Zdroj: Shutterstock
Abyste při práci v Německu dosáhli na peněžité dávky, musíte splnit dvě základní podmínky. Mít tam zdravotní pojištění a mít tam sociální pojištění. Obojí je v Německu povinné.
Zdravotní pojištění musíte mít uzavřené nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Poté, co si vyberete pojišťovnu (na výběr jich máte asi 145), nahlásíte ji zaměstnavateli a už se dál starat nemusíte – příspěvky vám do ní bude odvádět automaticky.
Forma sociálního pojištění je v Německu odlišná od té v Česku. Funguje zde systém sociálního zabezpečení, který zahrnuje zdravotní i sociální pojištění (pojištění pro případ dlouhodobé péče, úrazové pojištění, důchodové pojištění či pojištění nezaměstnanosti). Poté, co si tedy zaměstnanec vybral zdravotní pojišťovnu, zaměstnavatel za něj odvádí příspěvky i na sociální zabezpečení.
Jestli v době, kdy pod německým zaměstnavatelem pracujete, onemocníte, jako zdravotnímu pojištěnci vám vzniká nárok na nemocenské dávky (Krankengeld). Je důležité informovat zaměstnavatele o nemoci, ideálně první den nepřítomnosti, to mají firmy nastavené různě.
Od roku 2023 funguje digitální neschopenka (Arbeitsunfähigkeitsbescheinigung). Lékař vám tedy už nevystavuje papírové potvrzení.
Když jste zaměstnáni déle než čtyři týdny, zaměstnavatel vám uhradí sto procent čisté mzdy po dobu šesti týdnů pracovní neschopnosti. Potom vám bude zdravotní pojišťovna vyplácet nemocenské dávky, a to ve výši 70 procent z hrubé mzdy.
Pokud jste zaměstnáni po dobu kratší než čtyři týdny, od prvního dne vyplácí zdravotní pojišťovna nemocenské dávky ve výši 70 procent z hrubé mzdy, ne ale víc než 90 procent z čisté mzdy, po dobu čtyř týdnů. Trvá-li pracovní neschopnost i po čtyřech týdnech, zaměstnavatel vám pak hradí sto procent čisté mzdy až po dobu šesti týdnů pracovní neschopnosti.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Neotax, která vám za mírnou úplatu pomůže vyřídit daně v zemi, kde jste pracovali, získat přídavky na dítě ze zahraničí nebo třeba vrátit příspěvek na penzijní pojištění. Stačí si vybrat zemi, která se vás týká.
Přídavky na děti (Kindergeld) jsou jednou ze základních dávek, na které mají nárok rodiče pracující v Německu. Podmínkou je mít sociální pojištění.
Žádost o přídavky na děti se podává na příslušném úřadě (Familienkasse), výše přídavků je od letošního roku 250 eur měsíčně na každé dítě a lze je získat až šest měsíců zpětně. Nárok na přídavky vám vzniká i v případě, že pracujete v Německu a vaše děti žijí v domovské zemi s druhým rodičem.
S přídavky úzce souvisí nezdanitelné minimum na děti (Kinderfreibetrag). Pokud máte nárok na dětské přídavky, nemáte nárok na daňovou úlevu na dítě – a naopak. Pro rok 2023 činí částka, kterou máte osvobozenou od placení daně, 8952 eur na jedno dítě pro oba rodiče.
Sympatickým krokem německého daňového úřadu je to, že sám rozhodne, jestli jsou pro vás výhodnější přídavky, nebo daňová sleva. Samozřejmě si ale musíte napřed o přídavky na děti zažádat.
Jestli už dostáváte přídavky v Česku, nic se neděje. Dojde jen k přepočtu celkové výše, a to tak, že konečný součet dávek z obou zemí se bude rovnat maximální částce v Německu. abyste nedostali méně, než je maximální částka vyplácená v Německu.
Jestli vás zajímá, jak je to v Německu s rodičovským příspěvkem, najdete podrobnosti v samostatném článku.
Pokud jste přišli v Německu o práci, máte nárok na dávku v nezaměstnanosti. S jedinou podmínkou: za poslední dva roky jste byli minimálně 12 měsíců pojištěni pro případ nezaměstnanosti. To je automatickou součástí sociálního pojištění zaměstnance, jde na něj 1,3 procenta z hrubé mzdy (dalších 1,3 procenta odvádí zaměstnavatel). Pak stačí se registrovat na německém úřadu práce.
Budete mít nárok na dávku ve výši 60 procent z čisté mzdy v případě, že nemáte děti. Máte-li alespoň jedno dítě, výška dávky stoupne na 67 procent z čisté mzdy. Doba poskytování dávky závisí na délce pojištění a vašem věku.
Pokud se plánujete vrátit z Německa domů, můžete požádat o přenos dávky do vaší domovské země po čtyřech týdnech od zařazení do evidence.
Sdílejte článek, než ho smažem
