Zdroj: Shutterstock
Poslanci schválili takzvanou flexinovelu zákoníku práce, kterou podpořila i řada profesních organizací a expertů. Nová pravidla mají zpružnit pracovní trh jak na straně zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců.
Novela počítá se zásadními změnami u výpovědí, zkušební doby, zaměstnávání osob pečujících o malé děti nebo u mladistvých. Umožní také výplatu v jiné než české měně, zavádí nárok na volno pro registrované partnery a další změny.
Změny začnou platit zřejmě od letošního června – záleží na tom, kdy novelu schválí senátoři a podepíše prezident.
Tady je přehled hlavních novinek.
Výpovědní doba sice dál zůstane dvouměsíční, začne ale běžet hned ode dne doručení výpovědi.
Podle dosavadní právní úpravy až na výjimky začíná výpovědní doba běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. To znamená, že pokud je například zaměstnanci doručena výpověď 1. dubna, pracovní poměr skončí až po téměř třech měsících, tedy 30. června.
Nově tak bude pracovní poměr vždy končit po dvou měsících. Změna by se měla týkat všech výpovědí – tedy jak výpovědí ze strany zaměstnance, tak i výpovědí ze strany zaměstnavatele.
Psali jsme podrobně: Jak se změní výpovědi
Zaměstnance, kteří „hrubě či opakovaně porušil své pracovní povinnosti“, se zaměstnavatel bude moct zbavit rychleji než dosud. Výpovědní doba má být nově jeden měsíc místo dosavadních dvou.
Jde například o výpovědi z důvodu nedostatků v práci na straně zaměstnance nebo z důvodů porušení povinností ze strany zaměstnance, tedy například kvůli neuspokojivým pracovním výsledkům nebo z kázeňských důvodů.
Prodlouží se také období, po které si zaměstnavatel může opatřovat důkazy pro to, aby v případě soudního sporu pak takovou výpověď obhájil. Dosud má na takové shromažďování důkazů dva měsíce od okamžiku, kdy se o pochybení zaměstnance dozvěděl, nově to budou měsíce tři. A prodlouží se také doba, do kdy je možné přestupek zaměstnance řešit: z dosavadních 12 měsíců od pochybení na 15 měsíců.
Zpřesní se i nároky zaměstnance při neplatném rozvázání pracovního poměru. To znamená, že pokud zaměstnanec uspěje s žalobou na neplatnost výpovědi u soudu, tak mu bude zpětně náležet za dobu sporu právo na dovolenou. Dosud je výklad zákona v tomto ohledu nejasný.
Na výpovědních důvodech se jinak nic nemění. Možnost zavedení „výpovědi bez udání důvodu“ neprošla.
Novela prodlouží maximální zkušební dobu na čtyři měsíce z dosavadních tří, u vedoucích pracovníků na osm z dosavadních šesti měsíců.
I nadále půjde o možnost, nikoli o povinnost. Bude tak stále možné sjednat zkušební dobu i kratší, například na dva měsíce, případně žádnou.
Zatímco teď zákoník práce nedovoluje dohodnout se na prodloužení zkušební doby během jejího trvání, nově to možné bude – pokud celková doba nepřesáhne čtyři, respektive osm měsíců.
To se v praxi může hodit. Třeba v případě, kdy si zaměstnavatel před ukončením zkušební doby stále není jistý, zda je pro něj zaměstnanec vhodný. Ve zkušební době totiž může být pracovní poměr ukončen okamžitě bez udání důvodů, a to zaměstnavatelem i zaměstnancem.
Součástí balíčku jsou také změny podpory v nezaměstnanosti, které ministr Marian Jurečka původně navrhoval jako samostatnou novelu. Nová pravidla začnou platit od roku 2026.
V prvních dvou měsících (u lidí nad 52 let i ve třetím) se podpora v nezaměstnanosti zvýší na úroveň 80 procent předchozího příjmu, dosud je to 65 procent v prvních dvou měsících. V dalších dvou měsících pak podpora dosáhne 50 procent původního čistého výdělku, což je stejné jako dosud. Ve zbytku podpůrčí doby bude stát nově vyplácet pouze 40 procent oproti současným 45 procentům.
Zvýší se také maximální částka podpory. Zatímco teď činí 58 procent měsíční průměrné mzdy v Česku, od roku 2026 limit stoupnout na 80 procent.
Naopak délka pobírání podpory se pro některé věkové skupiny podstatně zkrátí. Maximálně pět měsíců dosud dostávají podporu lidé do 50 let věku, nově to bude do 52 let věku. Maximálně osm měsíců teď dostávají podporu lidé od 50 do 55 let věku, nově to bude od 52 do 57 let. A až na jedenáct měsíců dosud dostávají podporu lidé nad 57 let věku, nově to bude nad 60 let.
Od roku 2026 také skončí znevýhodnění pro ty, kdo předchozí zaměstnání ukončili z vlastní vůle výpovědí nebo dohodou bez vážného důvodu. Podpora už se jim nebude snižovat – dostanou stejnou jako ostatní uchazeči.
Novela umožní zaměstnancům na rodičovské dovolené vykonávat u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce stejný druh práce, který vykonávali před nástupem na tuto dovolenou. To teď nejde, můžou si u svého zaměstnavatele přivydělávat pouze jinou činností.
Rodiče se budou také moci vrátit z rodičovské na stejnou pracovní pozici a na stejné pracoviště do dvou let věku dítěte. To je zásadní novinka. „Jedná se o výrazné posílení práv na straně zaměstnanců oproti dnešnímu nastavení. Dosud totiž platí nárok na stejné místo pouze v případě návratu z mateřské dovolené, tedy po 28 týdnech,“ říká ministr práce Marian Jurečka.
Rodiči do tří let věku dítěte bude muset i nadále zaměstnavatel držet místo ve firmě, ale už to nemusí být stejná pozice, ze které na mateřskou odcházel.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Novela také nabídne větší volnost při opakování pracovního poměru na dobu určitou pro zaměstnance, kteří zastupují jiného zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené. Dnes platí limit třikrát tři roky, kdy může zaměstnavatel smlouvu se zastupujícím pracovníkem uzavřít. Nově bude možné uzavřít více pracovních smluv na různě dlouhou dobu, ovšem limit devět let zůstane zachován.
Sloučí se výpovědní důvody související s dlouhodobou ztrátou zdravotní způsobilosti. V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tak bude mít zaměstnanec nově místo odstupného nárok na náhradu vyplácenou z povinného pojištění zaměstnavatele ve stejné výši.
Náklady na odstupné, které činí minimálně 12násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (zjednodušeně tedy minimálně 12 mezd či platů), ponese pojišťovna, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání. V současnosti to mohou být jen Kooperativa nebo Generali Česká pojištovna.
Dnes toto odstupné není kryto uvedeným pojištěním odpovědnosti a zaměstnavatel jej hradí ze svého rozpočtu, přičemž se jedná o velmi vysoké částky. Přitom na účtu pojišťoven každý rok zůstává podle ministerstva práce a sociálních věcí vysoká částka z odvedeného pojištění zaměstnavatelů, která není vypotřebována a končí ve státním rozpočtu.
V případě havarijních stavů bude moci firma zaměstnanci výrazněji zkrátit denní odpočinek. Teď je standardní doba odpočinku 11 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, nově ji bude možné zkrátit na šest hodin.
Může jít o různé havárie na elektrických vedení a vodovodních řadech. Zaměstnanec ale o odpočinek nepřijde. Další pracovní den mu bude muset zaměstnavatel poskytnout tu dobu zkráceného odpočinku, aby na tom nebyl zaměstnanec bitý.
Novinkou bude možnost zaměstnat děti už od 14 let, i bez ukončeného základního vzdělání. Dneska je podmínkou ukončené základní vzdělání a aspoň patnáct roků.
Půjde ale jen o zaměstnávání v době hlavních školních prázdnin, pracovní doba bude maximálně 35 hodin týdně.
Psali jsme víc: Na brigádu budou moct i mladší děti. Hranice klesne o rok
Nově bude možné víc zaměstnanců – pokud se s nimi zaměstnavatel dohodne – vyplácet v jakékoli měně, ke které Česká národní banka vyhlašuje devizový kurz.
Dnes je možné v cizí měně vyplácet jenom zaměstnance, kteří vykonávají práci přímo v zahraničí. Teď to půjde i u cizinců, zaměstnanců, kteří mají rodinu v cizině nebo u pendlerů.
Novela také mění hierarchii způsobů výplaty: dnes je v zákoně hlavním způsobem výplaty výplata v hotovosti, výplata na účet je až druhá v pořadí. Nově bude zákon odrážet realitu, takže bezhotovostní platba se i v něm stává hlavním způsobem. V praxi to ale nic nemění: dál bude možný obojí způsob vyplácení. Pokud zaměstnanec neuvede číslo účtu nebo s platbou na účet nesouhlasí, lze mu vyplácet peníze takzvaně na ruku.
Mzdový výměr bude nově možné doručit zaměstnanci také elektronicky. Povinnost písemné formy zůstává.
Zaměstnavatelé už nebudou moci zakázat, aby zaměstnanci mlčeli o své mzdě. Novela výslovně zakotví zákaz omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody. Za porušení bude zaměstnavateli hrozit pokuta až 400 tisíc korun.
Registrovaní partneři dostanou nárok na poskytnutí volna v případě překážek v práci na straně zaměstnance.
Takže pokud chtějí například doprovodit nemocného partnera na vyšetření k lékaři nebo požádají o volno na svatbu či pohřeb, zaměstnavatelé jim budou muset vyhovět. V současnosti tyto páry nemají zákonnou podporu.
Novela počítá i s přechodem mzdových práv v případě úmrtí jednoho z partnerů.
Skončí vstupní pracovnělékařské prohlídky pro práce zařazené v kategorii I. bez rizika.
Novinkou je také započítávání praxe za doktoradské studium a doby péče o blízké osoby, které jsou závislé na péči jiných osob ve stupni III. a IV. Doba studia a péče se bude nově zahrnovat do započitatelné praxe zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Podle doby započitatelné praxe se zaměstnancům určuje platový stupeň a následně platový tarif.
Nová pravidla mají také podpořit zaměstnávání odborníků ve veřejné správě. U vybraných zaměstnanců veřejné sféry bude možný souběh výkonu práce s členstvím v orgánech podnikajících právnických osob.
Zpřísní se prokazování působnosti odborové organizace. Dnes zaměstnavatel podle ministerstva nemá možnost ověřit si některé náležitosti u odborové organizace, nově bude mít k dispozici více informací.
Kateřina Hovorková
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
