Za šest hodin denně toho mohou zaměstnanci udělat přinejmenším stejně jako za osm: lépe se soustředí, jsou odpočatější a práce je efektivnější. Věří tomu některé švédské firmy, které se rozhodly zkrátit lidem standardní pracovní dobu, bez snížení mezd.
Do Česka ale tento trend zřejmě jen tak nepřijde, ukazuje anketa on-line deníku Aktuálně.cz mezi významnými tuzemskými zaměstnavateli a personálními agenturami. Hlavní důvod je jednoduchý: Firmám chybějí lidé už teď, takže představa, že by současným zaměstnancům „odpustily“ ještě nějakých deset hodin práce týdně, je pro ně nereálná.
„V současné době jsme na českém trhu práce v situaci, kdy firmy nejsou schopné zajistit dostatek zaměstnanců a na mnoha pracovištích spíše nařizují přesčasy, než že by uvažovaly o zkrácení pracovní doby,“ říká zástupce personální agentury McRoy Tomáš Surka.
Podnikům, kde lidé pracují na směny, by se zároveň „rozhodil“ celý provoz. Nejde přitom jen o průmyslové závody, ale třeba i různá kontaktní centra či infolinky. Pokud by navíc firmy kvůli kratším úvazkům začaly najímat více lidí, bylo by to pro ně dražší.
„S tím, že by u nás někdo měl smluvně zkrácenou pracovní dobu při zachování výše mzdy jako při plném úvazku, se setkávám zcela výjimečně,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz či Práce.cz. „O společnostech, které by měly zavedenou šestihodinovou pracovní dobu v ČR trvale a za plné platy, zatím nevíme,“ souhlasí Surka.
Lidé by přetížení nezvládli
„Pro splnění stejného množství práce by bylo jednoznačně potřeba více zaměstnanců nebo více přesčasů. Na pracovním trhu je přitom nedostatek jak lékařů, tak i zdravotních sester,“ zdůrazňuje Jiří Vondra z ředitelství Krajské zdravotní, která v Ústeckém kraji zaměstnává více než 6,5 tisíce lidí.
„Z interních průzkumů víme, že velká část zaměstnanců se již teď cítí přetížena. Považujeme tedy za spíše nereálné, že by se podařilo stlačit množství práce z osmi hodin na šest,“ říká mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová. Že by zaměstnanci zvládli tutéž práci rychleji, není podle ní příliš reálné, nemluvě o tom, že by se podobný tlak odrazil na náladě ve firmě.
Ne pro všechna zaměstnání je zkrácení pracovní doby možné. „Nedovedu si představit, že by bankéř v kamenné pobočce nebo operátor v klientském centru stejně kvalitně obsloužil za šest hodin stejný počet klientů jako za osm hodin,“ říká Jiří Ejem z personálního oddělení České spořitelny. „U takové pásové výroby se bavíme o tom, že vám o čtvrtinu zrychlí linku, abyste za šest hodin udělala totéž, co za osm. Zeptejte se odborářů, jak by se jim to líbilo,“ připomíná navíc prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Francouzská zkušenost
Švédské firmy, které s kratší pracovní dobou experimentují, hovoří právě o větší výkonnosti zaměstnanců. Pokud je čas do „deadlinu“ kratší, lidé prý pracují rychleji a zaměřují se jen na důležité věci. Zároveň chodí do práce spokojenější a odpočatější. Jiří Ejem z České spořitelny zmiňuje i další výhodu – teoreticky by se snížil počet hodin, které zaměstnanci zameškají v práci kvůli tomu, že potřebují navštívit lékaře či různé úřady.
Ze srpnové studie odborníků z University College London též vyplývá, že při kratší pracovní době klesá riziko vážných onemocnění. Lidé, kteří tráví v zaměstnání okolo 55 hodin týdně, mají totiž o třetinu vyšší riziko mozkové mrtvice než ti, kteří pracují 35 až 40 hodin. Stejně tak s dobou strávenou v práci roste riziko srdečních chorob.
Kratší pracovní dobou je v Evropě známá hlavně Francie, která má od roku 2000 uzákoněný 35hodinový pracovní týden. „Cílem bylo snížit nezaměstnanost, tedy získat práci pro více lidí, protože každý z nich bude dělat kratší dobu,“ připomíná Burkovič.
Místo toho však podle něj regulace přinesla úplně jiné důsledky. V některých podnicích vzrostla produktivita, protože firmy zatlačily na zaměstnance, aby zvládli dřívější práci za kratší dobu. V dalších případech firmy nasadily místo lidí roboty. „Kde nebylo možné nic z toho, tam přesunuly výrobu z Francie do jiných zemí EU nebo rovnou mimo EU,“ dodává Burkovič.
Volná pracovní doba, ano…
Dombrovský připomíná, že v Česku zatím nejsou příliš rozšířené ani normální částečné úvazky, při nichž mají zaměstnanci adekvátně nižší mzdu oproti osmihodinové pracovní době.
„Nyní v Česku tvoří pouze 6,6 procenta z nově obsazovaných stálých pracovních pozic,“ říká s tím, že průměr EU se pohybuje okolo dvaceti procent. Z oslovených firem se k částečným úvazkům hlásí například T-Mobile, Česká spořitelna nebo Komerční banka.
Jako „náhradu“ kratšího pracovního dne se firmy snaží lidem nabízet spíš volnou pracovní dobu. „Oficiálně je nabízena již u 14 procent pozic na Jobs.cz. Její neformální rozšíření, pouze na základě domluvy s nadřízeným, bude pravděpodobně ještě o dost větší,“ uvádí Dombrovský. Zaměstnanci v tomto případě nemusí nutně „sedět“ osm hodin v práci – někdy končí dřív a jindy je zase potřeba, aby pracovali výrazně déle.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem