejde o megatrendy. Jedná se ale o obory s relativně nízkou bariérou vstupu na trh, jelikož nevyžadují vysokou úroveň formálního vzdělání ani kapitálové investice pro zahájení činnosti, často stačí absolvování odborného kurzu. Navíc poptávka po těchto službách se zdá být relativně stabilní, což je pro začínající pracovníky atraktivní," vysvětluje Wiedermann.
Do sociální oblasti se lidé moc nehrnou
Na druhé straně studie očekává vznik několika stovek nových volných míst. Tato místa představují příležitost pro pracovníky v zanikajících pozicích.
Top 10 nedostatkových profesí v roce 2035 |
ISCO-3 | Profese | Nedostatek pracovní síly |
532 | Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti | 56 170 |
335 | Pracovníci veřejné správy v oblasti státních regulací | 30 440 |
541 | Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy | 24 010 |
515 | Provozní pracovníci | 21 520 |
311 | Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech | 21 460 |
235 | Ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání | 21 210 |
234 | Učitelé na 1. stupni základních škol a učitelé v oblasti předškolní výchovy | 18 840 |
722 | Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci | 18 200 |
322 | Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace | 17 760 |
233 | Učitelé na středních školách, konzervatořích a na 2. stupni základních škol | 15 700 |
| Ostatní | 169 700 |
| Celkem | 415 000 |
„Největší nedostatek pracovníků v oblasti sociální péče je způsoben především stárnoucí populací, která zvyšuje poptávku po těchto službách, protože stále více lidí potřebuje péči. Zároveň mnoho stávajících zaměstnanců odchází do důchodu, zatímco je nedostatek nových absolventů či začínajících pracovníků, kteří by je nahradili,“ pokračuje Wiedermann.
Profese v oblasti sociální a zdravotní péče totiž nejsou pro nové uchazeče atraktivní kvůli nízkým platům a jejich vysoké náročnosti, což prohlubuje krizi v tomto odvětví. Podobně je tomu i u profesí jako pracovníci veřejné správy nebo lidí v oblasti ochrany a ostrahy.
„Výrazně budou chybět učitelé téměř na všech úrovních, od mateřských škol až po střední školy, tradičně zdravotní sestry, technici a kuchaři. Celkově bude chybět až 43 tisíc učitelů a příbuzných specialistů. Jejich nedostatek je zapříčiněný věkem současných učitelů, tak i tím, že řada absolventů pedagogických fakult nakonec z nejrůznějších důvodů vykonává jinou profesi,“ varuje Wiedermann.
Studie dál uvádí, že přibližně 288 tisícům lidí z přebytečných profesí by se měl povést přechod do nedostatkových pozic. „Po tomto přesunu zbude na trhu práce 127 tisíc nezaměstnaných, a to včetně 67 tisíc lidí, kteří budou potřebovat pro uplatnění na trhu práce významnou rekvalifikaci. Pokud nedojde k přirozenému přesunu, ať už kvůli nedostatečné rekvalifikaci či nedostatečné flexibilitě trhu práce, může být mezera na trhu práce o desítky tisíc pozic větší, což bude mít negativní dopad na českou ekonomiku,“ uvádějí autoři studie.
Umělá inteligence ohrozí úředníky
Umělá inteligence v příštích 10 letech ovlivní celkem 2,3 milionu pracovních pozic, zásadní dopad bude mít na 600 tisíc lidí.
Mezi nejvíce zasažené profese umělou inteligencí budou patřit analytici a vývojáři softwaru, databázoví specialisté, pracovníci informačních služeb, ale také část úředníků. „Zatímco pro odvětví informačních technologií bude umělá inteligence znamenat další výrazný rozvoj a většině lidí v tomto odvětví umožní soustředit se na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, u úřednických míst může znamenat snižování počtu tabulkových míst, protože řada činností půjde zautomatizovat,“ říká Tomáš Wiedermann.
Top 12 profesí, které nejvíce ovlivní umělá inteligence
BCG
U zbylých profesí, jako jsou například zákonodárci a řídící pracovníci, pracovníci ve službách a prodeji a také část technických pracovníků a specialistů, očekávají autoři studie malý a střední vliv v následujících 10 letech. Těmto profesím AI pomůže hlavně s doprovodnými činnostmi. Neočekává se, že by se zásadně změnila jejich náplň práce, pracovní postupy a procesy.
„Pokud se v Česku podaří firmám a státu začít umělou inteligenci využívat v širším měřítku v následujících několika letech, může to každý rok zvýšit růst české ekonomiky o sedminu, 0,3 procentního bodu,“ tvrdí Wiedermann.
Podle něj je potřeba zásadně změnit pohled na to, jak se lidé v Česku připravují na budoucí zaměstnání. „Potřebujeme nastavit dlouhodobý systém, který umožní doplňování kompetencí a zároveň potřebujeme zvýšit flexibilitu českého vzdělávání, aby noví absolventi byli schopní pracovat na pozicích, které se na trhu budou objevovat,“ upozorňuje expert z BCG.
Studie tak doporučuje šest kroků, které jsou potřeba, aby Česko na očekávané výrazné změny na trhu práce zvládlo včas zareagovat. Nutné je podle ní:
- zvyšování kvalifikace zaměstnanců
- celoživotní vzdělávání
- doplnění pracovní síly zahraničními pracovníky
- podpora vzdělávání v oblasti digitálních dovedností a práce s generativní umělou inteligencí.
- zvýšení flexibility vzdělávacího systému
- integrace ukrajinských uprchlíků a využití jejich odbornosti
Ohledně ukrajinských uprchlíků studie uvádí, že do roku 2035 klesne jejich počet u nás ze zhruba 370 na 260 tisíc. „Mnozí z nich mají vysokoškolské vzdělání, ale narážejí na pomalý proces nostrifikace. U řady z nich stále zůstává bariérou také znalost češtiny. Navrhujeme proto poskytnout všem ukrajinským uprchlíkům možnost bezplatné výuky češtiny, která je klíčová pro jejich zapojení na pracovní trh i integraci do společnosti. Kurzy by měly být hrazené státem, aby nevyžadovaly počáteční investici,“ doplňuje Wiedermann.
U dalších doporučení je podle něj nutné mimo jiné podporovat veřejnou diskuzi o vlivu umělé inteligence na trh práce a připravovat společnost na přechod k technologiemi řízené ekonomice.
A dále také zjednodušit systém rekvalifikací, který teď není schopen vždy pružně reagovat na rychle se měnící trh práce. „K pružnějším reakcím na potřeby zaměstnavatelů by mohly sloužit například kurzy zakončené mikrocertifikáty poskytované vysokými školami a dalšími vzdělavateli či vzdělávací aktivity realizované prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů,“ uvádí studie.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí přitom některá opatření běží už dnes. „Ministerstvo si důležitost dalšího vzdělávání ekonomicky aktivního obyvatelstva plně uvědomuje a řeší tuto otázku konkrétními opatřeními. Před dvěma lety byla spuštěna nabídka vzdělávání v oblasti digitálních dovedností včetně umělé inteligence na stránce www.jsemvkurzu.cz. Cílem je umožnit ekonomicky aktivním lidem doplňovat a zvyšovat si úroveň digitálních kompetencí,“ říká k tomu Kateřina Štěpánková, vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti.
Více jsme o digitálních kurzech z velké části hrazených státem psali zde: Stát nabízí výhodné IT kurzy. Hlaste se všichni, vyzývá
Problém je, že v současné době je většina rekvalifikací financována z fondů EU. A z těch lze hradit především digitální kurzy. V budoucnu bude proto důležité hledat a zajistit dostatečné zdroje na financování těchto aktivit ve státním rozpočtu či z jiných zdrojů. Tím by se mohla nabídka rekvalifikací rozšířit i na další oblasti, třeba sociální či zdravotní.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem