Na odškodnění za pracovní úraz má právo zaměstnanec, jehož zranění vzniklo v přímé souvislosti s výkonem pracovních povinností a bylo způsobeno krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů.
Klíčovou podmínkou je, aby zaměstnanec bez zbytečného odkladu informoval svého nadřízeného o úrazu. O uznání nebo neuznání pracovního úrazu rozhoduje zaměstnavatel.
Pokud pracovní úraz vede k pracovní neschopnosti delší než tři dny, je zaměstnavatel povinen sepsat oficiální záznam o úrazu, který slouží jako důležitý podklad pro uplatnění nároku na odškodnění. Zraněný pracovník by si měl vždy zajistit kopii tohoto dokumentu.
Odškodnění za pracovní úraz mohou žádat:
- zaměstnanci v hlavním pracovním poměru (HPP),
- osoby pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ),
- zaměstnanci ve zkušební době.
Bez ohledu na typ pracovního poměru zaměstnavatel odpovídá za bezpečnost zaměstnanců. Pokud dojde k úrazu v souvislosti s plněním pracovních úkolů, má zaměstnanec plné právo žádat odškodnění bez ohledu na to, zda má smlouvu na dobu určitou, neurčitou, nebo pracuje na základě dohody.
Podle závažnosti zranění může zaměstnanec požadovat různé formy kompenzace – od náhrady za bolest přes úhradu léčebných výloh až po odškodnění ztížení společenského uplatnění.
Trvalé následky pracovního úrazu = ztížení společenského uplatnění
Jestliže pracovní úraz zanechá u zaměstnance trvalé následky, dochází k omezení jeho schopnosti nejen pracovat, ale i plnohodnotně fungovat v běžném životě. Tyto dlouhodobé a nevratné změny ve zdravotním stavu mohou ovlivnit jak jeho profesní uplatnění, tak osobní rozvoj nebo účast na běžných společenských aktivitách.
Zjednodušeně řečeno trvalé následky po pracovním úrazu = ztížení společenského uplatnění.
Ztížení společenského uplatnění zahrnuje nejen fyzické obtíže, ale i případné psychické dopady, které komplikují každodenní život. Zákoník práce tento stav uznává jako specifickou kategorii, na jejímž základě mohou poškození zaměstnanci žádat finanční kompenzaci.
Klíčovým aspektem při posuzování těchto následků je správné stanovení jejich rozsahu, které se obvykle vyjadřuje bodovým hodnocením.
Bodové hodnocení trvalých následků
Výše odškodnění za trvalé následky pracovního úrazu se stanovuje na základě bodového systému upraveného nařízením vlády č. 276/2015 Sb.
Posuzování trvalých následků pracovního úrazu obvykle probíhá přibližně rok po úrazu, kdy se zdravotní stav zaměstnance relativně ustálí.
Každému typu zranění a trvalým následkům je přiřazen určitý počet bodů, který odpovídá jeho závažnosti. Pokud má zaměstnanec více trvalých následků, jednotlivé body se sčítají a výsledná hodnota se vynásobí aktuální hodnotou jednoho bodu. Tato hodnota se každoročně mění podle průměrné hrubé měsíční mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku, což ovlivňuje celkovou výši odškodnění, kterou může poškozený zaměstnanec získat.
Pro rok 2025 byla cena jednoho bodu stanovena na 451,07 Kč.
Foto: Zbyněk DrobišVýše odškodnění za ztížení společenského uplatnění se každoročně přizpůsobuje růstu mezd, což zajišťuje spravedlivou kompenzaci pro zaměstnance.
Postup při uplatňování trvalých následků
Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz, je důležité postupovat správně a dodržet všechny kroky, aby mohl uplatnit svůj nárok na odškodnění za trvalé následky. Celý proces obvykle probíhá v několika fázích:
1. Oznámení úrazu zaměstnavateli
- Zaměstnanec musí co nejdříve informovat svého nadřízeného o úrazu.
- Je důležité úraz nahlásit ihned, aby bylo možné správně zdokumentovat jeho okolnosti a zajistit důkazy.
2. Potvrzení pracovního úrazu zaměstnavatelem
- Zaměstnavatel posoudí, zda úraz splňuje podmínky pracovního úrazu: zda k němu došlo v souvislosti s výkonem práce.
- Pokud je úraz uznán jako pracovní, lze přistoupit k řešení odškodnění.
3. Nahlášení úrazu pojišťovně
- Zaměstnavatel musí ohlásit pracovní úraz své pojišťovně.
Pro škodu, ke které dojde během plnění pracovních úkolů, musí být zaměstnavatel ze zákona povinně pojištěn. Odškodnění tedy vyplácí de facto pojišťovna zaměstnavatele.
Dále proces odškodnění probíhá obvykle tak, že:
- zaměstnavatel svému zaměstnanci předá formulář pojišťovny, který má zraněný zaměstnanec nechat vyplnit svým ošetřujícím lékařem;
- následně vyplněný formulář předává zaměstnanec svému zaměstnavateli a ten poté pojišťovně.
Mohlo by se zdát, že takový proces odškodnění probíhá rychle a efektivně, avšak nese s sebou značné riziko nepřesnosti, neodbornosti a poté i hrozbu nízkého odškodnění pro zaměstnance.
Pozor na formuláře od pojišťovny
Správný výpočet odškodnění za trvalé následky je klíčový pro zajištění spravedlivé finanční kompenzace za pracovní úraz. V praxi se však často objevují chyby, které vedou k podhodnocení trvalých následků a tím i ke snížení vyplacené částky.
Jedním z hlavních problémů je proces vyplňování formuláře od pojišťovny:
- Lékař nemusí být dostatečně proškolen v oblasti bodového hodnocení trvalých následků – jeho specializace se většinou zaměřuje na léčbu, nikoli na administrativní posuzování odškodnění.
- Mohou chybět některé trvalé následky – pokud nejsou všechny zdravotní komplikace správně zaznamenány, zaměstnanec přichází o část odškodnění.
- Chybná klasifikace závažnosti následků – trvalé následky se hodnotí podle stupně postižení (od lehkého po těžký), a pokud je tato klasifikace nesprávně stanovena, odškodnění může být výrazně nižší, než by mělo být.
Kvůli těmto pochybením není vhodné se spoléhat pouze na formuláře pojišťoven. Místo toho je vhodné výpočet přenechat specializovanému znalci.
Znalecký posudek jako klíč k odškodnění
Bodové hodnocení pracovního úrazu nejlépe provede odborník, který se specializuje na posuzování zdravotních následků úrazů a odškodnění nemajetkové újmy. Aby bylo odškodnění za trvalé následky pracovního úrazu spravedlivé a odpovídalo skutečné závažnosti zdravotních komplikací, je důležité zajistit odborné a objektivní posouzení.
Klíčovou roli v tomto procesu hraje znalecký posudek, který vypracovává specializovaný znalec.
Proč je znalecký posudek důležitý:
- Obsahuje přesné bodové hodnocení všech zdravotních následků úrazu, což minimalizuje riziko podhodnocení odškodnění.
- Slouží jako důkazní materiál při jednání s pojišťovnou nebo v případném soudním sporu.
Na základě znaleckého posudku se stanoví výše odškodnění trvalých následků pracovního úrazu.
Konkrétní příklady trvalých následků a výše odškodnění v roce 2025:
Trvalý následek | Počet bodů | Výše odškodnění |
Poúrazová atrofie svalstva dolní končetiny | 400 | 180 428 Kč |
Poúrazové omezení hybnosti páteře (těžký stupeň) | 400 | 180 428 Kč |
Neurotizující tinitus | 600 | 270 642 Kč |
Poúrazová epilepsie (střední hodnota) | 750 | 338 303 Kč |
Porucha polykání centrálního původu | 1000 | 451 070 Kč |
Poškození loketního kloubu – úplná ztuhlost | 1000 | 451 070 Kč |
Ztráta nosu se zúžením průduchů | 1100 | 496 177 Kč |
Obrna sedacího nervu podle tíže (střední stupeň) | 1350 | 608 945 Kč |
Ztráta jednoho oka | 1500 | 676 605 Kč |
Těžké poškození kolenního kloubu | 1600 | 721 712 Kč |
Jednostranná hluchota | 2000 | 902 140 Kč |
Ztráta všech prstů ruky | 2100 | 946 247 Kč |
Porucha řeči centrálního původu (střední stupeň) | 3000 | 1 353 210 Kč |
| | |
Ztráta horní končetiny v ramenním kloubu (dominantní) | 4400 | 1 984 708 Kč |
Poúrazová paraplegie | 5600 | 2 526 992 Kč |
Lze odškodnění trvalých následků pracovního navýšit?
Především u závažných trvalých následků pracovního úrazu lze vyjednávat s pojišťovnou zaměstnavatele navýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění, a to nad rámec bodového výpočtu.
Důležité je prokázat vážnost dopadů trvalého následků na jednotlivé aspekty života poškozeného.
Zbyněk Drobiš
Partner advokátní kanceláře Drobiš & Novotný Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem