Vláda podpořila takzvanou flexinovelu zákoníku práce, která má zpružnit některá dosavadní pravidla, podpořit rodiče malých dětí a lépe sladit rodinný a pracovní život. Změny mají platit od ledna 2025, teprve ale zamíří k projednání poslancům.
Kratší výpovědi
Návrh počítá se zkrácením výpovědní doby. Ta sice dál zůstane dvouměsíční, začne ale běžet hned ode dne doručení výpovědi.
Podle současné právní úpravy až na výjimky začíná výpovědní doba běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. To znamená, že pokud je například zaměstnanci doručena výpověď 1. dubna, pracovní poměr skončí až po téměř třech měsících, tedy 30. června.
Nově tak bude pracovní poměr vždy končit po dvou měsících. Změna by se měla týkat všech výpovědí – tedy jak výpovědí ze strany zaměstnance, tak i výpovědí ze strany zaměstnavatele.
Psali jsme podrobně: Jak se změní výpovědi od roku 2025
Odstupné při ztrátě zdravotní způsobilosti zaplatí pojišťovny
Sloučí se výpovědní důvody související s dlouhodobou ztrátou zdravotní způsobilosti. V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tak bude mít zaměstnanec nově místo odstupného nárok na náhradu vyplácenou z povinného pojištění zaměstnavatele ve stejné výši.
Náklady na odstupné, které činí minimálně 12násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (zjednodušeně tedy minimálně 12 mezd či platů), ponese pojišťovna, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání. V současnosti to mohou být jen Kooperativa nebo Generali Česká pojištovna.
Dnes toto odstupné není kryto uvedeným pojištěním odpovědnosti a zaměstnavatel jej hradí ze svého rozpočtu, přičemž se jedná o velmi vysoké částky. Přitom na účtu pojišťoven každý rok zůstává podle ministerstva práce a sociálních věcí vysoká částka z odvedeného pojištění zaměstnavatelů, která není vypotřebována a končí ve státním rozpočtu.
Problémový zaměstnanec bude za měsíc pryč
Zaměstnance, kteří „hrubě či opakovaně porušil své pracovní povinnosti“, se zaměstnavatel bude moct zbavit rychleji než dosud. Výpovědní doba má být nově jeden měsíc místo dosavadních dvou.
Jde například o výpovědi z důvodu nedostatků v práci na straně zaměstnance nebo z důvodů porušení povinností ze strany zaměstnance, tedy například kvůli neuspokojivým pracovním výsledkům nebo z kázeňských důvodů.
Prodlouží se také období, po které si zaměstnavatel může opatřovat důkazy pro to, aby v případě soudního sporu pak takovou výpověď obhájil. Dosud má na takové shromažďování důkazů dva měsíce od okamžiku, kdy se o pochybení zaměstnance dozvěděl, nově to budou měsíce tři. A prodlouží se také doba, do kdy je možné přestupek zaměstnance řešit: z dosavadních 12 měsíců od pochybení na 15 měsíců.
Zpřesní se i nároky zaměstnance při neplatném rozvázání pracovního poměru. To znamená, že pokud zaměstnanec uspěje s žalobou na neplatnost výpovědi u soudu, tak mu bude zpětně náležet za dobu sporu právo na dovolenou. Dosud je výklad zákona v tomto ohledu nejasný.
Zkušební doba se prodlouží
Novela má také prodloužit zkušební dobu z maximálně tří na čtyři měsíce a u vedoucích pracovníků z šesti na osm měsíců. I nadále půjde o možnost, nikoli o povinnost. Bude tak stále možné sjednat zkušební dobu i kratší, například na dva měsíce, případně žádnou. Ale zatímco teď zákoník práce nedovoluje dohodnout se na jejím prodloužení, nově to možné bude – pokud celková doba nepřesáhne čtyři, espektive osm měsíců.
To se v praxi může hodit. Třeba v případě, kdy si zaměstnavatel před ukončením zkušební doby stále není jistý, zda je pro něj zaměstnanec vhodný. Ve zkušební době totiž může být pracovní poměr ukončen okamžitě bez udání důvodů, a to zaměstnavatelem i zaměstnancem.
Dvouletá jistota místa
Novela umožní zaměstnancům na rodičovské dovolené vykonávat u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce stejný druh práce, který vykonávali před nástupem na tuto dovolenou. To teď nejde, můžou si u svého zaměstnavatele přivydělávat pouze jinou činností.
Rodiče se budou také moci vrátit z rodičovské na stejnou pracovní pozici a na stejné pracoviště až před dosažením druhého roku věku dítěte. To je zásadní novinka. „Jedná se o výrazné posílení práv na straně zaměstnanců oproti dnešnímu nastavení. Dosud totiž platí nárok na stejné místo pouze v případě návratu z mateřské dovolené, tedy po 28 týdnech,“ říká ministr práce Marian Jurečka.
Nic se nezmění na zásadě, že do tří let věku dítěte sice zaměstnavatel drží rodiči místo ve firmě, ale už to nemusí být stejná pozice.
Novela nabídne větší volnost při opakování pracovního poměru na dobu určitou pro zaměstnance, kteří zastupují jiného zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené. Dnes platí limit třikrát tři roky, kdy může zaměstnavatel smlouvu se zastupujícím pracovníkem uzavřít. Nově bude možné uzavřít více pracovních smluv na různě dlouhou dobu, ovšem limit devět let zůstane zachován.
Kratší odpočinek při havárii
V případě havarijních stavů bude moci firma zaměstnanci výrazněji zkrátit denní odpočinek. Teď je standardní doba odpočinku 11 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, nově ji bude možné zkrátit na šest hodin.
„Může jít o různé havárie na elektrických vedení a vodovodních řadech. Ale zaměstnanec o odpočinek nepřijde. Další pracovní den mu bude muset zaměstnavatel poskytnou tu dobu zkráceného odpočinku, aby na tom nebyl zaměstnanec bitý,“ upřesňuje Dana Roučková, vrchní ředitelka sekce legislativy na ministerstvu práce.
Dětská práce
Novela má umožnit pracovat mladistvým od 14 let i bez ukončeného základního vzdělání, i když jen v době hlavních prázdnin.
„To jsou velké změny, připravujeme je ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, protože pracovněprávní způsobilost nezletilých zakládá primárně občanský zákoník, který se také musí upravit,“ podotýká Roučková.
Maximální možná pracovní délka pro mladistvé bude 35 hodin týdně, respektive sedm hodin denně. V současnosti mohou pracovat pouze mladí lidé, kteří dokončí povinnou školní docházku, nejdříve však od 15 let.
Psali jsme víc: Na brigádu budou moct i mladší děti. Hranice klesne o rok
Mzda nebude jen v korunách
Novela zákoníku umožní firmám vyplácet zaměstnance nejenom v korunách. Pokud se spolu dohodnou, můžou dostávat zaměstnaci peníze v měně, ke které je vyhlašován kurz devizového trhu. Týkat se to bude mzdy i platu, ale i odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Momentálně je možné v jiné než české měně vyplácet pouze zaměstnance, který má místo výkonu práce v zahraničí. „Nově by to šlo i u zaměstnaců v s místem výkonu v Česku, pokud by ale u něj byl přítomný nějaké cizí prvek – sám je cizinec nebo má rodinu v zahraničí nebo je to takzvaný pendler,“ vysvětluje Roušková. V takovém případě bude nutná dvojí dohoda, že se bude mzda vyplácet v určité cizí měně.
Nárok na volno získají i registrovaní partneři
Registrovaní partneři mají mít nově nárok na poskytnutí volna v případě překážek v práci na straně zaměstnance. Takže pokud budou chtít například doprovodit nemocného partnera na vyšetření k lékaři nebo požádají o volno na svatbu či pohřeb, zaměstnavatelé jim budou muset vyhovět. V současnosti tyto páry nemají zákonnou podporu. „Bude tam i přechod mzdových práv v případě úmrtí jednoho z partnerů,“ říká Roučková.
Další změny
Nová pravidla by měla také podpořit zaměstnávání odborníků ve veřejné správě, kdy u vybraných zaměstnanců veřejné sféry bude možný souběh výkonu práce s členstvím v orgánech podnikajících právnických osob.
Zpřísní se prokazování působnosti odborové organizace. Dnes zaměstnavatel podle ministerstva nemá možnost ověřit si některé náležitosti u odborové organizace, nově bude mít k dispozici více informací.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem