Vás nechceme. Úřad si posvítí na dohody o nepřetahování zaměstnanců

Kartelová dohoda není jen to, že se firmy dohodnou na cenách výrobků nebo si rozdělí trh. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je kartel i taková dohoda, kdy se firmy domluví, že si nebudou navzájem všímat svých zaměstnanců.

„Dva nejčastější typy protisoutěžního jednání na trhu práce jsou dohody mezi zaměstnavateli o tom, že si nebudou navzájem přebírat zaměstnance. Jedná se o takzvaný no-poaching. Nebo o tom že si nebudou konkurovat v oblasti mzdových podmínek či dalších zaměstnaneckých benefitů. Tomu se říká wage-fixing,“ uvádí úřad.  

Podobně jako u dalších typů protisoutěžního jednání i u prokázaných zaměstnaneckých dohod by ÚOHS mohl ukládat pokuty až do výše 10 procent z obratu společnosti, která se přestupku dopustila.

Konkurence znamená lepší výplaty

Podle předsedy ÚOHS Petra Mlsny by pracovníci neměli být ochuzování o příležitosti, jaké jim může nabídnout otevřený a konkurenceschopný trh práce. Například o šanci na lepší mzdy. Dohody o stejné výši mzdy podle něj vedou k nižším odměnám, než když mezi sebou zaměstnavatelé o pracovní sílu skutečně soutěží.

Zatím se u nás takové nekalé dohody k správnímu řízení nedostaly. V zahraničí už ano. Podle Mlsny se teď jiné státy Evropské unie na potírání zaměstnavatelských dohod zaměřují a ve Spojených státech jde dávno o běžnou praxi.  

„Odhalených dohod tohoto typu jsou momentálně v Evropě v zásadě stále pouze jednotky a nelze příliš očekávat, že bychom v budoucnu byli zavaleni podněty od zaměstnanců. Nyní především usilujeme o to, aby se informace o no-poaching a wage-fixing dohodách co nejvíc rozšířila, protože pak se zvyšuje pravděpodobnost, že obdržíme dostatečně kvalitní podněty, které nám umožní zahájit správní řízení,“ říká mluvčí ÚOHS Švanda. 

Na neférové jednání ale nemusí upozornit jen zaměstnanci. Můžou to samozřejmě být i firmy, včetně těch, které se na kartelu samy podílely. „Soutěžitelé, kteří si uvědomili, že se podobné dohody účastní, mají možnost tuto skutečnost nahlásit úřadu v rámci takzvaného leniency programu, díky čemuž získají plnou imunitu,“ upozorňuje mluvčí.

Zdroj: Shutterstock

Radši se dohodnout se zaměstnancem

Expert na pracovní trh Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC se s podobnými dohodami setkal, ale jsou podle něj spíš gentlemanské. „Většinou jde o takové nepsané pravidlo mezi odběrateli a dodavateli o nepřetahování zaměstnanců. Firma si například objedná od jiné firmy experty na marketing. A platí, že se nebude snažit tyto experty lákat k sobě. Pokud by to udělala, dojde tam k narušení vztahů, a to nikdo nechce,“ říká Dombrovský.  

Podle úřadu se dohody můžou objevovat hlavně v oborech, ve kterých pracují lidé s vysokou odborností a specifickými znalostmi. A pak v odvětvích, kde dlouhodobě chybí kvalifikované síly, na jejichž získání je potřeba vynaložit velké náklady, a kde je jen několik velkých a významných zaměstnavatelů. Jde například o IT obory, zdravotnictví, sport či vzdělávání.

Advokát kanceláře eLegal Ondřej Hanák se s problematickými dohodami setkal právě u IT společností a varuje před nimi. „Vývojářská firma se domluví se zákazníkem, že si nebudou přetahovat zaměstnance a ičaře. A potvrdí to vysokými pokutami. Někdy se tak domlouvá i se svými ičaři nebo dokonce konkurenčními firmami,“ vysvětluje Hanák.

Podle něj existují dvě základní varianty dohody. „Not to hire“ zakazuje kohokoli najmout, i kdyby se třeba člověk sám přihlásil do výběrového řízení. Mírnější dohoda „not to solicit“ pouze zakazuje přímo oslovovat a přesvědčovat pracovníky, ať přejdou k dané firmě. „V určitých případech jsou tyto dohody akceptovány, ale jde o hodně úzce vymezené výjimky, například při fúzích,“ upřesňuje Hanák.

Dohodu not to hire z právního hlediska doporučuje nepoužívat nikdy. Not to solicit je podle něj spíš šedá zóna, ale úřad se zaměří i na tyhle dohody a bude je nejspíš považovat za zakázané, odhaduje advokát Hanák.

Proto Hanák radí firmám raději sjednávat s klíčovými zaměstnanci, o které nechtějí přijít, konkurenční doložku. Tedy dohodu, že po odchodu od dotyčného zaměstnavatele nepřestoupí po nějakou dobu k jeho konkurenci, případně si sami konkurující firmu nezaloží. Zaměstnavatele to ovšem stojí nějaké peníze, které se zaváže určitou dobu platit. Pro případ, že bývalý zaměstnanec dohodu nedodrží, jsou stanoveny sankce.

„Konkurenční doložkou můžete na určitou kratší dobu omezit konkurenční činnost. Je potřeba ale dodržet hodně podmínek. Hlavně stanovit celkem přesně území, okruh osob a u zaměstnanců i odměnu. Celkově by doložka měla být i přiměřená typu činnosti, kterou zaměstnanec vykonává,“ radí advokát. 

Další pojistkou zaměstnavatele je sjednat se zaměstnancem také dohodu o mlčenlivosti. „Ale nejefektivnější bude vždy investovat do lidí a dát jim důvod, proč nejít jinam,“ uzavírá Hanák.  

Kolik dostanete v příštím roce? Spočítejte si čistou mzdu po vládních změnách

Zaměstnanci mají znovu odvádět nemocenské pojištění. A kdo vydělává víc jak trojnásobek průměrné mzdy, zaplatí vyšší sazbu daně. Kalkulačka ukáže, jak se vládní balíček projeví na výdělku:

Odměňte se za dřinu článkem

Zdroj: Shutterstock

• Konec benefitů pro zaměstnance? O sto let zpátky
• Každý čtvrtý chce novou práci. S vyšší mzdou a pochvalami
• Češi vydělávají víc, ale koupí si míň. Nová čísla o mzdách
• Tady by chtěl pracovat každý. Projděte si Kanceláře roku
• Výpověď dohodou je nesmysl. Na tohle si dejte pozor
• Zrušte stravenkový paušál, doporučuje nová studie

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem