Chcete pracovat z domova, firma je proti. Co dělat

Už nejde jenom o doporučení, ale přímo o vládní nařízení. Jenže zaměstnavatel vás přesto chce mít na pracovišti. Na co máte nárok, když věříte, že doma to je bezpečnější? A co když se kvůli přísnému šéfovi skutečně nakazíte a přijdete o peníze?
Chcete pracovat z domova, firma je proti. Co dělat

Zdroj: Shutterstock

Nejdřív to bylo jenom důrazné doporučení. Ve svém krizovém opatření vláda od 22. října mimo jiné „doporučuje zaměstnavatelům využívat nejvyšší možnou měrou práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vykonávat v místě bydliště,“ nebo „omezit výkon prací, které nejsou významné pro zachování činnosti zaměstnavatele“.

Jsou pochopitelně obory, kde to opravdu nejde. Řidič autobusu, prodavačka v supermarketu, úřednice na přepážce pro veřejnost, lékař, dělník v továrně, pošťák, skladník a plno dalších – ti prostě o práci z domova nemohou přemýšlet.

Takzvaný home office je mnohem pravděpodobnější tam, kde – jak název napovídá – jde o kancelářskou práci bez častého osobního styku s veřejností nebo bez nutnosti být neustále v osobním kontaktu s kolegy.

Dokud šlo ze strany vlády o „pouhé“ doporučení, záleželo jenom na zaměstnavateli, jak moc vážně ho bral. Samozřejmě: obecně má povinnost předcházet škodám (nejenom těm finančním ze svého pohledu, ale i na zdraví zaměstnanců). Může však namítnout, že pracovníky dokáže dostatečně ochránit a domů je prostě nepošle, protože třeba pracují s citlivými dokumenty. Nebo šéf potřebuje mít celý tým pohromadě kvůli rychlejšímu a snazšímu provedení práce. Zaměstnanec se pak prakticky nemohl bránit, i kdyby věděl, že jediným důvodem odmítnutí je třeba neschopnost šéfa kontrolovat práci podle výsledku – ne podle obsazené židle.

„Obecně platí, že na práci z domova není nárok, i když to náplň práce umožňuje. Zaměstnanci mají většinou jasně sjednané místo výkonu práce – sídlo zaměstnavatele. Zaměstnanec tedy nemůže požadovat home office proti vůli zaměstnavatele,” potvrzuje Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnýAdvokát.cz.

Už nařízení, ne jenom doporučení

Jenže od 28. října vláda přešla od doporučení k nařízení – společně s přísnějším omezením volného pohybu a dalšími opatřeními.

„Vláda nařizuje zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště,“ píše v krizovém opatření. To má platit přinejmenším do půlnoci z 20. na 21. listopadu.

Co takové zpřísnění znamená v praxi? Pokud o práci z domova stojíte a nebrání tomu její charakter nebo provozní podmínky, měl vám ji zaměstnavatel umožnit. „Jinak by mohl porušit své povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany v práci,” říká Preuss. Dokonce máte právo požadovat, aby se firma podílela na nákladech, které s prací z domova prokazatelně máte.

„Bude-li zaměstnanec pracovat z domova, je třeba, aby zaměstnavatel nesl náklady spojené s výkonem práce z domova – typicky náklady za energii, připojení k internetu, opotřebení vlastních věcí a tak podobně,“ potvrzuje i Pavel Beránek z Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři.

Anketa

Jak jste na tom vy?

Preuss však zdůrazňuje, že pokud zaměstnanec nechce pracovat z domova, nemůže to mu zaměstnavatel jednostranně nařídit, a to ani s odvoláním na nařízení vlády. „Pořád platí zákoník práce, který stanoví, že má-li zaměstnanec konat práci na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele, musí se na tom dohodnout se zaměstnavatelem,” připomíná. Jako převažující právní názor to zmiňuje i Beránek.

Čím obecnější nařízení je, tím snáz si leckdo řekne, že na něj se nevztahuje, nebo že se dá jednoduše obejít. To lze bohužel říct i o nařízení týkající se home office. „Zaměstnavatel může tvrdit, že vzhledem k charakteru a provozním podmínkám nelze práci vykonávat v místě bydliště,“ říká Preuss. A výsledek pak bude hodně podobný, jako když to vláda jenom doporučovala.

Pokud si na to troufnete, především když vám pomohou odbory, měli byste po zaměstnavateli chtít písemné zdůvodnění jeho rozhodnutí. Usnadní to pak jeho přezkoumání v budoucnu. Tedy aby uvedl konkrétní důvody, které podle něj brání práci z domova – aspoň po část týdne.

Obtížně by takové plošné odmítnutí zřejmě obhájila firma, která už dřív – v klidných dobách a bez vládního nařízení – běžně lidem umožňovala aspoň občasný home office.

Co když se nakazíte?

Z dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že nejrizikovějšími místy pro přenos koronaviru způsobujícího covid-19 je právě pracoviště (domácnosti, kam si lidé zřejmě často přinesou nákazu z pracoviště).

A teď si představte: Báli jste se nakažení, takže jste opakovaně apelovali na zaměstnavatele, aby vám umožnil pracovat z domova. Chovali jste se zodpovědně a byli přesvědčeni, že přechodu na home office nic nebrání. Přesto vám to zaměstnavatel nepovolil a trval na vaší fyzické přítomnosti. Dovolenou jste si brát nechtěli, dát výpověď také ne. Tak jste se podřídili – a nakazili. Nebo se nakazil někdo z kolegů a hygienik vás poslal do karantény.

Při pracovní neschopnosti i karanténě to znamená, že máte nárok jenom na 60 procent vašeho běžného výdělku (zjednodušeně řečeno, protože skutečný výpočet je složitější a u vyšších výdělků přichází ke slovu další krácení).

Vnímáte to jako velkou nespravedlnost a rádi byste, aby vám zaměstnavatel – jehož nezodpovědnost za to podle vás může – doplatil i zbytek mzdy.

„V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti nenáleží zaměstnanci nemocenská, ale náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem. Tu s ním lze samozřejmě dohodnout ve vyšší výměře, než je zákonem stanovených 60 procent. Bohužel v praxi se to nedaří příliš často,“ připomíná Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

„K poskytování vyšší náhrady mzdy se zaměstnavatelé zavázali jenom v 2,2 % uzavřených kolektivních smluv, průměrná výše vyplácené náhrady činí 81 % průměrného výdělku zaměstnance,” upřesňuje Samek. Dlouhodobá kolektivní smlouva uzavřená před koronavirem nicméně nebrání, aby v mimořádné době zvolil zaměstnavatel vstřícnější řešení.

Dva týdny pracovní neschopnosti mohou být ještě tou lepší variantou. S horším průběhem covidu můžete zůstat doma i měsíc nebo dva – s maximálně třemi pětinami výdělku. A to nemluvíme o dlouhodobých nebo dokonce trvalých zdravotních následcích.

V takovém případě by se odmítnutí home office ze strany zaměstnavatele mohlo hodnotit i jako porušení bezpečnosti práce. Samozřejmě by se muselo dokazovat, jestli vaše práce mohla být vykonávána z domova. Nebo že preventivní opatření, která zaměstnavatel zavedl na pracovišti, byla nedostatečná – zvlášť v porovnání se snadnou možností přechodu na home office.

Pak byste mohli požadovat náhradu vzniklé škody a léčebných výdajů, potvrzují i Samek a Preuss. Situace s koronavirem však nemá v moderní historii obdoby, takže předem nelze říct, jak by takový spor dopadl. Kdybyste se nedohodli jinak, musel by rozhodnout až soud.

Co má zaměstnanec dělat, když je přesvědčený, že svou práci může dělat v místě bydliště i „vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám", ale zaměstnavatel mu to neumožnil? „Oznámit to příslušnému inspektorátu práce,“ radí Samek.

Takový zaměstnanec by měl o práci z domova požádat písemně – stačí e-mailem, aby měl důkaz případného odmítnutí a jeho vysvětlení. „Dále je možné využít odbory či pravidla pro bezpečnost práce a případně se obrátit na inspektorát práce,“ dodává Preuss.

„V působnosti inspektorátů práce je pouze kontrola dodržování pracovněprávních předpisů – především zákoníku práce, předpisů o odměňování, o pracovní době a době odpočinku, předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákona o zaměstnanosti. Kontrola dodržování usnesení vlády ČR nespadá do působnosti orgánů inspekce práce,“ říká k tomu Richard Kolibač, mluvčí Státního úřadu inspekce práce.

Neuposlechnutí vládního nařízení může být považováno také za porušení krizového zákona. Jeho dodržování má kontrolovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa spáchání přestupku. Krizový zákon nicméně počítal hlavně s událostmi jako je povodeň, není připravený pro současnou epidemii. Z praktického pohledu tedy zůstává plno nejasností.

Binokulár. Zlobil. Zdroj: Shutterstock.com
Zdroj: Shutterstock

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Veronika Doskočilová

 Další články autora.

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Autorsky se zaměřuje na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ještě víc než paragrafy ale miluje média. Byl šéfredaktorem České informační agentury... Další články autora.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+32
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 7 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 11. 2020 9:57, Martina

Citace - Puvod viru / 12.11.2020 08:26

U toho nakazeni jsem zvedav, jak zamestnanec u soudu dokaze, ze se nakazil na pracovisti a ne v autobusu.


Ani do toho autobusu by nejspíš nešel, kdyby nemusel každý den jezdit na pracoviště. Ano, dokazování by bylo složité - ale když onemocní devět kolegů a vy pak jako poslední, je dost pravděpodobné, že to máte spíš od nich (uzavřená místnost, osm hodin každý den) než z krátkého pobytu jinde nebo někde venku. Osobně bych to řešila spíš poukazem na nedodržení prevence (zaměstnavatel nezajistil/nekontroloval roušky, dezinfekci, odstupy apod.), ten "zástupný" tlak obecně přes BOZP mi přijde silnější než "asi jsem se nakazila v práci".

Zobrazit celé vlákno

+6
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 11. 2020 12:26, Škodolibka domácí

U nás to firma vyřešila lišácky ... na HO můžeme, ale konkrétně já bych musel dělat a vykazovat zadanou práci, která mě nebaví ... resp. je mi z duše odporná. Takže raději (byť nerad) chodím do práce, kde mohu dělat tu práci, která mě baví.

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Ošetřovné stoupne a prodlouží se. Schváleno

29. 10. 2020 | Petr Kučera | 74 komentářů

Ošetřovné stoupne a prodlouží se. Schváleno

Změny v ošetřovném potvrdili i senátoři. Doba čerpání se prodlouží, denní částka stoupne a dosáhne na něj víc lidí.

U nás můžete na záchod kdykoliv. Call centra slibují změnu

18. 8. 2020 | Hana Vincourová | 3 komentáře

U nás můžete na záchod kdykoliv. Call centra slibují změnu

Jsme konečně normální call centrum. Neplníte nesmyslné normy, nedržíme vás u počítače bez jídla, bez pití a bez možnosti si odběhnout, láká pojišťovna nové pracovníky.

Výpočet dovolené se změní. Na dětské akce bude týden navíc

10. 6. 2020 | Petr Kučera | 5 komentářů

Výpočet dovolené se změní. Na dětské akce bude týden navíc

Novela zákoníku práce definitivně prošla. Nejvýznamnější změny se týkají výpočtu nároku na dovolenou a zavedení sdíleného pracovního místa.

Výpověď dohodou je nesmysl. Čtěte, na co si dát pozor

20. 4. 2020 | Zdeněk Bauer | 3 komentáře

Výpověď dohodou je nesmysl. Čtěte, na co si dát pozor

I když má zaměstnavatel problémy kvůli koronaviru, musí dál dodržovat zákoník práce. Když pro vás nemá práci, nenechte si vnutit „výpověď dohodou“. Kvůli vlně propouštění jsme zaktualizovali... celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.