Dovolenou už jste si rozplánovali nebo dokonce vybrali do posledního dne, jenže z nějakého důvodu potřebujete v práci další volno. Možná máte doma důležité zařizování, možná jste se rozhodli obkroužit planetu. Řešením je neplacené volno.
Jsou situace, kdy vám šéf musí vyhovět. Je tu ale i spousta jiných, kdy záleží čistě na jeho vstřícnosti. Na rozdíl od dovolené vám ale neplacené volno nesmí nařídit.
Kromě čtyř týdnů dovolené mají zaměstnanci ze zákona nárok i na pracovní volno. Přesný výčet okolností, za kterých ho můžete čerpat, najdeme v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Řečí zákona jde o jiné důležité překážky v práci.
Někdy vám musí zaměstnavatel pracovní volno dokonce proplatit. Náhrada mzdy se pak rovná průměrnému výdělku, počítá se stejně jako náhrada mzdy za dovolenou. Placenému volnu jsme podrobně věnovali v předchozím přehledu.
Dneska se ho dotkneme jen letmo, protože se zaměříme především na situace, kdy vám zaměstnavatel poskytne volno neplacené – tedy volno, za které nedostanete mzdu (plat) ani náhradu mzdy (platu).
Nepleťte si neplacené volno s náhradním volnem – to je něco úplně jiného.
Náhradní volno se dává za práci přesčas nebo práci ve svátek.
Podrobnosti shrnujeme v samostatných přehledech:
Kdy máte nárok na neplacené volno?
Naše kalkulačka čisté mzdy přehledně vypočítá, kolik dostanete od zaměstnavatele na ruku a kolik z hrubé mzdy spolkne daň a povinné odvody. Funguje i obráceně: zaměstnavateli ukáže, na kolik ho zaměstnanec celkově přijde.
Neplacené volno vám v práci musejí dát ještě při jedné situaci: když je to ve veřejném, obecném nebo společenském zájmu. Kompletní seznam takových překážek v práci najdete v § 200 až 205 zákoníku práce.
Jde například o dobu výkonu funkce poslance, senátora nebo člena zastupitelstva (pracovní volno se poskytuje až na dvacet dnů za rok). Nebo o dobu výkonu občanské povinnosti – například u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo na úřadě.
Za určitých okolností musí zaměstnavatel dát neplacené volno také členovi horské služby, který pomáhá při záchranné akci v terénu. Nebo člověku, který jede s dětmi na tábor jako vedoucí, zdravotník nebo instruktor – a to až na tři týdny z roku, nesmějí tomu ovšem bránit vážné provozní důvody v práci. Stejně tak má nárok člověk, který dobrovolně pomáhá při sčítání lidu, domů a bytů (až na deset pracovních dnů ročně, opět kromě vážných provozních důvodů). Nebo dobrovolný zdravotník Červeného kříže kvůli zajišťování zdravotního dozoru na sportovní nebo společenské akci – i tady jsou výjimkou vážné provozní důvody.
Nadřízený musí dát volno i člověku, který plní brannou povinnost. Tenhle případ má jednu specialitu: od zaměstnavatele sice náhradu mzdy nedostanete, vyplatí vám ji ale příslušný vojenský správní úřad.
A pak tu jsou situace, kdy chcete neplacené volno z jiných důvodů – například toužíte cestovat, naplno se věnovat nějakému koníčku nebo třeba chcete zůstat doma s dětmi i po skončení rodičovské dovolené. Nebo v situaci, kdy potřebujete delší čas pečovat o nemocného člena rodiny, ale z nějakého důvodu nevyužijete dlouhodobé ošetřovné nebo vám jeho rozsah nestačí.
Tady už o žádný právní předpis svůj nárok neopřete. Záleží jenom na tom, jak se dohodnete – pokud tedy možnost takového pracovního volna není zakotvená v kolektivní smlouvě nebo vnitřních předpisech zaměstnavatele.
Za dobu neplaceného volna nedostáváte náhradu mzdy. Není tedy z čeho vypočíst daň z příjmů nebo sociální pojištění; z nulového výdělku je neplatíte.
Myslete ale na to, že když čerpáte neplacené volno dlouhodobě, může to ovlivnit váš budoucí důchod – jeho výši i samotný vznik nároku.
Složitější je to se zdravotním pojištěním. To totiž musí mít placené každý bez ohledu na to, jestli a kolik vydělává. Výjimku mají pouze takzvaní státní pojištěnci – seznam životních situací, kdy za vás hradí zdravotní pojištění stát, najdete v následujícím rámečku.
Stát za vás platí zdravotní pojištění, když jste:
Jestliže státním pojištěncem nejste, musí za vás zdravotní pojišťovna každý měsíc dostat zdravotní pojištění aspoň v minimální výši, což je 13,5 procenta z minimální mzdy – za celý měsíc v roce 2021 je to tedy 2052 korun. V době neplaceného volna zůstáváte zaměstnancem svého zaměstnavatele, takže budete pojištění dál odvádět jeho prostřednictvím, půjde ale z vaší kapsy. Procesní záležitosti – tedy jakým způsobem mu peníze zaplatíte (nebo jestli ho dobrovolně bude platit za vás) – si musíte dohodnout mezi sebou.
Trošku jiný je výpočet, pokud čerpáte neplacené volno jen část měsíce. Když váš příjem ve zbývající části měsíce dosáhne aspoň částky minimálního vyměřovacího základu (tedy minimální mzdy 15 200 korun), odvede se pojistné ve výši 13,5 procenta pouze z vašeho příjmu. A bude se postupovat klasickým způsobem: část pojistného zaplatí zaměstnavatel, část vám strhne z čisté mzdy.
Když bude váš výdělek nižší než minimální mzda, odvede se pojistné z dosaženého příjmu – stejně jako se normálně odvádí ze mzdy, podílet se bude zaměstnavatel i zaměstnanec. Navrch ale ještě musí být uhrazené pojistné vypočtené z rozdílu mezi vaším příjmem a minimální mzdou – a tenhle doplatek (13,5 procenta z rozdílu mezi výdělkem a minimální mzdou) padá plně na bedra zaměstnance, i když se odvádí prostřednictvím zaměstnavatele.
Když v průběhu neplaceného volna onemocníte, nemůžete počítat s náhradou mzdy, která se jinak běžně vyplácí v prvních čtrnácti dnech nemoci, ani s nemocenskými dávkami od státu, které obvykle na náhradu mzdy navazují.
To samé platí pro ošetřovné. Když vám v době neplaceného volna onemocní dítě, dávku od státu nedostanete.
Petra Dlouhá
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 5. 2019 12:05, Irenabendova
Nejsem na úřadu práce a nikde nepracují mam nárok na příspěvek na bidleni a kolik dostanu
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.