Chcete pracovat z domova, firma je proti. Co dělat

Nejdřív to bylo jenom důrazné doporučení. Ve svém krizovém opatření vláda od 22. října mimo jiné „doporučuje zaměstnavatelům využívat nejvyšší možnou měrou práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vykonávat v místě bydliště,“ nebo „omezit výkon prací, které nejsou významné pro zachování činnosti zaměstnavatele“.

Jsou pochopitelně obory, kde to opravdu nejde. Řidič autobusu, prodavačka v supermarketu, úřednice na přepážce pro veřejnost, lékař, dělník v továrně, pošťák, skladník a plno dalších – ti prostě o práci z domova nemohou přemýšlet.

Takzvaný home office je mnohem pravděpodobnější tam, kde – jak název napovídá – jde o kancelářskou práci bez častého osobního styku s veřejností nebo bez nutnosti být neustále v osobním kontaktu s kolegy.

Dokud šlo ze strany vlády o „pouhé“ doporučení, záleželo jenom na zaměstnavateli, jak moc vážně ho bral. Samozřejmě: obecně má povinnost předcházet škodám (nejenom těm finančním ze svého pohledu, ale i na zdraví zaměstnanců). Může však namítnout, že pracovníky dokáže dostatečně ochránit a domů je prostě nepošle, protože třeba pracují s citlivými dokumenty. Nebo šéf potřebuje mít celý tým pohromadě kvůli rychlejšímu a snazšímu provedení práce. Zaměstnanec se pak prakticky nemohl bránit, i kdyby věděl, že jediným důvodem odmítnutí je třeba neschopnost šéfa kontrolovat práci podle výsledku – ne podle obsazené židle.

„Obecně platí, že na práci z domova není nárok, i když to náplň práce umožňuje. Zaměstnanci mají většinou jasně sjednané místo výkonu práce – sídlo zaměstnavatele. Zaměstnanec tedy nemůže požadovat home office proti vůli zaměstnavatele,” potvrzuje Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnýAdvokát.cz.

Už nařízení, ne jenom doporučení

Jenže od 28. října vláda přešla od doporučení k nařízení – společně s přísnějším omezením volného pohybu a dalšími opatřeními.

„Vláda nařizuje zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště,“ píše v krizovém opatření. To má platit přinejmenším do půlnoci z 20. na 21. listopadu.

Co takové zpřísnění znamená v praxi? Pokud o práci z domova stojíte a nebrání tomu její charakter nebo provozní podmínky, měl vám ji zaměstnavatel umožnit. „Jinak by mohl porušit své povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany v práci,” říká Preuss. Dokonce máte právo požadovat, aby se firma podílela na nákladech, které s prací z domova prokazatelně máte.

„Bude-li zaměstnanec pracovat z domova, je třeba, aby zaměstnavatel nesl náklady spojené s výkonem práce z domova – typicky náklady za energii, připojení k internetu, opotřebení vlastních věcí a tak podobně,“ potvrzuje i Pavel Beránek z Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři.

Preuss však zdůrazňuje, že pokud zaměstnanec nechce pracovat z domova, nemůže to mu zaměstnavatel jednostranně nařídit, a to ani s odvoláním na nařízení vlády. „Pořád platí zákoník práce, který stanoví, že má-li zaměstnanec konat práci na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele, musí se na tom dohodnout se zaměstnavatelem,” připomíná. Jako převažující právní názor to zmiňuje i Beránek.

Čím obecnější nařízení je, tím snáz si leckdo řekne, že na něj se nevztahuje, nebo že se dá jednoduše obejít. To lze bohužel říct i o nařízení týkající se home office. „Zaměstnavatel může tvrdit, že vzhledem k charakteru a provozním podmínkám nelze práci vykonávat v místě bydliště,“ říká Preuss. A výsledek pak bude hodně podobný, jako když to vláda jenom doporučovala.

Pokud si na to troufnete, především když vám pomohou odbory, měli byste po zaměstnavateli chtít písemné zdůvodnění jeho rozhodnutí. Usnadní to pak jeho přezkoumání v budoucnu. Tedy aby uvedl konkrétní důvody, které podle něj brání práci z domova – aspoň po část týdne.

Obtížně by takové plošné odmítnutí zřejmě obhájila firma, která už dřív – v klidných dobách a bez vládního nařízení – běžně lidem umožňovala aspoň občasný home office.

Co když se nakazíte?

Z dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že nejrizikovějšími místy pro přenos koronaviru způsobujícího covid-19 je právě pracoviště (domácnosti, kam si lidé zřejmě často přinesou nákazu z pracoviště).

A teď si představte: Báli jste se nakažení, takže jste opakovaně apelovali na zaměstnavatele, aby vám umožnil pracovat z domova. Chovali jste se zodpovědně a byli přesvědčeni, že přechodu na home office nic nebrání. Přesto vám to zaměstnavatel nepovolil a trval na vaší fyzické přítomnosti. Dovolenou jste si brát nechtěli, dát výpověď také ne. Tak jste se podřídili – a nakazili. Nebo se nakazil někdo z kolegů a hygienik vás poslal do karantény.

Při pracovní neschopnosti i karanténě to znamená, že máte nárok jenom na 60 procent vašeho běžného výdělku (zjednodušeně řečeno, protože skutečný výpočet je složitější a u vyšších výdělků přichází ke slovu další krácení).

Vnímáte to jako velkou nespravedlnost a rádi byste, aby vám zaměstnavatel – jehož nezodpovědnost za to podle vás může – doplatil i zbytek mzdy.

„V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti nenáleží zaměstnanci nemocenská, ale náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem. Tu s ním lze samozřejmě dohodnout ve vyšší výměře, než je zákonem stanovených 60 procent. Bohužel v praxi se to nedaří příliš často,“ připomíná Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

„K poskytování vyšší náhrady mzdy se zaměstnavatelé zavázali jenom v 2,2 % uzavřených kolektivních smluv, průměrná výše vyplácené náhrady činí 81 % průměrného výdělku zaměstnance,” upřesňuje Samek. Dlouhodobá kolektivní smlouva uzavřená před koronavirem nicméně nebrání, aby v mimořádné době zvolil zaměstnavatel vstřícnější řešení.

Nenechte se!

Zdroj: Shutterstock

• Výpověď dohodou je nesmysl. Čtěte, na co si dát pozor
• Karanténa a náhrada mzdy. Kolik teď dostanete
• Ošetřovné se prodlouží a dosáhne na něj víc rodičů
• Výpočet dovolené se změní. Na dětské akce bude týden navíc
• Co dělat, když nemám na bydlení a jídlo. Pomoc pro lidi v nouzi
• Neplacené volno. Kdy ho šéf musí dát, jak je to s odvody a další pravidla

Dva týdny pracovní neschopnosti mohou být ještě tou lepší variantou. S horším průběhem covidu můžete zůstat doma i měsíc nebo dva – s maximálně třemi pětinami výdělku. A to nemluvíme o dlouhodobých nebo dokonce trvalých zdravotních následcích.

V takovém případě by se odmítnutí home office ze strany zaměstnavatele mohlo hodnotit i jako porušení bezpečnosti práce. Samozřejmě by se muselo dokazovat, jestli vaše práce mohla být vykonávána z domova. Nebo že preventivní opatření, která zaměstnavatel zavedl na pracovišti, byla nedostatečná – zvlášť v porovnání se snadnou možností přechodu na home office.

Pak byste mohli požadovat náhradu vzniklé škody a léčebných výdajů, potvrzují i Samek a Preuss. Situace s koronavirem však nemá v moderní historii obdoby, takže předem nelze říct, jak by takový spor dopadl. Kdybyste se nedohodli jinak, musel by rozhodnout až soud.

Co má zaměstnanec dělat, když je přesvědčený, že svou práci může dělat v místě bydliště i „vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám", ale zaměstnavatel mu to neumožnil? „Oznámit to příslušnému inspektorátu práce,“ radí Samek.

Takový zaměstnanec by měl o práci z domova požádat písemně – stačí e-mailem, aby měl důkaz případného odmítnutí a jeho vysvětlení. „Dále je možné využít odbory či pravidla pro bezpečnost práce a případně se obrátit na inspektorát práce,“ dodává Preuss.

„V působnosti inspektorátů práce je pouze kontrola dodržování pracovněprávních předpisů – především zákoníku práce, předpisů o odměňování, o pracovní době a době odpočinku, předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákona o zaměstnanosti. Kontrola dodržování usnesení vlády ČR nespadá do působnosti orgánů inspekce práce,“ říká k tomu Richard Kolibač, mluvčí Státního úřadu inspekce práce.

Neuposlechnutí vládního nařízení může být považováno také za porušení krizového zákona. Jeho dodržování má kontrolovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa spáchání přestupku. Krizový zákon nicméně počítal hlavně s událostmi jako je povodeň, není připravený pro současnou epidemii. Z praktického pohledu tedy zůstává plno nejasností.

Zdroj: Shutterstock

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Veronika Doskočilová

 Další články autora.

Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem