Zdroj: Shutterstock
V posledních deseti letech chyběly českým firmám stále stejné profese. V žebříčku nejžádanějších zaměstnanců se jenom mírně obměňovalo jejich pořadí.
„Nejhledanějšími jsou aktuálně i dlouhodobě řemeslníci, a to jak v Česku, tak celosvětově. Další v pořadí jsou stavební dělníci, obchodní zástupci, řidiči, technici, dělníci do výroby, IT specialisté, zdravotnický personál a účetní,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu personální společnosti ManpowerGroup.
Řemeslníci či stavební dělníci teď na trhu chybějí ještě citelněji než před epidemií koronaviru, protože z Česka odešly desítky tisíc pracovníků z ciziny. Stoupla také poptávka po kvalifikovaných lidech v oblasti informačních technologií – už předtím dlouhodobě nedostatkových. S epidemií totiž roste význam komunikace na dálku. Rychle sílí poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost, vývojářích softwaru a datových analyticích.
„Z žebříčku deseti nejžádanějších profesí zatím vlivem covidu vypadli jen kuchaři. A zvolna na pracovním trhu přibývá také volných řidičů,“ popisuje Halbrštát.
Nejhůře obsazované pozice (obory) | |
| rok 2018 | rok 2020 |
| 1. Řemeslníci | 1. Řemeslníci |
| 2. Řidiči, doprava a logistika | 2. Stavebnictví |
| 3. Inženýři | 3. Obchodní zástupci, prodej a marketing |
| 4. Technici | 4. Administrativní podpora |
| 5. Obchodní zástupci, prodej a marketing | 5. Řidiči, doprava a logistika |
| 6. IT | 6. Technici |
| 7. Účetnictví a finance | 7. IT |
| 8. Zdravotnický personál | 8. Výroba |
| 9. Management | 9. Zdravotnický personál |
| 10. Pohostinství | 10. Účetnictví a finance |
| Zdroj: ManpowerGroup | |
„Díky vládní podpoře nedošlo v první fázi pandemie k žádnému plošnému propouštění, o práci přišla jen čtyři procenta lidí ve věku 18 až 65 let. Mnohem častěji musely firmy přistoupit ke snižování mezd a benefitů a omezování pracovní doby. Celkem se tyto změny dotkly 31 procent českých zaměstnanců,“ říká Martin Malo, ředitel personální společnosti Grafton Recruitment. Nejvýrazněji to dopadlo na manuálně pracující zaměstnance a na lidi v oboru stravovacích a ubytovacích služeb.
Volných míst na řemeslných a dělnických profesích přibylo hlavně proto, že kvůli zavřeným hranicím a dalším opatřením zmizely desítky tisíc cizinců. Prakticky ze dne na den.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
„Nejvíce se to týkalo pracovní síly z Ukrajiny, ale i dalších zemí bývalého východního bloku. Pandemie velmi silně zkomplikovala situaci se zaměstnáváním cizinců. Zcela zastavila pracovní migraci a zhruba 300 tisíc zahraničních pracovníků donutila k návratu do jejich domovských zemí. Ti samozřejmě na českém pracovním trhu chyběli, zejména po ukončení nouzového stavu a znovuobnovení činnosti firem napříč trhem,“ říká Malo.
Hlavně výrobní podniky tak v mnoha případech potřebovaly rychle posílit kapacity, aby dokázaly dodržet nasmlouvané objemy zakázek.
Podobně jsou na tom stavební firmy. „Stále citelně chybí zedníci. Poptávku dosud částečně pokrývalo obsazování pozic zahraničními dělníky, ale do budoucna – a covid nám to při zavření hranic ukázal – by toto mohl být velký problém. Nutně proto potřebujeme navýšit počet míst v učebních oborech,“ zdůrazňuje Roman Pommer, viceprezident Hospodářské komory ČR. Firmám hodně chybí třeba i tesaři či pokrývači.
Pohyb zaměstnanců – především ve výrobní sféře – se teď navíc prakticky zastavil, říká Halbrštát. Lidé mají strach měnit práci v nejisté době, zvlášť když jejich dosavadní místo zatím pomáhá udržet státní program Antivirus.
Pandemie naprosto změnila poptávku po kuchařích, kteří předtím dlouhodobě patřili mezi desítku nejžádanějších profesí ze strany zaměstnavatelů. Restaurace i další podniky v oblasti cestovního ruchu výrazně omezily svůj provoz, některé zavřely úplně.
Právě kuchaři a další zaměstnanci z oblasti cestovního ruchu se v uplynulých měsících také nejvíce snažili změnit obor. Práci podle dostupných informací hledali hlavně v e-commerce, logistice či v podnikových službách. Část zamířila do prodejen potravin, které sháněly nové posily.
„Vlivem epidemie vznikla nová poptávka po tisících prodavačů. Tyto pozice se velmi rychle obsadily například právě lidmi z gastronomie,“ potvrzuje Halbrštát.
„Na rozdíl od jiných odvětví jsme v maloobchodě museli během koronakrize nabírat nové síly. Potřebovali jsme umožnit flexibilitu kolegům, kteří se starali o malé školáky, nebo zůstali doma na ošetřovném. Během dvou týdnů jsme přijali rekordních dva a půl tisíce nových kolegů. Mnozí z nich u nás našli stálé zaměstnání a zůstali,“ přibližuje například mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček.
Řada restaurací či hotelů pak měla už během letní sezóny velký problém najít personál, protože kuchaři nebo číšníci už raději odešli úplně jinam.
Mezi nejvíc nedostatkové profese patřili řadu let řidiči. Pandemie z pohledu zaměstnavatelů zlepšila situaci, i když u mnoha firem také „díky“ tomu, že ubylo zakázek. V logistice zároveň roste zájem o méně kvalifikovanou práci, například o pozice typu skladník.
„V současné chvíli zaměstnáváme přímo nebo přes naše smluvní partnery více než 700 řidičů. Oproti kritické situaci před pandemií se situace s jejich nedostatkem o něco zlepšila. V případě našich vlastních zaměstnanců se nám zatím daří jejich stav doplňovat. Ani naši partneři v tuto chvíli nemají větší problémy se získáním nových řidičů,“ konstatuje Jaroslava Šindelářová, HR manažerka logistické společnosti Geis v Česku.
„Pociťujeme poptávku uchazečů ze segmentů, které byly ekonomicky nejvíce postiženy pandemií. Pro většinu z nich ale bohužel vzhledem k jejich pracovnímu profilu okamžitou práci nemáme. Konkrétně u řidičů skupiny C+E trvá kolem tří měsíců, než získají řidičský a profesní průkaz,“ dodává Šindelářová.
Největší potíže měly – a pořád mají – firmy provozující dálkovou autobusovou dopravu. „Ta klesla na jaře prakticky na nulu, k výraznému snížení došlo i u autobusů linkových. Nákladní doprava dopadla o trochu lépe, pokles souvisel se snížením produkce výrobních podniků a různými omezeními. Celkově se ale nadále realizují přepravy jak na vnitrostátních, tak mezinárodních relacích,“ upřesňuje Tomáš Bicera, ředitel společnosti ISD Česmad Bohemia provozující web Truckjobs.cz.
Zaměstnance podle něj zatím propouštěla pětina firem v oblasti nákladní dopravy. Na trh práce se tak dostalo několik skupin řidičů. „První tvoří ti, jejichž firmy krizi neustály a skončily. Není jich mnoho, ale mohou dlouhodobě pomoci těm firmám, které řidiče potřebují. Druhou skupinou jsou lidé, které firmy propustily, protože pro ně neměly práci. Ti jsou volní jen dočasně, hledají krátkodobé zaměstnání a většina čeká, že se brzy vrátí ke svému původnímu zaměstnavateli. U třetí skupiny mluvíme o takzvané optimalizaci. To jsou řidiči, se kterými nebyly firmy ani dříve spokojeny, ale jednoduše je neměly kým nahradit, což se teď změnilo,“ vysvětluje Bicera.
Celková nezaměstnanost v Česku sice od března roste, podle oficiálních čísel z úřadů práce ale zatím nijak dramaticky. Podíl nezaměstnaných ke konci srpna dosahoval 3,8 %, zatímco na konci letošního února byl 3 % a loni v srpnu 2,7 %. Skutečná situace se však ukáže až po ukončení státních podpor na udržení pracovních míst. Nemluvě o druhé vlně a nových omezeních.
Ke konci srpna evidovaly úřady práce 279 tisíc uchazečů o zaměstnání, což je skoro o 74,3 tisíce víc než před rokem. Pořád je to ale o dost méně než počet volných míst nabízených firmami prostřednictvím úřadů práce – těch je 340 823. Problém je dlouhodobě v tom, že nezaměstnaní buď o takové pozice nemají zájem, nebo na ně nemají potřebnou kvalifikaci.
Na víc než tři čtvrtiny volných míst by firmy chtěly přijmout i pracovníky ze zahraničí – právě oficiální nezájem tuzemských uchazečů je podmínkou k tomu, aby mohly zaměstnat cizince mimo EU.
„V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Uchazeči nad 50 let věku se na celkové nezaměstnanosti podílejí zhruba třetinou,“ říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
„Zaměstnavatelé měli v srpnu obecně největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky a pomocníky ve výrobě, uklízeče, obsluhu vysokozdvižných vozíků, řidiče nákladních automobilů, zedníky, kuchaře nebo pomocné manipulační pracovníky,“ upřesňuje mluvčí. Skoro tři čtvrtiny volných pracovních míst jsou pro uchazeče se základním či nižším vzděláním.
„Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory,“ dodává Beránková.
Jsme konečně normální call centrum. Neplníte nesmyslné normy, nedržíme vás u počítače bez jídla, bez pití a bez možnosti si odběhnout, láká pojišťovna nové pracovníky.
Díky nízké nezaměstnanosti během ekonomického růstu v předchozích letech mohli i lidé z méně žádaných profesí relativně snadno změnit práci a vyjednat si výhodnější podmínky. Kvůli koronaviru teď lidé dávají přednost jistotě.
„U některých dělnických nebo administrativních pozic si teď může zaměstnavatel vybírat více než dříve. Ale ani vysoká nezaměstnanost nevyřeší problém nedostatku řemeslníků, techniků, mechaniků, lékařů nebo programátorů,“ zdůrazňuje Jaroslava Rezlerová, ředitelka společnosti ManpowerGroup v Česku.
„Profese, které firmám chybí nejvíce, jsou natolik žádané, že pokud pracovníci s touto kvalifikací přijdou o místo, obratem najdou práci jinde. Převis takových volných pracovních pozic ještě stále výrazně převyšuje počet relevantních uchazečů o práci,“ potvrzuje Malo. Navzdory rostoucí nezaměstnanosti v tuzemsku tak budou firmy i dál muset hledat posily v zahraničí.
Renata Lichtenegerová
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 10. 2020 9:48, Dramat
Yeah. A nějak opomenuli připomenout, že kromě IT, platy jsou tak mizerný, že nikdo to prostě dělat nechce. Hlavně když maj nad sebou mladýho debila, kterej jenom na ně řve. Řemeslník sotva uživí sebe, dvě děcka a pracující manželku... a to se ještě musí modlit aby mu nechcíplo auto v leasingu, nebo neodešla lednička... Administrativa? 28 000Kč hrubýho/měs naprostý maximum... a pokud je pěkná ženská, tak si pěkně užije úchylnejch manažerů... Stavebnictví? Z platů dělníka, i kvalifikovanýho, pořádně nezaplatí člověk dneska ani nájem ... a o profesním růstu nelze ani mluvit. Prostě neexistuje... Výroba, zdravotníci, účetnictví, logistika, technici... všechno profese s platy pod národní průměrnou mzdou. A často i pod 30 000 Kč/měs. Zatímco ceny všeho rapidně rostou, daně rostou... a poměr čístá mzda/plat na ceny/daně roste ve prospěch cen. Tenhle článek je kre**** napsanej, zavádějící a neúplnej. Jako ostatně většina takovýchle článků k ničemu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
1. 10. 2020 18:20, josef
pokud pracujete ve vyrobe platy vysoke pukud jste ve statni sprave platy co nejnisi statu nedavate ni jenom berete
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.