Mezi dlouhodobě nezaměstnanými se nejčastěji objevují mladí lidé se základním vzděláním. Téměř 37 procent z nich je bez práce devět a více měsíců. Ani nižší střední vzdělání není výhrou: jako dlouhodobě nezaměstnaní s ním končí 17 procent mladých lidí.
„Stále platí, že čím vyšší vzdělání, tím lepší. Prakticky jakékoli pokračování ve vzdělávání po základní škole zlepší pozici na trhu práce o více než polovinu. Absolventi jen se základním vzdělání to mají na trhu práce opravdu těžké,“ říká Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce ČR.
Překvapivě čtvrtá nejhorší příčka patří podle analýzy úřadu práce absolventům gymnázií bez následného vzdělávání. Deset procent z nich nemůže delší dobu najít pracovní uplatnění. „Ukončené gymnázium bez následné vysoké školy je pro uplatnění na trhu práce, respektive pro získání dobré práce, trochu horší než ukončené odborné střední vzdělání. Na gymnázium má cenu dítě poslat, pokud se chystá pokračovat dál alespoň vyšším odborným nebo bakalářským studiem,“ radí Krištof.
Naopak velký zájem mají zaměstnavatelé o vyučené. Vyučených bez maturity bylo v poslední době na úřadu práce jen devět procent, stejně jako absolventů středních odborných škol s maturitou. „Pozitivní zprávou je, že celkově je o absolventy škol velký zájem a průměrné devítiprocentní riziko celkově u středních škol znamená, že si 91 procent evidovaných uchazečů o zaměstnání do devíti měsíců práci najde,“ vysvětluje Krištof.
Hvězdou středoškolského odborného vzdělání je vyučení s maturitou, kde úřad práce eviduje jen necelých osm procent dlouhodobě nezaměstnaných. To je stejný podíl jako u lidí, kteří dokončili vyšší odborné vzdělání. Úřad práce také evidoval sedm procent mladých lidí s dokončeným bakalářským titulem, dále čtyři procenta s vysokoškolským titulem a dvě procenta doktorandů.
Tyto statistiky se týkají čerstvých absolventů škol – tedy těch, kteří školu absolvovali nejčastěji v letech 2022 a 2023 a následně se nahlásili do března 2024 jako uchazeči o zaměstnání na úřad práce.
„Je důležité, aby absolvent nebyl nezaměstnaný příliš dlouho. Pak totiž ztrácí pracovní návyky a klesá šance, že si najde dobrou práci. Je vhodné projít víc pohovorů, neskočit nutně hned po první nabídce. Pokud ale hledání trvá déle než devět měsíců, už je to zvlášť u mladých lidí riziko,“ vysvětluje Daniel Krištof. „Být nezaměstnaný nevadí, pokud to netrvá moc dlouho,“ dodává.
Technici jsou v kurzu
Mezi dlouhodobě nezaměstnanými se nejméně vyskytují absolventi oborů obráběč kovů, elektrotechnika či servis a opravy strojů. „Na našem trhu práce je zájem o kvalifikovanou technickou pracovní sílu a řemesla, v sociální oblasti například o ošetřovatele,“ připomíná Krištof. Zaměstnavatelé ale vyhledávají například i obory předškolní či mimoškolní pedagogika. Podrobnosti ukazuje následující tabulka.
Vůbec nejnižší riziko dlouhodobé nezaměstnanosti (devět a více měsíců) mezi absolventy středních škol – a tentokrát zohledníme všechny bez ohledu na to, kdy školu ukončili – mají obory cestovní ruch, stavebnictví, hotelnictví, autoelektrikáři a lycea.
„O absolventy těchto oborů trh práce obory opravdu hodně a silně nadprůměrně stojí – ve srovnání s ostatními obory. Lidé s touto kvalifikací dlouho bez práce nezůstanou. Zajímavé je, že to nejsou jen technické obory. Hned na druhém místě jsou lycea, která jsou kombinují odbornost s všeobecným přehledem,“ zdůrazňuje Krištof.
Lycea jsou podle něj rodící se hvězdou středoškolského studia. Přinášejí odbornost i maturitu a trh práce to umí ocenit, ale typicky až po absolvování odborné praxe. „Právě odborná praxe je nejčastějším nástrojem, který používají i poradci úřadu práce při pomoci mladým lidem v rámci projektu Záruky pro mladé, který je placený z fondů EU a pomáhá uplatnit se na trhu práce tomuto segmentu klientů,“ doplňuje ředitel Úřadu práce ČR.
Na prodavačku a železničáře zapomeňte
Naopak mezi obory s nejvyšším rizikem dlouhodobé nezaměstnanosti patří například ty textilní, kde je podíl absolventů s dlouhodobou nezaměstnaností 30 procent a vyšší. „Pokud někdo pracuje v těchto oborech, stálo by za to zvážit rekvalifikaci,“ míní Krištof.
Obory, kde zůstane 30 a více procent uchazečů o zaměstnání bez práce i po devíti měsících nezaměstnanosti, ukazuje následující tabulka.
Střední školy s nejnižším rizikem nezaměstnanosti
Analýza úřadu práce nabízí i přehled středních škol s nejnižším rizikem dlouhodobé nezaměstnanosti. Jde o školy, jejichž absolventi si v případě ztráty zaměstnání ve více než 90 procentech opět najdou práci dříve než za devět měsíců.
„Jsou v ní zastoupeny školy z různých regionů. Je vidět, že i školy v místech se složitým trhem práce dokáží výrazně posílit pozici svých absolventů,“ konstatuje Krištof.
Přehled však zahrnuje jen školy, kde má úřad práce záznam o alespoň 100 uchazečích o zaměstnání.
Střední průmyslová škola strojní a stavební, Tábor, Komenského 1670 |
Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola řemesel a služeb, Strakonice, Zvolenská 934 |
Střední škola průmyslová, technická a automobilní Jihlava |
Střední škola automobilní Holice |
Střední odborná škola Nové Město na Moravě |
Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí |
Střední škola – Centrum odborné přípravy technické Kroměříž |
Střední průmyslová škola a Střední odborné učiliště Pelhřimov |
Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, České Budějovice, Senovážné náměstí 12 |
Střední škola řemeslná a Základní škola, Soběslav, Wilsonova 405 |
Střední škola stavební Třebíč |
Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa, Hotelová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč |
Střední průmyslová škola strojnická a Střední odborná škola profesora Švejcara, Plzeň, Klatovská 109 |
Vítkovická střední průmyslová škola |
Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební, Kolín II, Pražská 112 |
Střední škola služeb a řemesel, Stochov, J. Šípka 187 |
Střední odborné učiliště Svitavy |
Střední pedagogická škola a Střední odborná škola Kladno, příspěvková organizace |
Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola Pardubice |
Střední škola zahradnická a technická Litomyšl |
Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická |
Integrovaná střední škola Cheb, příspěvková organizace |
Gymnázium, Střední pedagogická škola, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Znojmo, příspěvková organizace |
Střední průmyslová škola dopravní, Plzeň, Karlovarská 99 |
Střední škola a Základní škola, Vimperk, Nerudova 267 |
Střední průmyslová škola, Ostrava – Vítkovice, příspěvková organizace |
Střední průmyslová škola Chrudim |
Střední škola technická a řemeslná, Nový Bydžov |
Střední škola stavební Jihlava |
Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod |
Střední škola zemědělská a zahradnická, Olomouc, U Hradiska 4 |
Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy, Sezimovo Ústí, Budějovická 421 |
Střední škola dopravy, obchodu a služeb Moravský Krumlov, příspěvková organizace |
Sigmundova střední škola strojírenská, Lutín |
Střední odborné učiliště plynárenské Pardubice |
Střední odborná škola Luhačovice |
Střední škola technická a obchodní, Dačice, Strojírenská 304 |
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem